Ne náhodou se korozi říká také „červený mor“. Pokud se totiž nechá rozvinout, umí i jinak dobré auto trvale znehodnotit. Kdo je tedy v ochraně proti korozi nejhorší na trhu?
Že je koroze největším nepřítelem každého vozu, je asi zbytečné dodávat. Může být všechno nádherné a milionové a zalité sluncem, ale když jsou podběhy „sežrané“ a do prahů strčíte bez problémů i svůj prst, je zkrátka všechno špatně. Motor opravíte, sedačky vyčistíte, tlumiče a brzdy vyměníte, ale pokud je rzí zasažena nosná struktura karoserie, je každá oprava (do alespoň přijatelného stavu) extrémně náročná. A také drahá. Kdo na korozi trpí nejvíce a kdo je odolný? Následující přehled by vám mohl pomoci. Pojďme se na to podívat společně.
Švédové jsou testováním odolnosti proti korozi proslulí
Zdrojem dat je přitom švédský časopis Vi Bilägare, který se na problém koroze u automobilů specializuje již dlouhá desetiletí a jehož závěry často slouží jako referenční měřítko. A zřejmě ne náhodou jde o periodikum ze Skandinávie: zima, sníh, a zejména chemické posypy silnic dokáží odolnost karoserií dokonale prověřit, a pokud něco obstojí v zimních podmínkách na severu, obstojí to i jinde. Jak tedy dopadly jednotlivé značky a jejich modely? Švédové je hodnotí stupnicí 1–5 bodů, přičemž 1 bod je nejhorší a nevyhovující, 5 bodů značí premianta.
Já jsem se nakonec pro lepší přehlednost rozhodnul zvýraznit hříšníky a úplné propadáky (stupně 1 a 2) ještě červenou barvu. Jde o průřez výrobců a modelů dostupných na našem trhu, značky, kterým se boj s korozí daří naopak zvládat lépe (typicky Mercedes-Benz, BMW, Audi‚ Škoda, Volvo, ale kupodivu také Renault nebo SEAT) a jejichž většina modelů byla hodnocena kladně, neuvádíme a necháme si je na příště. Přehled těch nejvíce problémových vozů tedy podle časopisu Vi Bilägare vypadá takto:
Alfa Romeo
- Giuletta 2010 (2011) 2
- 159 2,2 ITS (2006) 1
Citroën
- C2 2003- (2004) 2
- C3 2009- (2010) 2
- C3 2016- (2017) 2
- C3 Picasso 2008- (2009) 2
- C4 Cactus 2014- (2014) 2
- C4 Picasso 2013- (2014) 2
- C6 2005- (2006) 2
- C-Crosser 2007- (2007) 1
- DS3 2009- (2010) 2
- DS5 2011- (2013) 2
Fiat
- 500 2007- (2008) 2
- 500L 2012- (2013) 2
- 500X 2014- (2016) 1
- Bravo 2007- (2008) 2
- Grande Punto 2005- (2006) 2
- Panda 2003- (2003) 2
- Panda 2011- (2014) 2
- Tipo 2015- (2017) 2
Japonské značky na nelichotivých „předních místech“
Honda
- Accord 2008 (2008) 2
- Civic Hybrid 2005- (2006) 2
- Civic 2011- (2012) 2
- Civic 2015- (2017) 2
- CR-V 2002- (2002) 2
- CR-V 2007- (2007) 2
- CR-V 2013- (2013) 2
- CR-V 2016- (2019) 2
- HR-V 2014- (2016) 1
- Insight 2009- (2009) 2
- Jazz 2007- (2009) 2
- Jazz 2013- (2016) 1
- Jazz 2020- (2020) 1
Mazda
- 2 2007- (2007) 2
- 3 2009- (2011) 2
- 3 2019- (2019) 2
- 5 2005- (2005) 2
- 6 2007- (2008) 2
- CX-30 2019- (2019) 2
Nissan
- Juke 2010- (2011) 2
- Juke 2019- (2020) 2
- Leaf 2010- (2014) 2
- Leaf 2017- (2018) 2
- Micra 2002- (2003) 2
- Micra 2010- (2011) 2
- Micra 2016- (2017) 3
- Note 2005- (2006) 4
- Note 2012- (2013) 2
- Pulsar 2014- (2014) 2
- Qashqai 2007- (2007) 2
- Qashqai 2013- (2014) 2
- X-Trail 2007- (2007) 2
- X-Trail 2013- (2016) 2
Subaru
- Forester 2008- (2008) 2
- Forester 2012- (2013) 2
- Forester 2018- (2020) 2
- Impreza 2007- (2007) 2
- Impreza 2016- (2019) 2
- Justy 2007- (2007) 2
- Legacy 2003- (2004) 1
- Levorg 2014- (2016) 2
- Outback 2006 (2007) 2
- Outback 2009- (2013) 2
- Outback 2015- (2015) 2
- XV 2017- (2018) 2
Suzuki
- Baleno 2015- (2016) 2
- Liana 2001- (2002) 1
- Swift 2010-(2011) 2
- Swift 2017-(2017) 2
- SX4 S-Cross 2013- (2013) 2
- Vitara 2015- (2015)
Japonský způsob lakování a ochrany karosérií se liší od technologií používaných v Evropě
Jak vidno z přehledu, kde jsem se snažil vybrat největší koncentrace „korodujících hříšníků“ od daných automobilek, je mezi nimi poměrně velké procento japonských výrobců. A jakkoli se ochrana (například u kdysi v tomto směru nechvalně proslulé Mazdy) v posledních letech zlepšila, pravdou je, že japonské vozy jsou zkrátka na naše „slané zimy“ náchylnější. A je tak dobré při nákupu staršího vozu ze země vycházejícího slunce se na tento problém zaměřit, speciálně u vozů z mého přehledu.
Problémy se totiž nevyhýbají ani jinak „vzorňácké“ Toyotě. „Japonský problém“ totiž spočívá mj, v tom, že japonští výrobci se ve fázi lakování karoserie spoléhají zejména na základní nátěry a chemickou ochranu, zatímco evropské automobilky se zaměřují na vyplnění uzavřených profilů voskem a následné pozinkování. Jehož průkopníkem (ponořením celé karoserie do zinkové lázně) bylo mj. Audi již u modelu 80. Ve finále je tento postup výrazně trvanlivější a odolnější proti korozi.
Japonské automobily (krom potřeby dodatečné protikorozní ochrany) však umí na druhou stranu nabídnout spolehlivost, kterou naopak nedisponují mnozí evropští výrobci. Držím vám tedy palce, ať u vás rozhodně neplatí ono (celkem pomýlené) „Japonec až na konec“!