Autonomní řízení se učí předvídat chování chodců, aby systém zvládl zcela nahradit lidské vnímání a reakce

Než budou vozidla opravdu řídit sama, potrvá to ještě nejméně 10 let, A ani po takové době není 100% jisté, že zvládne stroj zcela nahradit lidské vnímání a reakce, zejména ty nestandardní. Prioritní je přitom ochrana posádky i chodců. A právě tady vyvstává otázka, jak dokáží systémy autonomního vozu rozpoznat chodce s úmyslem přejít vozovku od těch, co pouze postávají u krajnice.

iZdroj fotografie: Depositphotos.com

Testování probíhá, ale výsledky jsou smíšené

Aby mohla vozidla sama řídit, musí je to někdo naučit. Ano, lidé. Implementace systémů, senzorů a výsledků strojového učení ale zatím nestačí a je potřeba nasbírat mnohem více dat z běžného provozu. Jenže ty jsou kolikrát v každém státě jiné, což vývoj autonomního řízení ještě více komplikuje. Zatím tedy zůstáváme dost daleko od toho, co bylo už dříve označeno za „vozidlo, které bude řídit za vás“.

iZdroj fotografie: Volvo

Chování chodců je aktuální složitou otázkou. Jejich reakce má někdy problém rozpoznat i zkušený řidič, natož stroj. Nutno podotknout, že se řada lidí v blízkosti silnice neumí pohybovat, a o jejím přecházení nemluvě. Třeba nasazená sluchátka nebo zrak upřený na telefon bývá velmi častým důvodem nehod a neštěstí. Stroje by tak zpočátku nemusely takové reakce zvládat, i když v budoucnu by naopak mohly být bezchybné.

Například Henrik Green z automobilky Volvo říká „Je zřejmé, že nemůžete naprogramovat, aby autonomní vozidlo zastavilo pokaždé, když si všimne chodce vedle silnice. Jenže se zároveň musíme ujistit, že vozidlo zastaví včas, pokud se chodec rozhodne ulici přecházet“.

S autonomním řízením radí různí odborníci

Švédská automobilka je přitom v této otázce vcelku daleko. Na autosalonu v Los Angeles představila pokročilou technologii LiDAR, která umí nejenom rozpoznat chodce, ale také rozlišit jejich jednotlivé končetiny. Už tady se přitom ukazuje „síla strojů“, neboť je systém spolehlivý na vzdálenost až 250 metrů, což vozidlu umožní zavčasu vyhodnotit, zda-li chce chodec přejít, či nikoliv.

Ve vývojovém týmu nechybí řada expertů jak z oblasti silničního provozu, tak ze segmentu psychologie. Právě ti jsou ve vztahu k chodcům a jiným lidem klíčoví, protože dokáží stroje připravit na velmi přesné reakce. Cílem přitom není udělat mimořádně bezpečná a pomalu jezdící auta, ale umožnit běžný a současně bezpečný provoz.