Za snahu zlikvidovat obor, ve kterém byla Evropa vždy na špici, by se možná měl jednou někdo zodpovídat. Čína se však čekáním nebude zdržovat – a Evropu jednoduše obsadí.
Masivní „útok“ čínských automobilek na evropské trhy má hned několik příčin, které se všechny (pro Čínu bohudík, pro evropské výrobce bohužel) sešly téměř v jeden čas a dokázaly tak zásadním způsobem změnit všechno, co se do té doby bralo jako skálopevné, neměnné a trvalé, že to jednou myslím vstoupí do učebnic obchodní strategie a marketingu. Pokud to tam tedy už není. Přesto se stále najdou mnozí, co tak trochu nerozumí tomu, jak se to vlastně celé seběhlo. Nejen pro ně je pak určen tento článek. Nenechte se prosit.
„Letíme k vám na kontrolu dotací.“ „V pořádku, čekáme vás“
Začněme poněkud netradičně jednou z posledních událostí, která důležitost Evropy pro Čínu (a Číny pro Evropu) ukazuje nad jiné dobře. Všichni si ještě pamatujeme, když Evropská unie začátkem ledna tohoto roku oznámila vyšetřování čínských dotací na elektrická vozidla. Reakce Pekingu byla nečekaně ostrá. Jeho přední činitelé celou akci zpočátku odsoudili se slovy, že jde o „nahý akt protekcionismu“. To podle evropských představitelů, kteří si nepřáli být jmenováni, vyvolalo v Evropě obavy, že Čína by mohla vyvolat obchodní válku.
Jenže. Místo toho Evropané zjistili, že vláda prezidenta Si Ťin-pchinga se ve finále snaží mluvit, slibovat a vyhýbat se agresivní rétorice, která by mohla ohrozit ekonomický vztah v hodnotě 900 miliard dolarů. A tak zatímco místopředseda vlády He Lifeng vyjádřil „znepokojení a nespokojenost“ nad vyšetřováním, souhlasil současně se zřízením několika pracovních skupin, včetně pracovních skupin pro finanční služby a omezení obchodu. A to pořád není všechno.
Čína pochopila, že ve vztahu k zahraničním firmám dělá chybu
Jakákoli odveta vůči Evropě by totiž mohla podkopat ofenzívu komunistické strany Číny, která za minulé roky nalákala zahraniční investory. Nechali byste je dobrovolně odejít ze země? Byli byste sami proti sobě. Když přitom finanční toky přímých investic do Číny klesly k nejhoršímu deficitu za posledních sedm let. O důvod víc k akci. A i v Číně si mohou přečíst, jak již v srpnu 2023 velká obchodní skupina EU varovala, že zahraniční firmy v Číně trpí „únavou ze slibů“.
EU potřebuje Čínu. Čína ale úplně stejně potřebuje EU
Čína zkrátka potřebuje zahraniční kapitál a znalosti „pro svůj vlastní program modernizace“, řekl Peter Hefele, ředitel politiky zaměřený na Čínu v Centru Wilfreda Martense pro evropská studia. „Vedle USA je Evropa jediným regionem, který tyto kritické faktory získal.“ „Není žádným tajemstvím, že EU je pro Čínu důležitým ekonomickým partnerem, a to jak jako exportní trh, tak jako investor na čínském trhu,“ řekla Francesca Ghiretti, analytička z výzkumné firmy Mercator Institute for China Studies.
Hodnota Evropy pro Čínu byla odhalena loni, když obchodní deficit bloku s Pekingem u zboží dosáhl více než 400 miliard dolarů. Dombrovskis uvedl, že obrovský nárůst v posledních letech vyvolal důvod ke kontrole. EU počátkem tohoto roku představila novou strategii hospodářské bezpečnosti, jejímž cílem je dohlížet na vývoz kritických technologií, což je signál, že se blok přibližuje k přístupu Washingtonu k Pekingu.
