Ceny e-paliv se stále pohybují v oblastech zcela nedostupných běžným motoristům. Pokud to tak zůstane, riskuje EU stará auta v ulicích. Tedy přesný opak původního záměru.
V pátek 14. března po dlouhém vyjednávání Evropská komise svolila k tomu, že spalovací motory se budou moci vyrábět i prodávat, pokud je budou pohánět emisně neutrální, tzv. syntetická paliva. Tedy taková, při jejichž výrobě se spotřebuje stejné množství CO2, jaké se následně uvolní při jejich spálení. Výsledná ekologicko-energetická bilance by tedy měla zůstat na nule. Což je sice pěkné, nicméně má to jeden malý „háček“. Pochopitelně, jinak bychom syntetická paliva tankovali od rána do večera už dnes. Pojďme se na celou situaci podívat společně.
Cena e-paliv je zatím jen pro horních 10 000
Tím „háčkem“ je – celkem pochopitelně – cena. Technologie, jíž se vyrábí syntetická paliva dnes, tedy syntézou zachycených emisí CO2 a vodíku vyrobeného elektřinou z obnovitelných zdrojů (bez emisí CO2), je prozatím natolik drahá, že jejich cena se nemůže ani v nejmenším rovnat ceně ropných produktů. Prozatím. Možná nás čeká vědecký objev, který změní pravidla hry, možná se dostaneme k nečekaným podzemním zásobám vodíku, jak o nich slýcháme již dnes.
To jsou zatím ale pouze „možná“ a „kdyby“. Jeden z nejpovolanějších v oboru, šéf gigantu IVECO Group Gerrit Marx, si v rozhovoru pro agenturu Bloomberg nebral servítky s popisem nynější situace, a především s restrikcemi, které nám připravuje (a již připravila) Evropská unie. „Syntetická paliva mohou oslovit finančně zajištěné řidiče Porsche a Ferrari, ale pro evropský automobilový průmysl nejsou schůdnou cestou k dosažení uhlíkové neutrality,“ řekl doslova Marx.
Pro někoho je litr za 8 euro levný. Pro většinu nikoli
A pokračuje ve stejném duchu: „Paliva – o kterých jejich zastánci říkají, že nabízejí možnost přeměnit obnovitelnou elektřinu na hořlavý, kapalný zdroj – jsou kvůli své ceně „šampaňským do nádrže,“ říká Marx v rozhovoru a pokračuje: „Pokud máte Ferrari nebo pokud jezdíte ve svém Porsche Turbo jednou za víkend, bude vám jedno, jestli litr stojí 100 korun nebo 200 korun, ale to není palivo pro budoucnost,“ řekl výkonný ředitel v rozhovoru, uskutečněném v sídle výrobce nákladních vozidel v italském Turíně.
Dohoda mezi EK a německou vládou z pátku 14. března sice ukazuje možnou budoucnost pro tzv. e-paliva, zatím bez dalších upřesnění. Generální ředitel Iveco však řekl, že hlavní problémy v evropské emisní strategii vidí zejména v „nefunkčním politickém systému v Bruselu“, přičemž uvedl nedostatek koordinace mezi agenturami EU zabývajícími se technologiemi, emisemi a dopravou. Což bychom tuším podepsali, a pravděpodobně nejenom my. Byrokracie vedoucí v důsledku k nekompetentním rozhodnutím.
Snaha o bezemisní Evropu může skončit přesně opačně
Tlak na e-paliva a elektrická vozidla nepovede k obratu vozových parků, jak EU předpokládá. „Výsledek bude co do emisí přesně opačný. Proměníme Evropu na Kubu, kde na silnicích uvidíte stará auta,“ řekl Marx, protože „normální lidé“ si nová vozidla nebudou moci dovolit. E-paliva podle něj také nepomohou odstavit Evropu od zemí, které jí v současnosti dodávají fosilní paliva. „Hádejte, kdo se chce stát jedničkou ve výrobě e-paliv – Saúdská Arábie,“ řekl. „Jen nahrazujeme jeden zdroj druhým, ale ze stejného regionu.“
Tak to bychom měli. Pokud takto mluví jeden z nejvíce respektovaných manažerů v branži, mají jeho slova váhu. To, že Evropská komise není někdy ve svých rozhodnutích zcela konzistentní (velmi mírně řečeno), není asi nic, co by nás šokovalo. Spíše naopak. Problémem zůstává, že se skutečně můžeme dočkat „Havany v Evropě“, starých, kouřících, s pomocí lidového tvořitelství při životě udržovaných vozidel. A to asi nikdo nechce. Nebo? Jak to celé vidíte vy? Napište nám do diskuse pod článkem, děkujeme!