Před pěti lety automobilový svět zasáhl skandál dieselgate

Letos v září uplynulo pět let od jednoho z největších skandálů v automobilovém průmyslu, pro který se vžilo označení dieselgate. Německá automobilka Volkswagen byla americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí obviněna z instalace softwaru, který umožňoval falšovat údaje o emisích u naftových motorů.

Zfalšované emise VW

Tento speciální software dokázal rozpoznat, když motor pracuje v režimu, který odpovídá laboratorním testům výfukových plynů, a v souvislosti s tím pak následně dočasně změnil nastavení motoru tak, aby množství oxidů dusíku splnilo zákonem dané limity.

Vzhledem k množství důkazů, které se proti Volkswagenu objevily, automobilový koncern posléze svou chybu přiznal a uvedl, že tento software instaloval do přibližně jedenácti milionů svých vozů, nejen značky Volkswagen, ale také Audi, Škoda či Seat.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

Stamiliardové pokuty i tresty odnětí svobody

Automobilku stál celý skandál obrovské množství finančních prostředků, které musela vynaložit nejen na nejrůznější pokuty za porušení zákona, ale také na odškodnění svých podvedených zákazníků a úpravu postižených vozidel. Podle agentury Reuters přišel dieselgate Volkswagen na více než osm set miliard korun.

Z toho největší náklady musela automobilka řešit na trhu ve Spojených státech amerických, kde dostala od americké vlády pokutu ve výši více než sto pěti miliard korun a následných téměř dvě stě dvacet miliard musela vynaložit na odškodnění pro majitele naftových vozů.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

V Německu se automobilka s majiteli dieselových aut dohodla na vyplacení přibližně dvaceti tří miliard korun, kdy jednotlivé odškodné bude záležet na typu a stáří vozu, a to přibližně v rozmezí od třiceti sedmi do sto sedmdesáti tisíc korun.

I v České republice čelí Volkswagen žalobě téměř sedmi tisíc zákazníků, kteří si postižené vozy zakoupili a kteří automobilku žalují o jeden a půl miliardy korun. Kromě peněžitých pokut padly ale v souvislosti s dieselgate také tresty odnětí svobody, například manažer Volkswagenu Oliver Schmidt byl před třemi lety odsouzen k trestu sedmi let vězení.