Turbodmychadlo bývá extrémně namáhanou součástí motoru. Šetrným zacházením a dodržováním několika jednoduchých pravidel zamezíte jeho zbytečné výměně.
Obecně platí, že turbodmychadla nemají jednoduchý život. Vysoké teploty, vysoké tlaky a i otáčky nejsou ničím, co by jakékoli mechanické součástce dlouhodobě svědčilo. A když se k tomu přidá místy necitlivé zacházení ze strany řidičů, není divu, že výměny turbodmychadel patří k denní rutině v autoservisech. Vedoucí navíc k zbytečnému prodražování oprav. Stačí se přitom k „turbu“ chovat citlivě, a mnoha problémům se dá celkem snadno předejít. Pojďme se na to podívat společně.
Okamžiky po nastartování rozhodují o životnosti „turba“
Jednou z nejhorších věcí, kterou můžeme hned po startu udělat, je prudké sešlápnutí pedálu plynu. Tímto způsobem nutíme turbodmychadlo roztočit se do maximálních otáček a pracovat bez maziva, což je vcelku spolehlivý způsob, jak mu postupně „zkracovat život“. Neprospívá to ani dalším motorovým dílům, nicméně pro turbo je podobný styl práce opravdu likvidační. Jízda s nižšími otáčkami motoru, dokud se olej v motoru zahřeje a dostane se k turbodmychadlu je způsob, jak zabránit nechtěnému opotřebení.
Přičemž návodů a časů, jak tuto klidnou část po nastartování motoru realizovat je mnoho. Obecně bychom se drželi pravidla „30/15“, jinými slovy nepřekračovat 3000 otáček motoru (nebo ne alespoň často) po dobu 15 minut. V aktuálních zimních podmínách pak určitě. Po uplynutí této doby máme jistotu, že je turbodmychadlo dostatečně promazáno. A to stejné platí i z druhé strany, při ukončení jízdy. Existují odborníci, kteří tvrdí, že prudké zastavení motoru po dlouhé a rychlé jízdě může zkrátit jeho životnost až o jednu třetinu.
Ochlazováním před ukončením jízdy se nedá nic zkazit
Otázka, zda chlazení turbodmychadla skutečně funguje, a jak dlouho trvá, než dosáhne vhodné teploty, pravděpodobně napadla každého majitele vozidla s motorem „dopovaným“ turbodmychadlem. Ostatně není tomu tak dávno, co byly některé nové vozy s turbodmychadlem vybavovány nálepkou v kabině, která upozorňovala řidiče na potřebu chladit turbo po delší jízdě. Nyní se výrobci automobilů v této otázce rozcházejí, u moderních konstrukcí (nebo u samostatně chlazených dmychadel vodou) nebývá důraz na delší dochlazování tak zásadní.
Ve většině případů u vozů, které neprošly žádnou úpravou pohonné jednotky ani nejsou mechanicky nijak poškozené, nebývá chod turbodmychadla slyšet. Co když ale začneme z míst uložení turba slyšet charakteristické pískání nebo jiné, podivné zvuky? Poškození turbíny lze poměrně snadno rozpoznat. Ze své podstaty umí dát tato součást řidiči diskrétní signál o tom, že dochází/došlo k menšímu nebo většímu poškození. Pískání při studeném motoru, při sešlápnutí plynu a nepřirozené „kovové tření“ při jízdě nám signalizují, že s turbodmychadlem je něco špatně.
Nezbytná součást moderních motorů vylepšuje jejich parametry
Někdo vydrží takto jezdit do úplného zhroucení přeplňování svého vozu, někdo volí preventivní výměnu raději včas. Pravdou je, že za výhody přeplňování (nástup točivého momentu v nízkých otáčkách a jeho výrazně větší hodnoty, než u atmosféricky plněných motorů) je někdy zkrátka třeba zaplatit. A někdy i neplánovaně. Celkově však šetrný přístup, neagresivní starty a snaha o promázání do doby plné záteže vedou k prodloužení život tohoto nenápadného pomocníka moderních motorů. Jaký máte mimochodem na přeplňování názor? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!