Z benzínu i nafty zaplatíme státu více než 50 % na daních. Kdo určuje jejich výši, a proč můžou v jiných zemích platit o třetinu méně? A co se děje s penězi, které stát vybere?
Doby, kdy se ceny pohonných hmot pohybovaly na hranici 25 Kč za jeden litr, jsou dávnou minulostí. Celkem rychle si většina z nás už si vyšší ceny pohonných hmot zvykla; no kdo chce jezdit, nemá moc jiných možností. Zarážející je ovšem suma, kterou při každém tankování odvádíme do státní pokladny. Na vyšších cenách tak ani nebohatnou benzínové pumpy, jako spíše stát.
Ještě před několika měsíci atakovaly ceny benzínu i nafty hranici 40 Kč za litr. Aktuálně je situace podstatně příznivější, ceny se pohybují kolem 30 Kč v obou případech. Na výši daní to ovšem nic nemění, z každého prodaného litru totiž odvádí čerpací stanice polovinu státu! Ale je to skutečně adekvátní vzhledem ke službám, kterých se nám dostává na oplátku? Peníze jsou využívány třeba pro správu pozemních komunikací, nebo k zaplacení ministerstva a bezpečnostních složek.
Doporučujeme: Dostali jste pokutu za parkování? Nemusíte za ni platit
Více než třetinu nákladů tvoří spotřební daň
Podstatnou část ceny nafty a bezolovnatého benzínu tvoří spotřební daň, jejíž minimální sazba je určená směrnicemi EU. Žádnému státu ovšem není určený maximální strop, který smí po svých občanech požadovat. V přepočtu na české koruny nám vychází, že spotřební daň 1 litru nafty musí činit alespoň 8,55 Kč z celkové částky, zatímco bezolovnatý benzín zas počítá s minimální sazbou 9,30 Kč na litr.
Někomu u nás ale přišla spotřební daň příliš nízká, a tak ji stát o něco navýšil. V České republice tak zaplatíte z každého litru nafty spotřební daň 10,95 Kč, a za litr benzínu 12,84 Kč. Možná se vám rozdíly nezdají na první pohled nijak zásadní, ale vezměte si, kolik litrů každý z vás při jedné návštěvě čerpací stanice natankuje. Každý den se u nás (bráno celorepublikově) natankují miliony litrů, nehledě na kamiony, jejichž nádrže bývají několikrát větší (500 – 1 500 litrů) než u osobních automobilů.
A proč ještě nepřipočítat daň z daně?
Spotřební daň bohužel není jediná, která cenu pohonných hmot ovlivňuje, počítat musíme ještě s DPH ve výši 21 %. Zdá se skoro neuvěřitelné, že nás stát nutí platit daň z daně, kterou si sám stanovil. V podstatě nám tedy vychází, že i kdybychom se dostali do situace, kdy by pohonné hmoty jako takové byly poskytovány zcela zdarma (což se nikdy nestane, ale pro představu je to celkem zajímavé), stejně budeme muset zaplatit minimálně 13,25 Kč za litr nafty a 15,54 Kč za litr benzínu.
Doporučujeme: Kdy vás může policista zastavit a co po vás smí žádat? Nenechte se „buzerovat“
V ceně se dále samozřejmě promítá také marže prodejců, kteří si v rámci České republiky přiráží v průměru kolem dvou korun za litr. Snad jen v okolí dálnic a našeho hlavního města se marže počítá trochu více zejména kvůli vyšším nákladům na běžný provoz stanic. I tak se ale dá obecně říci, že pumpaři na prodeji pohonných hmot příliš nevydělávají. Výši jejich příjmů ovlivňuje spíše maloobchodní prodej.
Samozřejmě si ale čerpací stanice vydělají „něco navíc“ díky doplňkovému prodeji (pití, cigarety, pochutiny, káva, v některých jsou i rychlá občerstvení). Zajímavé je také porovnání příjmů státu a pumpařů z jedné plné nádrže. Pumpaři si totiž přijdou cca na 120 Kč, zatímco státu přistane na kontě přibližně tisícovka. Z toho jasně vyplývá, že pumpaři ani tak nemohou za cenu, kterou „musí“ nasadit, aby se jim prodej phm vůbec vyplatil.
Hodně peněz za málo muziky
Člověk by si nedovolil nad touto skutečností říci ani půl slova, pokud by se mu alespoň dostávalo kvalitních služeb. Když se však podíváme na stav českých silnic a dálnic, přijde nám odváděná částka na daních jako výsměch. Nehledě na problematiku dálničních známek, za které zaplatíme 1 500 Kč (celoroční), a mnohdy bychom na místo určení rychleji dorazili jízdou přes obce.
Když k tomu ještě připočteme, že českého ministra dopravy dokáže v zimě překvapit sněhová kalamita, která naprosto znemožní cestu po dálnici (ale špatné sjízdné podmínky hlásily i běžné silnice), nezbývá než konstatovat, že buď platíme zbytečně vysokou spotřební daň, a nebo je následně státem využívána neefektivně.
Doporučujeme: Kdy má MHD přednost, a proč je řidiči ignorují?
Pro srovnání je zajímavá situace v U.S.A., kde zaplatí za litr benzínu/nafty přibližně 20 Kč. Stále na tom ale nejsme nejhůř, třeba v Německu platí o 4-5 Kč za litr více (i když v porovnání s jejich mzdou to je nic), vůbec nejvíc potom zaplatí za benzín v Itálii (42,90 Kč/litr) a v Nizozemsku (42 Kč/litr); za naftu potom v Belgii (40,10 Kč/litr) a ve Švédsku (39,10 Kč/litr). Z „mimoevropských“ zemí je na tom nejhůře Island (46,50 Kč za litr benzínu, a 45,10 Kč za benzín). Nejlépe si potom vede Rusko s cenami 14,60 Kč/litr benzínu, a 14,10 Kč/litr nafty.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7360
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 10453
