Legálně jezdit bez zaplaceného dálničního poplatku lze pouze v určitých výjimkách. Na většinu řidičské populace se nevztahují.
Je to paradox. Na jednu strany je tady potřeba osobní svobody a soukromé mobility. Na druhou stranu nikdo z řidičů nechce platit za to, že jede po dálnici. U nás je tradičním způsobem placení za jízdu po dálnici takzvaná dálniční známka. „Radujeme se“ z ní už od roku 1995, tehdy stála 400 Kč pro vozidla do 3,5 tuny. Dnes stojí 1 500 Kč a je virtuální, řidiči ji hradí a využívají „online“. Špatnou zprávou je, že je opět tématem zvýšení poplatku.
Dálnice jsou placené. Stav tomu ale leckdy neodpovídá
Jakkoli dálnice popravdě neodpovídají dlouhodobě stavu, za který jsou řidiči ochotni platit. Někteří také neplatí, přestože se pak takové chování může prodražit. Na místě je pokuta až 5 tisíc korun a ve správním řízení až 20 tisíc korun. Při odhalení záměrného zneužití systému osvobození od dálničního poplatku může pachateli hrozit pokuta až 100 tisíc korun. Že neplatičů není málo, dokazují loňské policejní statistiky. Minulý rok hlídky služby dopravní policie projednaly přes 34 500 přestupků a na místě uložily pokuty v celkové výši 32 413 700 Kč.
Mnoho motoristů přesto neustále hledá způsoby, jak ušetřit. Jeden z nich dokonce přišel na systém, který mu umožňoval cestovat zdarma po dálnicích po celé zemi. Řeč je o italském důchodci, který využil některé mezery v zákoně, nebo minimálně v systému. Díky mezeře, a to doslova, hodně ušetřil. Kosa na kámen padla až po dvou letech, kdy padl osmdesátiletý řidič do spárů státního zastupitelství. Senior z Itálie našel mezeru v systému, která mu umožňovala jezdit po dálnicích zdarma. Nebo ji možná spíše vytvořil?
Mezera v zákoně, nebo podvod? Spíše to druhé
Po dálnici A1 jezdil muž zdarma. Když měl jet směrem na Řím nebo Neapol, vyjel vždy za tmy. Po dojezdu k branám nedojel k okénku, kde se platí a vyzvedává papírový doklad. Vybral brány s platbou na dálku, přiblížil se k nárazníku vozidla před ním a když se před ním brána otevřela, rozhodl se projet bez placení. Rychle projel nalepený na první auto. Mezerou v systému mu byla mezera mezi vozem před ním a padající závorou. Jedna z jeho jízd však neskončila úspěšně.
Společnost provozující brány ho nakonec dopadla a celou věc oznámila státnímu zastupitelství. Majitel byl podle registrační značky vypátrán a dopaden v domově důchodců, kde trvale bydlí. Děda teď musí zaplatit v přepočtu asi 100 000 Kč. Prokuratura oznámila, že po zaplacení mýtného s ním řízení vzhledem k jeho věku zastaví. Ovšem osmdesátiletý stařík si najal právníka a oznámil, že platit vůbec nehodlá! Výsledek celého procesu je tedy zatím ve hvězdách.