V Německu potkáte řadu silných a hodně drahých aut, která se po tamních dálnicích někdy řítí rychlostmi, které i několikanásobně převyšují český dálniční limit. Nicméně všechna ta Bugatti, Porsche, Ferrari, Lamborghini a další supersilné stroje, pro které je hračkou překonat 300 km/h, pravděpodobně nikdy nepokoří první ani druhou nejvyšší rychlost, jaké kdy bylo dosaženo na běžné pozemní komunikaci.
K německých dálnicím neboli Autobahnům čeští motoristé vzhlíží jako k zemi zaslíbené. Jsou to kvalitní vozovky se smyslupným značením, po kterých se skutečně lze přemístit z bodu A do bodu B bez zbytečných komplikací. Velkým lákadlem jsou také úseky, kde není omezena maximální rychlost. A právě to svádí majitele různých supersportů k tomu, aby zkoušeli, co jim jejich auta dovolí. Podívejme se na trojici nejvyšších dosažených rychlostí na německých Autobahnech.
3. místo: 381 km/h
Vůz: Porsche 9ff GTurbo850
Na německých dálnicích není o vozy značky Porsche nouze. Ale tento je vytuněný u společnosti, která se jmenuje 9ff. Auto začalo svůj život jako „pouhé“ Porsche 997 Turbo (to je vlastně novější verze slavného 911). Pak se ale dostalo do rukou 9ff a tam mu zvýšili výkon na 850 koňských sil.
9ff GTurbo850 jezdí tak rychle, že ve svém názvu nepotřebuje mezery. Díky tomu zvládlo v roce 2010 během denních hodin v běžném provozu dosáhnout třetí nejvyšší rychlosti, která kdy byla dosažena na německém Autobahnu. Je to nejvyšší rychlost za 83 let a oba vozy, které byly rychlejší, měly několik výhod. Je těžké uvěřit, že auta o 72 let starší mohla mít oproti vytuněnému Porsche nějaké výhody, ale za chvíli zjistíte, jaké byly.
2. místo: 432 km/h
Vůz: Závodní speciál Auto Union Typ D
Dvě nejvyšší rychlosti dosažené na běžné pozemní komunikaci nebyly stanoveny včera, ani před rokem, ani před deseti lety. Byly stanoveny v roce 1938. A dokonce ve stejný den, kdy si zde daly dostaveníčko speciály Mercedes Benz a Auto Union (ze kterého se později stalo Audi).
Bernd Rosemeyer řídil závodní speciál Auto Union, který měl uprostřed namontovaný motor V-16, dva kompresory a odhadovaný výkon 400 koní – ani dnes by se s tím neztratil. Návrh pochopitelně nepocházel od nikoho jiného než Ferdinanda Porscheho. To, co závodní vůz bohužel neměl, byl dostatečný přítlak, který by ho udržel na silnici ve vysoké rychlosti. Rosemeyer dokázal dosáhnout na 432 kilometrů za hodinu, když se objevila zpráva, že řidič speciálu od Mercedes-Benz zvládl vyšší rychlost.
Rosemeyer se rozhodl vyrazit na trať znovu a během jeho druhého pokusu došlo k tragédii. Při poryvu bočního větru ztratil kontrolu nad svým vozem a při nehodě zahynul.
1. místo: 432,59 km/h
Vůz: Mercedes-Benz W125
O kolik rychlejší byl Rosemeyerův soupeř? Něco přes půl kilometru za hodinu. To není vtip. Rekord byl tak blízko, že se zdálo rozumné vydat se na trať znovu a pokusit se ho překonat.
Devadesát minut před tím, než Rosemeyer finišoval, vytvořil jezdec Rudolf Caracciola rychlostní rekord na dálnici ve výši 432,59 kilometrů za hodinu, který zatím nebyl překonán. Dokázal to s Mercedes-Benz W125 s motorem V-12.
Jak je možné, že po více než 80 let zatím nikdo nejvyšší dosaženou rychlost na německé dálnici nepřekonal? Důvodů je několik: v roce 1938 byla použity závodní speciály, zatímco dnes jezdí po německých dálnicích „běžná“ sériová vozidla.. Zadruhé, Rosemeyer a Caracciola nemuseli řešit okolní provoz. Nacisté tehdy nechali prostě uzavřít jeden dálniční úsek, aby se tito muži mohli projet. A za třetí: oba měli k dispozici celý štáb mechaniků a dalších expertů.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 43295
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 46157
