Šéf arabských naftařů přikázal věnovat se novému palivu. Řidiči se bojí, že kvůli tomu bude 1 litr nafty stát 120 Kč

Budoucnost automobilů je na největší křižovatce za celou svoji existenci. To, čím budeme pohánět naše auta dnes řeší celý svět. A kupodivu ani naftaři už nejsou pro naftu.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
i Zdroj fotografie: BMW
i Zdroj fotografie: BMW
i Zdroj fotografie: Depositphotos
i Zdroj fotografie: Depositphotos
i Zdroj fotografie: Depositphotos
i Zdroj fotografie: Toyota
i Zdroj fotografie: Toyota
i Zdroj fotografie: BMW
i Zdroj fotografie: BMW
i Zdroj fotografie: BMW
i Zdroj fotografie: BMW
Dalších 8 fotografií
Dalších 8 fotografií
                   

To, co aktuálně prožíváme ohledně způsobu pohonu automobilů by se bez přehánění dalo nazvat přelomovou dobou. Ještě před nějakými deseti lety lety byla přitom role nafty a benzínu pro pohon osobních automobilů zcela nezpochybnitelná. I když bylo zřejmé, že zásoby fosilních paliv tu nebudou navždy a jednou se vyčerpají, přesto v horizontu desítek let nikdo o nějaké opravdu zásadní a revoluční změně neuvažoval. A vida, je tady rok 2022 a všechno je, zdá se, úplně jinak.

Několik kroků, které přispěly k brzkému zániku benzínu a spol.

Nejprve ale malá rekapitulace toho, co k takovému zásadnímu urychlení přispělo. Tady je několik kroků, které vedly k urychlenému „pádu nafty a benzínu“ ve prospěch (kdysi ještě) alternativních paliv, která začnou pohánět naše automobily zřejmě již v brzké budoucnosti:

Krok č. 1: Urychlení globálního oteplování

Není to tak dávno, kdy vědci zjistili, že ohledně globálního oteplování nejsme „za pět minut dvanáct“, ale spíše „za minutu dvanáct“. Pokud ne přímo na pomyslné dvanácté hodině. Následovaly konference, masové demonstrace, Greta Thunberg a Fridays For Future, pamatujete? Covid leccos z toho nepatrně odsunul do pozadí, to ale neznamená, že na pozadí neprobíhají kroky vedoucí ke snižování emisí. Probíhají, co na tom, že Evropa svět pravděpodobně nespasí, pokud budou v Asii (a v Číně s Indií speciálně) vše víceméně ignorovat. Ale to je na jiný článek.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Krok č.2: Aféra Dieselgate

Ačkoli se to může jevit jako lokální záležitost jedné německé automobilky, není tomu tak. Nezapomeňte, kde Dieselgate propukla: ve Spojených státech. A na docela dlouhou dobu se z ní stala hlavní aféra automotivu a ještě delší dobu plnila titulky a články nejen v odborném tisku. Stála místo všechny „pohlaváry“ u VW a některé dokonce přivedla do vězení. Jako sekundární efekt pak způsobila extrémní nedůvěru v čistotu spalovacích motorů a spustila proces jejich likvidace, jehož jednu z fází zažíváme právě nyní.

iZdroj fotografie: Volkswagen

Krok č.3: Elon Musk a Tesla

Ač se to může opět zdát jako marginálie, Elon Musk má krom jiných nepopiratelné prvenství v tom, že dokázal vyvinout a uvést do výroby první, skutečně použitelné elektromobily. Co na tom, že byly dlouhou předmětem vtipů stran jejich tragického finálního zpracování. A k nim také vyvinout patřičný software a vystavět síť nabíječek Supercharger. Jak vidíme dnes a denně, minimálně s druhým a třetím problémem se potýkají i podstatně větší hráči, než kdysi byla Tesla. Elon zkrátka ukázal cestu – a ostatní si řekli „když může on, můžeme i my“. Speciálně v Číně myslím nejednu Teslu rozebrali na „atomy“. A protože software v Číně umí, jsou dnes s elektromobily tam, kde jsou. Co na to Evropa?

iZdroj fotografie: Se souhlasem CarLove autopůjčovna

Evropa se zatím zmohla na zákaz prodeje spalovacích motorů od roku 2035. Což už všichni víme, a mnozí nebudou zřejmě Silvestr 2034 nijak extra slavit. Co už. Je to za 10 let, uteče to jako voda, nezapomeňte. Jaké máme možnosti a co nás čeká? Určitě elektromobily, auta jako plachetnice mít nebudeme. Nicméně ty miliony tun surovin potřebných na baterie a (už slyšitelná a komunikovaná obava, co s nimi, až všem těm bateriím klesne kapacita pod použitelnou úroveň) vedou k intenzivním pokusům a hledáním, čím je nahradit.

Toyota a BMW v čele přechodu na vodíkovou budoucnost

Jednou z možností je vodík, se kterým experimentují mnohé automobilky, velmi intenzivně například BMW nebo Toyota, která svoje vozy na vodík již běžně prodává a takovou Toyotu Mirai si můžete bez problémů zakoupit i u nás. BMW zase již před lety zprovoznilo jednu z prvních sítí vodíkových čerpacích stanic v Evropě, nynější technologie zabudované do aktuálního modelu X5 z roku 2021 směřují k (alespoň malosériové) výrobě. Desítky let vývoje se začínají vracet, a BMW stojí v Evropě na jedné z čelních pozic, co se tohoto alternativního pohonu týče.

Jak už navíc v roce 2021 oznámil technologický ředitel Saudi Aramco Ahmed Al-Kowaiter, společnost se hodlá zaměřit na výrobu a zpracování vodíku jako paliva budoucnosti. Což už něco znamená – zcela konzervativní „naftaři“ z arabských zemí měli kolem svého černého zlata postavený neskutečný a zdánlivě nekonečný byznys. Zdánlivě. Pokud se budou omezovat spalovací motory, bude se logicky omezovat poptávky po ropných produktech. A bude potřeba se orientovat na jiný segment trhu, aby od nás pořád někdo něco kupoval. Když ne naftu, pak vodík. Bude to sázka na černého, nebo na bílého koně? Uvidíme. Nicméně cena za 1 litr nafty může eskalovat do astronomických částek přesahující až 120 Kč.

Galerie

Dalších 8 fotografií
Dalších 8 fotografií

Na jaký druh pohonu aut sázíte vy?

Zdroj: Aramaco
Diskuze Vstoupit do diskuze
83 lidí právě čte
Autor článku

Michal Sztolár

Absolvent strojírenské technologie se již od mládí let zajímal o vše, co má čtyři a více kol. Na střední škole uspěl v celostátním kole SOČ s vlastním designem automobilu v systému CAD, od té doby se problematice aut věnuje na denní bázi. S dlouholetou praxí u jednoho z prodejců automobilů mu rukama prošlo nespočet různých typů automobilů, včetně několika opravdových unikátů. Specializuje se na automotive jako výrobní obor, marketing automobilů stejně jako na aktuální přechod k elektromobilitě.

Zobrazit další články