Za palubní kameru vysokou pokutu: I tak to chodí v zahraničí

Palubní kamera je v posledních letech stále větším ternem. Její cena se rok od roku snižuje a funkce se stále zlepšují. Její užívání si řidiči náramně pochvalují. V případě neshod při řešení dopravních nehod, slouží jako zásadní pomocník při dokazování pravdy. Za další výhody lze považovat:

• Noční vidění
• Varování před radary
• Automatické přemazávání starších záznamů

V létě, tedy v době dovolených bychom se však měli mít na pozoru, pokud cestujeme do zahraničí. Stále totiž existují země, kde užívání palubní kamery není zcela legislativně povoleno, a v případě nerespektování těchto pravidel řidiči hrozí vysoká pokuta. Najdou se rovněž země, kde není dovoleno ji ani vlastnit, natož užívat.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

Úplné zveřejnění záznamů povoleno není ani v Česku

Obecně je možné palubní kameru vlastnit a užívat zcela legálně. Je však vhodné doplnit, že pokud se chystáte záznam z Vaší kamery zveřejnit např. na internetu, budete muset rozmazat obličeje osob v záběru a také státní poznávací značky takovým způsobem, aby nebyly identifikovatelné.

Přesně takto je to nestaveno v řadě dalších evropských zemí jako je Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Dánsko, Estonsko, Finsko, Gruzie, Chorvatsko, Itálie, Irsko, Island, Litva, Lotyšsko, Makedonie, Malta, Moldavsko, Nizozemsko, Norsko, Rumunsko, Rusko, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Turecko a Velká Británie s tím, že zde musí být dodržena pravidla:

• Rozmazání státních poznávacích značek a obličejů osob v záběru
• Palubní kamera nesmí překážet ve výhledu řidiče vozidla

Najdou se ovšem státy, kde si své soukromí náležitě chrání ve smyslu zákazu pořizování jakéhokoliv audio záznamu, a my bychom tedy měli při vlastnění palubní kamery zbystřit.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

U našich sousedů je to tzv. „OK“

Začněme naším úhlavním sousedem, tedy Slovenskem. Zde je možné natáčet kamerou bez omezení. V případě zveřejnění nesmí být osoby na záznamu, jakkoliv identifikovatelné, a to včetně jejich chování.

Polsko je na tom podobně jako Česká republika včetně zamazání státních značek a obličejů osob v případě zveřejnění záznamu. Dále v Německu platí legislativa poněkud zmatečně. Záznam pořizovat smíte, ovšem ne nepřetržitě 24 hodin denně. Slovo zmatečně je užito záměrně, neboť bylo v minulosti při několika soudních procesech akceptováno několik takovýchto nepřetržitých záznamů právě jako důkazní materiál.

V Rakousku je užívání rovněž dovoleno, ale svoje nahrávací zařízení musíte přihlásit na patřičném úřadě. Dle vyjádření tamního autoklubu ÖAMTC, však toto pravidlo platí pouze pro instalované kamery snímající silnice a veřejný prostor, nikoliv tedy pro palubní kamery. Ty mají zákaz zveřejňování, takže zde narážíme na ochranu osobních údajů a tedy na to, že taková kamera nám je v podstatě k ničemu. Navíc se objevují i informace o tom, že jenom za její existenci, pokud je zapnutá, může padnout pokuta.

Tady už padají pokuty

Např. ale v takovém Portugalsku je ilegální palubní kameru vůbec vlastnit, a to stejné platí rovněž v Lucembursku. Odlišně je tomu potom ve Švýcarsku, kde pořizování záznamu povoleno je, ale za předpokladu, že k nahrávání máte pádný důvod a za podmínky, že s nahrávkou budou všechny osoby v záběru souhlasit.

Pořizování záznamu je dále povoleno také v Belgii a Francii. V případě však, že byste chtěli záznam zveřejnit na internetu či prostřednictvím jiného kanálu, tak to již povolené není.