Nepíšu tu článek o sériové W176, kterou koupíte své ženě, aby měla čím dojet pro rohlíky. My se tu bavíme o Mercedes-Benz A 45 AMG, který koupíte svým zaměstnancům v AutoTechnologi, aby měli čím dojet pro rohlíky. Ano, přesně tak. V reportáži z AutoTechnologi jsem se už o tuhle malou bestii jednou otřel, ale nechal jsem jí prostor pro samostatný článek. Takže jdeme na to.
Tohle auto bylo tím pravým důvodem naší návštěvy, byli jsme pozváni, abychom si ho nafotili, prohlédli a to nejlepší, abychom se v něm projeli. I když narazíte na ‚obyčejnou‘ verzi AMG, tak vám jasně dá znát, s kým máte tu čest. Obrovské otvory na přívod vzduchu v nárazníku jasně ukazují, že to co se skrývá pod kapotou, potřebuje opravdu dobré chlazení. 19-ti palcová kola, jasně ukazují na to, že bez 350 mm brzd by se auto jen těžko obešlo. A hranaté koncovky výfuku krásně dokreslují i záď vozu, která je tím jediným, co z auta uvidíte, když ho někde potkáte. Celý exteriér je, pak potržený přítlačným křídlem a vkusnými závodními pruhy. Tím to u normálního AMG končí, ale v případě našeho safetycaru z AutoTechnologi, se dostalo i na závodní vlajky, a samozřejmě promo polepy, které, ale dodaly snad ještě víc agresivity, než je zdrávo. A to, že nejde jenom o manekýnu, vám snad dokážou majáky všude po autě, které jsou nepostradatelnou součástí každého safetycaru.
Do teď jsme se bavili o tom, jak tohle auto dělá ramena, ale má skutečně důvod je dělat? Na 100 km si vezme 6,9 l a plní emisní normu, která ještě ani nezačala platit, ale čert to vem. Tenhle prcek má 1991 cm3´, co se obsahu motoru týče a normálně z něj dostanete nějakých 360 koní. Když jste, ale náhodou majitelem nejlepší firmy v česku, co se ladění mercedesů týče, tak si řeknete, proč z toho nevydolovat 440 koní? Tak je z toho vydolujete, přesně tolik měl totiž tenhle hatchback, když jsme v něm seděli i my. Na dvoulitrový čtyřválec s twin-scroll turbem, které tlačí až 1,8 baru, je 440 koní prostě hrozně moc. Vlastně, tak moc, že tento motor vůbec nemá u konkurence obdoby. S nějakými omezovači se profíci z AutoTechnologi taky moc netrápili, takže můžete ujíždět rychlostí vysoko nad 300 km/h a na stovku se katapultujete pod 4,5 vteřiny. No prostě… mohl bych tu mluvit hodinu o různých číslech a rychlostech a cenách, ale u tohohle auta to nejde. Tohle totiž není ten případ, kdy si spočítáte, kolik za to chcete dát, a co za svoje peníze chcete. Tohle auto jsou totiž emoce.
Je zvláštní, že emoce byste od Němců čekali až jako to poslední, ale není tomu tak. Tohle auto je tak nekřesťansky drahé, že ho prostě musíte chtít, za jakoukoliv cenu. Ovšem v momentě, když zapadnete do skořepin a motor vytočíte k omezovači, necháte výfuk zahrát symfonii, spočítáte kolik hlav se za vámi otočilo a cítíte, jak se vám hrne krev z kotníků do kolen a následně se zase pomalu vrací, tak až v tom momentě to všechno pochopíte. V tom momentě tomuhle drobečkovi i odpustíte lehkou lenost převodovky a jeho vlastně až přílišnou dokonalost, která z vás dokáže velmi rychle udělat závodního jezdce.
Ukončím to snad jen pseudocitátem, že u některých drahých aut se říká, že si je zbohatlíci kupují, aby měli koule, ale tohle auto si koupíte, protože už ty koule máte. Děkujeme AutoTechnologi a děkujeme Mercedesu, že ještě nezapomněl na petrolheady, kteří si teď mají zase co pověsit na zeď v pokoji.