Znáte první československý vůz EMA 1? Víme, jak vznikl a kde ho můžete vidět

EMA nedostalo tohle vozítko jen tak. Ve skutečnosti šlo o zkratku „Elektrický Městský Automobil.“ Číslo 1 pak udávala informaci, že šlo o první vzorek vozu. Později ještě přibyla EMA 2, ta ale byla užitková a vznikla na základě východoněmecké dodávky Barkas B100.

Psal se rok 1968, když se spustil vývoj prvního elektromobilu

První československý elektromobil byl zkonstruován na základě tehdejší spolupráce VÚES -„Výzkumného ústavu strojů točivých“ v Brně a VUT, katedry spalovacích motorů a motorových vozidel. Vývoj elektromobilu vznikl v roce 1968 a první vzorek byl sestrojený o rok později. Zkušební stroj měl pouze účelově řešenou karoserii bez dveří a disponoval pouze plátěnou střechou.

Svou premiéru si EMA 1 užila na mezinárodní výstavě Člověk a automobil – IEMA 70, jako plnohodnotný vůz s karosérií svařenou z ocelových plechů. Šlo o „výtvarný návrh.“ jak tomu konstruktéři tehdy říkali. Vstup do vozu zajišťovaly dvoje boční dveře, otevírané proti směru jízdy. Vzadu byly dokonce umístěny zadní výklopné dveře.

Vůz na výstavbě vzbuzoval velkou pozornost svým designem. Na tehdejší dobu měl velkou zasklenou plochu a tenké sloupky. To byl jeden z cílů vývoje vozu, protože při jeho určení do města měl poskytnout řidiči co nejlepší výhled. I aerodynamické tvary jsou pozoruhodné, troufáme si říci, že dodnes. Sympatická EMA 1 uvezla dvě dospělé osoby a dvě děti. Pro transport nákladu bylo možné z kabiny demontovat zadní i pravé přední sedadlo.

Čistě elektrický pohon

EMA 1 na sebe dokázala strhnout pozornost nejen svým vzhledem, ale také svým elektrickým motorem, vlastně dvěma stejnosměrnými elektromotory, které každý o síle 2 kW poháněly jedno zadní kolo a to přes redukční převod 1 : 6,8.

Konstruktéři u tohoto typu vozu použili elektronickou pulsní regulaci, která využívá délky a počtu proudových impulsů za jednotku času. Následně vzniká střední hodnota napájecího napětí motoru. EMA 1 disponovala spínačem pulsů, který byl bezkontaktní na bázi polovodiče – tyristoru. Skříň měl ukrytou pod horním povrchem palubní desky a k jeho ovládání byl použit elektrický mozek. Výsledkem byl napájecí stejnosměrný proud, lehce zvlněný. Aby byly ztráty co nejnižší, byla zde zapojena cívka, schopná akumulovat elektrickou energii. Elektrické impulzy a regulace otáček obou motorů se řídila mírou sešlápnutí plynu. Vůz používal také rekuperaci energie při brzdění, kterou používají dnešní hybridy a elektromobily.

Tehdy byly do vozu pod přední sedadla uloženy 276 kilogramové olověné akumulátory naší výroby o kapacitě 88 Ah při napětí 96 voltů. Největší udávaná rychlost byla 50 km/h, dojezd činil 30 až 50 km dle stylu jízdy, ale ze zkušeností se řidiči přikláněli k nižší udávané hranici dojezdu. Z 0 na sto se 860 kilogramová EMA 1 rozjela za 11 sekund.

Jízdní dojmy z naší EMY

Spínací skříňka znala dvě polohy, zapnuto a vypnuto. Středový panel disponoval pákou, ta udávala směr jízdy – dopředu a dozadu. Dole měla k dispozici tři pedály, vpravo byl plyn, uprostřed brzda a vlevo, namísto spojky (vůz neměl převodovku) byl pedál parkovací brzdy vybavené aretací.

O řízení se postaral velký volant, připomínající volant ze Škody 100. Tachometr kruhového tvaru byl doplněn obdélníkovým voltmetrem, ukazující napětí akumulátoru a obdélníkový ampérmetr, zobrazující velikost proudu, odebíranou oběma motory.

Sedadla si tvůrci vypůjčili z brněnských tramvají, očalounili je černou koženkou. Sedadla umožňovala podélný posun.

EMA 1 měla konkurenci u Fordu Comuta

Představen byl také o tři roky starší britský elektrický vůz s názvem Comuta, pocházející od automobilky Ford. Ta ale naší EMU nepředčila, naopak se s ní mnohem hůře jezdilo. I interiér působil stísněným dojmem a naplocho umístěný volant připomínal spíše dodávku. Naopak ale disponovala vyšší úrovní kabiny.

EMA 1 bude vystavena na již pětadvacátém Mezinárodním veletrhu elektrotechniky, elektroniky, automatizace, komunikace, osvětlení a zabezpečení Amper v Brně. Vůz je jinak umístěn v depozitáři a je majetkem Technického muzea v Brně. V muzeu bude vystaven na podzim a měl by zde mít svou stálou expozici.

Zdroj fotografií: vues.eu