Jeden ze symbolů technické a právní vyspělosti jakéhokoli státu je jeho dálniční síť. V tom případě se ale věru nemáme čím chlubit. Ani s dalším zdražením dálničních známek.
Česko je krásná, ale maličká země. Čistě teoreticky byste se mohli z jednoho konce republiky na druhý autem dostat za necelých pět hodin. Proč říkám teoreticky? Protože v takovém případě by česká dálniční síť musela být na citelně vyšší úrovni, než v současnosti je. A to, jak je z formulace věty celkem patrné, není. Přesto se ale plánuje další zdražování dálniční známky, což zřejmě vyvolá vlnu otázek ve smyslu „jezdíme pořád po nekvalitních dálnicích, a máme platit více?“ Pojďme se na to podívat společně.
Po rapidním zdražení na Velikonoce je tady další „dáreček“
Přitom tomu není tak dávno, co jsme dostali nepříjemný „velikonoční“ dárek. Od prvního března 2024 se totiž zvedla cena české dálniční známky. A ne o málo. Z předchozích 1 500 Kč za rok dnes už platíme 2 300 Kč. Kvalita naší dálniční sítě se ale nijak zásadně nezlepšila. A ani za několik měsíců nemohla, popravdě. Krom slibů ze strany Ministerstva dopravy, jak to „dále poroste raketovým tempem“, a několika mála otevřených desetikilometrových úseků jsme se nedočkali ničeho zásadního. Přes to všechno si ale od ledna zase za jízdu po dálnicích připlatíme. Jak je to možné?
Současná vláda totiž nejen, že zdražila roční poplatek za jízdu po dálnici, ale také ho valorizovala. To znamená, že od roku 2024 se bude cena známky měnit každý rok podle inflace a jiných ekonomických okolností. Tento proces má zajistit, že příjmy z prodeje dálničních známek pokryjí náklady na údržbu a rozvoj silniční infrastruktury. Pokud jsou tedy dražší materiály na výrobu silnic, bude dražší i známka. Pokud ale naopak zlevní, známka bude zlevňovat. Tedy, zlevnění dálniční známky bych se popravdě chtěl někdy dočkat.
Nová cena dálniční známky závisí na ekonomických faktorech
Ale dost ironických poznámek redaktorů. O kolik si vlastně připlatíme? Zatím není jasné přesné číslo, vzhledem k tomu, že se valorizuje podle několika ekonomických faktorů za uplynulý rok. Ceny počítá Ministerstvo dopravy v těchto dnech a brzy už bychom tak měli vědět přesnou částku. S přihlédnutím k tomu, že ale letos zatím není nijak extrémně velká inflace, by zdražení mohlo být přibližně o stokorunu.
„Cena bude vypočítaná ve sdělení ve Sbírce zákonů, které musí být hotové do konce října,“ upřesnil mluvčí Ministerstva dopravy František Jemelka. Podle něj se výpočtu resort věnuje tento týden a konkrétní navýšení chtějí oznámit začátkem října.
„Ministerský paradox“: nejsme ve výstavbě zrovna úspěšní, ale zaplatíte více
A nyní zajímavý paradox. Osobně bych si jej dovol nazvat „ministerským paradoxem“. V čem spočívá? V jednom nečekaně šalamounském řešení. Vzhledem k tomu, že ačkoliv nesnesitelně pomalu, tak přece jen nové dálniční úseky rostou a propojují se ve větší celky, se Ministerstvo dopravy v čele s Martinem Kupkou z ODS rozhodlo, že od nové roku zpoplatní některé nově otevřené úseky. Jde o stovky kilometrů dosud nezpoplatněných dálnic. Jinými slovy: sice nám to moc nejde, ale zaplatíte si víc.
Na seznam dálnic používaných jen s platnou dálniční známkou se tak přidá 19 kilometrů jihočeské dálnice D3 v úseku od Roudné po exit 159 Kaplice nádraží a 40 kilometrů dálnice D4 v úseku od Hájů po Třebkov. Ve Zlínském kraji bude nově zpoplatněno 18 kilometrů dálnice D49 v úseku od Hulína po Fryšták. Nově zpoplatněných bude také 22 kilometrů dálnice D55 v úseku od Babic ve Zlínském kraji po jihomoravský Bzenec.
Jak je možné násobně lepší/větší síť v Německu udržet bezplatnou?
Častým argumentem frustrovaných řidičů bývá například to, že německá dálniční infrastruktura je nepochybně na vyšší úrovni než ta naše. Přesto ale náš největší soused žádné dálniční poplatky neplatí. Proč u nich to jde a u nás ne? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá, neb česká dálniční síť je v porovnání s německou na nižší úrovni z několika důvodů. Přičemž to, že Německo je na rozdíl od nás zcela jinak výkonnou ekonomikou, je jen jedním z nich.
Historicky byla navíc výstavba dálnic v České republice pomalejší, částečně kvůli omezeným finančním prostředkům a částečně kvůli jiným politickým prioritám v minulosti. Německo jako ekonomicky silnější země mělo více prostředků na rozsáhlé investice do dopravní infrastruktury, což vedlo k rychlejšímu rozvoji a lepší údržbě jejich dálnic. České dálnice také čelí problémům s častou rekonstrukcí, která bývá důsledkem původních špatně odvedených prací a/nebo nekvalitní údržby.
V České republice je systém schvalování a výstavby dálnic mimořádně složitý
Důležitým faktorem je i složitější terén v některých částech Česka, který výstavbu komplikuje. Nicméně, nebudeme si nic nalhávat, i na našich politicích leží nemalá část viny. V České republice je výstavba a modernizace dálnic často pomalejší kvůli nejednotnosti politických priorit mezi jednotlivými vládami. Každá změna vlády může znamenat změnu v přidělování rozpočtu a dlouhodobé plány rozvoje infrastruktury jsou tím narušovány. Jinými slovy: dálnice se nedají stavět ve čtyřletém volebním cyklu.
Dalším problémem v Česku jsou zdlouhavé povolovací procesy, do kterých často zasahují různé zájmové skupiny a byrokratické překážky. Politici, místo aby urychlili proces schvalování a stavby dálnic, někdy podléhají tlaku lokálních zájmů či občanských iniciativ, což nejednou vede k odkladům nebo k zastavení některých projektů. Často také chybí politická vůle k investicím do kvality výstavby a údržby. V Německu jsou tyto investice prioritou, zatímco v Česku často chybí dostatečná alokace finančních prostředků na kvalitní údržbu.
Kombinace těchto a dalších faktorů nevyhnutelně vede k rychlejšímu opotřebení silnic a častým opravám. Politici by tak přinejmenším měli využít svou roli k tomu, aby zajistili větší stabilitu a efektivnost financování dálnic a transparentnost při veřejných zakázkách, což je další oblast, kde se český systém často potýká s problémy. Namísto zdražování dálničních známek. Co myslíte, jak to vidíte vy?