Ačkoli jsou nám dnes a denně v médiích (a pochopitelně i v reklamách) prezentovány elektromobily jako jediná správná cesta do budoucnosti, není tomu úplně tak. Přechod na elektromobilitu není jednoduchý, a to i přesto, že některé země (Norsko, donedávna Německo a další) neváhaly sáhnout k masivním pobídkám a finančním úlevám pro nákup elektromobilů. Ani to však nepomáhá, jak se na příkladě zmíněného Německa ukazuje. Jakmile totiž skončí pobídky, skončí i zájem. Jaké jsou tedy alternativy? Pojďme se na ně podívat společně.

Syntetická paliva jsou hudbou budoucnosti. Alternativní tu máme již dnes

Zjednodušeně by se dalo říci, že alternativy jsou ukryté v alternativních palivech. A i když jsou (až na vodík) všechny níže popsané varianty bez problémů dostupné již dnes, mnozí výrobci přesto sveřepě trvají buďto na benzínu, nebo na bateriích. Nic mezi. Že to možná není úplně nejlepší cesta, ukazuje sám trh. A ten, jak známo, bývá často nejlepším „barometrem” zájmu. Lidé si chtějí (alespoň zatím) namnoze ponechat svoje „archaická” vozidla se spalovacími motory a chtějí do nich tankovat.

iZdroj fotografie: Porsche Press

Zbývá tedy vyřešit, co do nich budou tankovat. Když pomineme syntetická paliva, která (pokud se všechno podaří) budou uhlíkově neutrální (CO2 vypuštěné při spalování je kompenzováno pohlceným CO2 při výrobě těchto paliv) a budou tedy splňovat i podmínky EU na konec spalovacích motorů v roce 2035 (budou emisně „čisté”), je i dnes běžně k dostání několik variant. Mezi ty nejběžnější patří:

CNG (Compressed Natural Gas) – stlačený zemní plyn

Stlačený zemní plyn (CNG) je lákavým zdrojem energie pro osobní i užitková vozidla. V porovnání s tradičními benzínovými palivy produkuje CNG při spalování mnohem menší množství škodlivých emisí, což přispívá k nižšímu znečištění ovzduší. CNG je také relativně cenově dostupný a může být získáván z domácích zdrojů, protože se vyrábí z přírodního plynu. Jako velmi perspektivní se jeví jeho uplatnění například v autobusech hromadné dopravy, kde nedostatek tankovacích míst nehraje roli.

Smutná pravda o autech na LPG. Budou se muset příznivci vzdát stlačeného zemního plynu?

Nevýhodou CNG je nutnost investovat do přestavby vozidla, omezený dojezd ve srovnání s tradičními palivy a potřeba dalších nádrží, které snižují nosnost vozidla. I s dostupností čerpacích stanic pro CNG (narozdíl od LPG, které koupíte pomalu v každé vesnici) to není zcela ideální. Navíc, jak ukázalo nedávné citelné zdražování paliv, CNG není na výkyvy cen zdaleka tak odolný, jako je v podstatě vůči cenovým šokům imunní LPG.

Automobilky se kvůli elektru zbavily CNG „ze dne na den”

Další problém je, že osobní vozy na CNG se přestávají vyrábět. Koncern VW měl na trhu v minulých letech zástupce v podobě Škody Octavia (pod označením G-Tec), stejně jako Seat Leon pod označením TGI a Audi g-tron. Na trhu CNG měly také svou pozici značky Mercedes-Benz, Fiat, Opel a další. Ještě v roce 2020 byl výběr aut na CNG poměrně široký. Nicméně s přechodem na elektromobilitu výrobci svůj „plynový program” často razantně „zařízli”. Bylo to moudré rozhodnutí? To ukáže čas.

iZdroj fotografie: Škoda

Elektromobily se totiž staly jednoznačnou budoucností na evropských trzích, což vedlo k postupnému ukončování vývoje a prodeje automobilů s pohonem CNG různými značkami. Výrazným zlomem bylo také dramatické zvýšení cen CNG kvůli válce na Ukrajině. I když se cena plynu od té doby výrazně snížila a provoz auta na CNG zůstává relativně levný, řidiči se již nedostanou pod magickou hranici jedné koruny za kilometr. Což je pro mnohé z nich rozhodující moment.

