Aquaplaning je nepříjemný průvodní jev podzimních deštivých dní. Jedná se o krátkodobý skluz kol rychle jedoucího vozidla na mokré vozovce. Pneumatika při něm ztrácí přilnavost, protože mezi ní a silnicí je příliš mnoho vody. Do aquaplaningu se obvykle dostává jen jedno či dvě kola.
Navzdory obecnému přesvědčení není aquaplaning synonymum pro slovo smyk.
Nešťastná kombinace faktorů
Aby k aquaplaningu mohlo dojít, musí nastat ta správná, nebo spíše ta nesprávná kombinace dvou faktorů. Rychlost vozidla by se měla pohybovat v rozmezí 70-100 km/h. Na silnici pak musí být souvislá vrstva vody. Aquaplaningu nahrávají takzvané vyjeté koleje. Pokud je vozovka takto poškozena, drží se na ní voda a k aquaplaningu dochází častěji. Vyjeté koleje se pak často objevují na silnicích první třídy, které i za deště umožňují rychlejší jízdu.
Aquaplaning všech čtyř kol
Kromě vyjetých kolejí nejčastěji k aquaplaningu dochází při jízdě přes kaluž. Ty na silnicích obvykle naštěstí nebývají tak velké, aby se do aquaplaningu dostala všechna čtyři kola zároveň. V takovém případě je vůz prakticky neovladatelný a pohybuje se jen setrvačností. To je ale také velké štěstí, tedy pokud před vámi není zatáčka. Auto při aquaplaningu nemění směr, pohybuje se stále rovně a pomalu zpomaluje.
Jak si s ním poradit
Pokud vás aquaplaning potká při jízdě rovně, sundejte nohu z plynu a podřaďte. Volant držte stále rovně, rozhodně se nesnažte zatáčet nebo z aquaplaningu nějak vyjet. Auto postupně samo zpomalí a díky podřazení bude brzdit také motorem. Během vteřinky nebo dvou byste měli být z nejhoršího venku.
Příčný aquaplaning je o poznání nebezpečnější. Naštěstí je také vzácnější. Dostanete se do něj při zatáčení nebo změně jízdního pruhu. V takovém případě vám nezbývá, než se pokusit se smykem „bojovat“. Měli byste se pokusit co nejvíce snížit rychlost vozu, zejména pokud máte vůz vybavený ESP.
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 21094
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 19691
