Češi si budou muset od nového roku zvyknout na to, že pohodlí něco stojí. A že tam, kde dosud neplatili, budou muset od ledna platit, nebo počítat s citelnou pokutou.
Skoro se tomu nechce věřit, při těch všech patáliích, co jejich výstavbu provází, ale české dálnice se rozrostly jako nikdy předtím. Do konce roku 2024 přibylo 111 kilometrů nových úseků, což je absolutní rekord v historii budování dálniční sítě. I když, stále jen v malém českém rybníčku. Poláci by nám to lehce natřeli. Nicméně. Konečně se tak můžeme po silnicích pohybovat rychleji, bezpečněji, a hlavně bez zbytečných objížděk přes zapadlé vesničky. Skvělé, že? Jenže jak se říká – něco za něco. A není ohně bez kouře. Pojďme se na to nutné placení podívat společně.
Na kolik Čechy vlastně vyjde celý ten komfort?
S každým kilometrem nové dálnice totiž roste nejen naše radost z lepší infrastruktury, ale i seznam míst, kde je potřeba platit dálniční známku. A právě tady přichází na scénu jeden drobný háček – ceny dálničních známek pro rok 2025 se zvyšují. A zvyšuje se tím pádem i počet míst, kam se (pohodlně) dostanete jen s dálniční známkou. To je zkrátka daň za komfort. Automatická valorizace, která reflektuje inflaci i rozšíření sítě, nám sice slibuje udržování dálnic v top stavu, ale pro peněženky to znamená, že se budou muset o něco více otevřít.
Ceny dálničních známek pro rok 2025
Typ známky | Cena 2024 | Cena 2025 | Zvýšení |
Roční | 2 300 Kč | 2 440 Kč | + 140 Kč |
Měsíční | 430 Kč | 460 Kč | + 30 Kč |
Desetidenní | 270 Kč | 290 Kč | + 20 Kč |
Jednodenní | 200 Kč | 210 Kč | + 10 Kč |
(Takže jestli patříte mezi ty, kdo si nechávají nákup známky na poslední chvíli, příští rok vás to bude stát pár korun navíc. Možná už letos bude Ježíšek nadělovat dálniční známky místo ponožek.)
Více zpoplatněných úseků = více zábavy? Ne tak úplně
Zpoplatněných úseků na mapě Česka přibývá, a to nejen těch na nových dálnicích. Vláda přehodnocuje i některé stávající části silniční sítě, kde bylo dosud ježdění zdarma. Řidiči by si proto měli dávat pozor, kudy jedou, a raději se před cestou podívat, jestli jim náhodou nechybí dálniční známka. Pokuty za její absenci totiž rozhodně nejsou z kategorie „pro zasmání“. Ba právě naopak. A jsou oblíbenou kratochvílí policie nejen na začátku roku. Tady totiž není co dokazovat a „ukecávat“. Tady buďto máte, nebo nemáte. A platíte pokutu.
Nicméně krom nevýhod jsou tu i výhody. Zejména pro majitele aut s ekologičtějším pohonem. Elektrická a vodíková vozidla dálniční známku nepotřebují vůbec, hybridy s emisemi pod 50 g CO₂/km zaplatí jen 25 % běžné ceny. Ti, kdo jezdí na zemní plyn nebo biometan, dostanou slevu 50 %. Což mimochodem pro poměrně početný tábor českých nadšenců do LPG znamená alespoň nějakou úsporu.
Okénko do minulosti aneb trocha historie nikoho nezabije
Zatímco dnes slavíme dálniční rekordy, nebylo tomu tak vždy. První plány na českou dálniční síť vznikly už ve 30. letech minulého století, kdy se plánovalo propojení Prahy, Brna a Bratislavy. První skutečně realizovaná dálnice, kterou je (celkem pochopitelně) D1, se začala stavět v roce 1967. O tři roky později se otevřel první kousek mezi Prahou a Mirošovicemi. Tehdy ještě nikdo netušil, že dokončení celé dálnice potrvá víc než 50 let (a dodnes trvá). I to je možná rekord, jenže na druhé straně. Dnes už máme přes 1 400 kilometrů dálnic, ale cesta k nim nebyla věru rychlá ani snadná. A ani levná.
Takže příště, až se budete projíždět po nové D4, D55 nebo D48, nezapomeňte, že nejen asfalt něco stojí, ale taky něco stojí ten papírek na čelním skle. Tedy dnes již imaginární, „digitální papírek“. A že se vám i celkem vyplatí sledovat, jak se mění pravidla hry. A jestli tam, kam jste vždy jezdili bezplatně, můžete bezplatně i dnes. Držím vám palce – a za celý tým AutoŽivě.cz přejeme krásné a požehnané svátky!