Od začátku letošního roku platí v Evropě nové emisními limity pro automobily, v rámci nichž došlo k takovému zpřísnění limitu pro oxid uhličitý, že jejich dosažení je pro klasické spalovací motory téměř nesplnitelné. Jedná se tak o další krok, který by měl ještě více přinutit automobilové společnosti k tomu, aby svou výrobu přeorientovaly směrem k ekologičtějším alternativním vozům.
Automobilky s klasickými vozy limity nesplní
Nové automobily by neměly v průměru vypouštět více než 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr, dosud činil limit 120 gramů, došlo tak k jeho zpřísnění téměř o čtvrtinu. Zavedení tohoto emisního limitu je zároveň určitým prvním krokem, který je spojený i s budoucí normou Euro 7. Za pět let, tedy v roce 2025, by mělo dojít k dalšímu zpřísnění a o pět let později znovu. Evropské unie totiž chce, aby byl podíl elektromobilů na všech prodaných vozidlech do roku 2030 alespoň třetinový. Tento plán jde ruku v ruce se snahou Evropské unie o to, aby se celkově hodnoty zplodin a skleníkových plynů do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 snížily o šedesát procent. Tento plán byl již schválen Evropským parlamentem.
Neohrozí příliš přísné limity křehkou ekonomiku?
Emisní limity se samozřejmě nebudou týkat pouze automobilového průmyslu, ale také dalších odvětví, zejména uhelných elektráren, které se na znečišťování ovzduší i přes jejich modernizaci stále poměrně zásadně podílejí. Zatímco státy západní a severní Evropy limity navržené Evropskou komisí schválily, státy střední a východní Evropy, tedy včetně České republiky, je považují v souvislosti s jejich očekávanými negativními dopady na ekonomiku za příliš přísné. Nyní se navíc objevují rovněž určité obavy, zda snaha o zredukování zplodin tak radikálním způsobem nebude pro jednotlivé státy představovat přílišnou ekonomickou zátěž také v souvislosti s nejistou a těžkou situací způsobenou epidemií koronaviru.