LPG (Liquid Petroleum Gas) – zkapalněný ropný plyn

LPG, neboli zkapalněný ropný plyn (propan butan), přináší mnoho výhod ve srovnání s běžnými zdroji energie. Je to palivo s čistějším spalováním, které se vyrábí z plynných uhlovodíků z fosilních paliv, jako je zemní plyn a ropa. LPG má nižší emise škodlivin do životního prostředí než benzin nebo nafta a použití LPG jako paliva pro automobily výrazně snižuje míru znečištění ovzduší. A je dostupný opravdu takřka kdekoli. Vozidla poháněná LPG na druhou stranu nemohou parkovat v podzemních garážích.

Auta na LPG začínají být pro EU problémem, nemá z nich peníze. Řešením je drastické zdanění, majitelé se nedoplatí

Současný stav na trhu nových vozů s LPG je velmi jednoduchý – jedinou automobilkou, která nabízí tovární LPG pohon, je francouzský Renault (a jím vlastněná rumunská značka Dacia). Ostatní značky, jako například Hyundai, již LPG pohon opustily. Dacia nabízí pohon na LPG dokonce i pro novou generaci modelu Duster, která ještě není na trhu. Všechny vozy Dacia kromě elektrického modelu Spring jsou dostupné s pohonem na LPG, který je založen na přeplňovaném litrovém tříválci s výkonem 100 koní a označením Eco-G.

Vodík – palivo blízké (nebo vzdálené?) budoucnosti

Vodíkové pohony aut se stávají v automobilovém průmyslu velkým tématem s poměrně dlouhou historií (v Evropě třeba BMW, v Japonsku velmi aktivně Toyota a nyní i korejský Hyundai), ale je třeba také zmínit, že jejich masová implementace zatím není úspěšná. Fungování aut na vodík spočívá v naplnění vysokotlaké nádrže vodíkem na čerpací stanici, podobně jako u benzínu nebo nafty. Spalovací motor je pak poháněn vodíkem, přičemž „odpadními látkami” je v tomto případě pouze voda.

Toyota testuje revoluční spalovací motor poháněný vodíkem a má překvapivé objevy s dobrými výsledky

Druhou cesto je de facto elektromobil, jehož vodíkové články by se doplňovaly vodíkem místo zdlouhavého nabíjení, podobně jako se doplňuje benzínem či naftou do nádrže. Nicméně existuje několik obtíží. První z nich je cena technologie palivového článku a samotných vozidel. V aktuální nabídce na tuzemském trhu se nachází Hyundai Nexo, který začíná na ceně 1 899 990 Kč, a Toyota Mirai, jež je jen o málo levnější s cenou 1 809 000 Kč.

Kdyby EU vzala alternativní paliva „na milost”, oddálilo by to konec spalovacích motorů

Provoz takového auta je zcela tichý, s nulovými emisemi a jediným vedlejším produktem je voda. Problém nastává při výrobě a transportu vodíku, který bohužel není bezemisní a jeho výroba je energeticky náročná. Dokud se nepodaří najít řešení pro tuto problematiku, je vodík spíše palivem vzdálenější než blízké budoucnosti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jaký je tedy závěr? Ani zákaz benzínu a nafty by nemusel znamenat úplný konec „spalovacího procesu”. Provoz na obě plynová média bývá levnější, než je tomu u klasických paliv, speciálně u CNG se pak dá mluvit o (minimálně co se výfukových zplodin týče) velmi čistém způsobu dopravy i přes spalování v motoru. Uvidíme, jak se k alternativním palivům postaví EU se svým zákazem v roce 2035.

Jak to vidíte vy, nebudeme nakonec jezdit spíše na syntetická paliva (nebo na popsané alternativy) než na baterie (jejichž výroba má do ekologie též velmi daleko) a elektromotory? Dejte nám váš názor vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!