Otázka vlastnictví auta se v kontextu se stále větší nabídkou sdílené dopravy jeví jako čím dál důležitější. A experti stanovili limit, do kterého se auto naprosto nevyplatí.
Pokud nejste vyloženě automobilový nadšenec, možná jste si už někdy kladli otázku, zda je pro vás opravdu auto nepostradatelnou výbavou. Podle nové studie s názvem Globální vliv sdílené mobility lze odpověď na tuto otázku zjistit jednoduše. Spočítejte si, kolik jste za poslední rok najezdili kilometrů. Pokud je to méně než 15 000, možná pro vás bude finančně výhodnější jiná alternativa dopravy. Vážně? Pojďme se na to podívat společně.
Spočívá budoucnost automobilů opravdu v jejich sdílení?
Zmíněná studie mapuje současný potenciál automobilového odvětví s důrazem na fenomén carsharingu neboli sdílené mobility a modeluje jeho potenciál až do konce dekády. Zpracovala ji společnost Oliver Wyman a mluví o několika odvětvích, jak může sdílená mobilita ovlivnit svět. Konkrétně se zaměřuje na dopady ekonomické, sociální a ekologické. Celou studii zde ale rozebírat nebudeme, zaměříme se pouze na zodpovězení otázky, od kdy se vlastnictví auta vlastně vyplatí?
Jasný limit, do kdy je vlastnictví auta veskrze nevýhodné
Krátkou odpověď už jste dostali. Ze studie obecně vyplývá, že hranice pro finanční výhodnost vlastnictví vozidla je 15 000 najetých kilometrů ročně. Při výpočtu tohoto čísla odborníci vzali v potaz cenu pohonných hmot, pořizovací cenu vozidla, náklady spojené s provozem, jako jsou opravy, servisní a technické kontroly a dodatečné poplatky, jako je dálniční známka, parkovací karta nebo emisní plakety.
Pokud najedete autem méně než 15 000 kilometrů ročně, všechny výše zmíněné náklady jsou vyšší než náklady spojené s užíváním sdílených aut za rok. Pokud najedete víc, už se v jistých ohledech vyplatí mít vlastní auto. I tak jsou podle studie ale některé ohledy, v nichž i nad tento počet kilometrů carsharing nabízí jisté výhody, a to zejména pro jednotlivce s nižšími příjmy, protože eliminuje počáteční náklady. Zkrátka nemusíte nic kupovat, stačí přijít a jezdit.
Žijeme na kontinentu, na kterém se skoro všude dostanete veřejnou dopravou
I když najedete až 15 000 km ročně, přechod od vlastnictví auta ke sdílené mobilitě může přinést značné úspory nákladů. Vzhledem k poklesu dojezdové vzdálenosti a dobré dopravní infrastruktuře v Evropě finanční výhoda sdílené mobility zřejmě poroste. Navíc vlastnictví auta je stále méně výhodné kvůli neustálému snižování veřejných parkovacích míst. Například Berlín má pouze 230 000 míst, zatímco ve městě je 1,2 milionu aut. V regionech s omezenou veřejnou dopravou se mohou rozšířit možnosti, jako je sdílení kol, koloběžek a skútrů. A nejnověji i aut.
Problematické to může být při naplňování potřeb lidí se zdravotním postižením. Tam je potřeba do budoucna uvažovat například o zařazení speciálních vozů, jako jsou auta uzpůsobená pro převoz handicapovaných, s výsuvnými plošinami atd. Uživatelskou přívětivost fenoménu také ovlivňují obavy o bezpečnost carsharingu, zejména z hlediska technického a hygienického stavu vozu. Nicméně většina společností garantuje pravidelné čištění a dezinfekci vozů, vědouce, že by stačilo několik negativních recenzí, aby je v tomto směru citelně poškodilo.
Sdílené auta jako velmi zajímavá varianta městské dopravy
Sdílená mobilita hraje v městských dopravních systémech klíčovou roli a předpokládá se, že do roku 2030 bude tvořit 7 % jízd ve městech oproti dnešním 3 %. Posledních sto let ve městech sice dominovala auta, ale možná postupně vstupujeme do nové éry, ve které lidé svá soukromá auta využívají stále méně. Studie uvádí, že za poslední dekádu se vzdálenost ujetá osobními auty snížila o 1 700 km ročně, ale počet vozidel registrovaných na domácnost zůstal stejný. Nesvědčí to náhodou o něčem?
Poplatek korunu za kilometr nemá konkurenci
Možná i v reakci na tato čísla spustila společnost Bolt v Praze provoz sdílené služby Bolt Drive, kdy si můžete pronajmout auto pomocí aplikace tak snadno a tak pohodlně, jako si půjčíte elektrokoloběžku. Jen s tím, rozdílem, že tady si pronajmete nová a moderní auta a zaplatíte velmi snesitelný poplatek jednu korunu za jeden kilometr. Což je něco, čemu nemá šanci konkurovat nejen taxislužba, ale ani vlastní auto – jen s náklady na palivou budete přes onu jednu korunu, o všech dalších poplatcích (a ceně auta jako takové) ani nemluvě.
Pak je ale na místě otázka, jestli má v Praze opravdu smysl vlastnit auto. Pokud si jej můžete v podstatě kdykoli online pronajmout, online zaplatit za onu jednu korunu za kilometr, neřešit palivo, pojistku, nic – vše je v ceně. A nechat jej tam, kde je potřebujete nechat, zcela dle vašich možností. To je vpravdě zajímavá nabídka a jsem si osobně celkem jist, že získá nemálo příznivců. A postupně se rozšíří i do jiných měst. Pokud byste chtěli službu Bolt vyzkoušet, získal jsem pro vás aktuální a platný slevový kód: T1B3G ve výši 100 Kč.
S jedním faktorem však studie nepočítá: a sice s radostí z vlastnictví auta. Pro mnoho lidí je již ten pocit, že si mohou dovolit tak dokonalou (a často i velmi emotivní) věc mít a užívat, dostatečným důvodem k tomu, aby si v sobě ospravedlnili ekonomickou nevýhodnost, pokud třeba nenajedou stanovený limit. Nemluvě o možnostech auto použít kdykoli, i tehdy a tam, kde veřejná/sdílená doprava nefunguje. Ostatně, jak to vidíte vy? Dává vám smysl vlastnit auto? Nebo byste dali přednost pronájmu s poplatkem korunu za kilometr?