Spojené státy uvalily na Čínu řadu obchodních omezení, aby zdržely vojenský rozvoj Pekingu, protože napětí vzplane kvůli územním ambicím Si Ťin-pchinga vůči nezávislému Tchaj-wanu. „Není pochyb o tom, že EU je asertivnější,“ řekl André Sapir, vedoucí pracovník společnosti Bruegel a bývalý ekonomický poradce bývalého prezidenta EU Romana Prodiho. Jinými slovy: Čína, jakkoli se někdy skrývá za silná slova (a gesta), Evropu celkem zásadně potřebuje.
Evropa sama sebe oslabila? Výborně, využijeme toho
A je tedy pro ni nadmíru výhodná sitauce, do které se Evropa dostala vlastním přičiněním: jak norma EURO 7, tak zákaz spalovacích motorů v roce 2035 spustily krizi a místy i volný pád evropského automotivu. Co udělala Čína? Promptně zareagovala. A začala obsazovat „uvolněné pozice“ na evropském trhu tempem, ze kterého musí příznivcům „starých dobrých časů“ slézat zbytky vlasů na hlavě. Ne, nám nestačí problémy s imigrační politikou. My si ještě musíme „vygenerovat“ vlastní, podstatně větší.
Stalo se, co se muselo stát. Jestli teď ale někdo naříká nad tím, jak „ti zlí Číňané nám berou naše evropské jistoty“, tak je vedle jak ta jedle. Tohle jsme si způsobili sami, vlastní neprozřetelností a neschopností dohlédnout dál než na špičku vlastního nosu. Evropa není svět, jakkoli si to možná v Bruselu doteď leckdo myslí. Ne, není. A jakkoli jsem duší i tělem bytostně Evropan, za to, co způsobila EU svými sankcemi evropskému automotivu (dvě největší: EURO 7 a konec spalovacích motorů 2035), by se jednou měl někdo zodpovídat.
Invaze sílí, veletrh v Ženevě obsadili Číňané
Invaze mezitím pokračuje, a především sílí. Jak potvrdila jedna z největších čínských automobilek BYD magazínu Automotive News Europe, zúčastní se veletrhu v Ženevě 2024, který začíná 26. února. MG Motor, nejprodávanější čínská značka v Evropě se plánuje zúčastnit také. MG, která je ve vlastnictví SAIC, prodala v Evropě za prvních 10 měsíců 170 552 vozů. Na stejném veletrhu v roce 2019 byla přitom přítomnost čínských společností zanedbatelná.
5 největších čínských automobilek
- SAIC (mj. MG)
- Dongfeng
- BYD
- Xpeng
- Nio
To je pouhých 5 let. Německé značky BMW, Mercedes-Benz, Porsche, Audi a Volkswagen oznámily, že se veletrhu nezúčastní, stejně jako koncern Stellantis, Hyundai, Volvo, Nissan, Aston Martin a Jaguar Land Rover. Očekává se, že i Toyota a Lexus show vynechají. Je potřeba dalších komentářů? Nicméně to je pořád jenom začátek. Jakmile se totiž povede Číňanům „dobýt“ evropská území se svými automobily, postavit zde svoje továrny (BYD v Maďarsku na tom již začala pracovat), zcela to změní dosavadní toky peněz a vnímání Číny.
Trojského koně budeme možná moci přejmenovat
Uvědomil si někdo v EU, že když čínská auta zaplaví Evropu, tak všechny navázané služby, tj. servis, dodavatelé komponentů a další oblasti automobilu přejdou plynule do čínských rukou a původně evropský kapitál začneme vyvážet do Číny? Z čeho ta kdysi bohatá a prosperující Evropa chce potom asi prosperovat, když jeden ze svých největších výrobních i obchodních pilířů přenechá Číňanům? Kdysi se momentu, kdy si dobrovolně na svoje území pustíte nepřítele, říkalo trojský kůň. Obávám se, že můžeme uvažovat o změně názvu.
Jak to vidíte vy? Povede se Evropě probudit „za 5 minut 12“ a ubránit se čínské přesile? Dejte nám váš názor vědět do komentářů pod článkem, děkujeme!