Ochrana klimatu a snaha o snížení skleníkových plynů jsou tématy, kterými se vlády evropských zemí (a výrobci automobilů) zabývají dnes a denně. Ekologie se stala jakousi mantrou dnešních dnů a kdo není v této oblasti dostatečně „in“, ten jakoby nebyl. EU pak sebe sama určila do pozice pomyslného průkopníka v oblasti dosahování klimatické neutrality. Přičemž norma EURO 7 a konec spalovacích motorů v roce 2035 jsou jen začátkem. Nicméně to, co se ukázalo v posledních studiích je opravdu na zamyšlenou. Pojďme se na to podívat společně.

Obliba vozů typu SUV s sebou přináší problémy

Nikoho už asi nepřekvapí skutečnost že v posledních letech zažívá nebývalý nárůst obliby kategorie vozů, nazývaná SUV. Původně okrajové modely, určené mimo jiné i pro lehký pohyb v terénu, jejichž typickými představiteli byly Toyota RAV4, Nissan X-Trail, KIA Sportage nebo Land Rover Freelander postupně vytlačily klasické modely. A staly často obchodními „tahouny“ svých výrobců. Stačí se rozhlédnout na parkovišti jakéhokoli supermarketu, „terénních“ (často spíše jen lehce přizvedlých) vozů tam věru nebývá málo.

iZdroj fotografie: Toyota

Zpráva Global Fuel Economy Initiative (GFEI) však poukazuje na to, že v současnosti jeden z nejoblíbenějších druhů karoserie u aut má přímý vliv na pomalé tempo snižování ekologické zátěže. Z pochopitelných důvodů, vyšší valivý / aerodynamický odpor v kombinaci s menšími („ekologickými“) pohonnými jednotkami znamená vyšší spotřebu paliva. A ta se přímo promítá do emisí škodlivých látek do atmosféry. Jinými slovy, čím více se bude vyrábět SUV, tím složitější a delší bude cesta ke klimatické neutralitě.

Z původní myšlenky se stalo něco, co možná ani nikdo nechtěl

Jak také ukazují údaje Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), za značnou část znečištění ovzduší oxidy dusíku je odpovědná silniční doprava, a to až z 37 %. V její zprávě se dále můžeme dočíst, že v roce 2020 bylo téměř 96 procent obyvatelů evropských měst vystaveno příliš vysokým koncentracím těchto znečišťujících látek. A můžeme pokračovat: z kategorie, jež má ve svém názvu „Sportovně Užitková“ se postupem času stala kategorie především „Městská“, nejvíce SUV tak spatříme paradoxně ve městech.

iZdroj fotografie: Martin Sedláček pro AutoŽivě.cz

SUV byly přitom původně zajímavý koncept kompaktních vozidel, pro něž bude (na rozdíl od pravověrných off roadů) stále nejtypičtějším způsobem provozu především ten silniční. S tím rozdílem, že jim nebude zapovězen ani lehčí terén. V průběhu let se však tento koncept vyvinul v něco, co už nemá s původní myšlenkou už moc společného. Výrobci, vědomi si popularity „přizvedlých“ karoserií začali vyrábět modely, jež sice už terénní moc nejsou, zato jsou větší, těžší, s většími valivými i aerodynamickými odpory. A větší spotřebou.

Ukázalo se, že rodinná kombi s pohonem 4×4 jsou lepší volbou než všechna SUV. Vybrali jsme ta nejlepší za fajn peníze

Paradox moderních, avšak těžkých a neekologických vozidel

A to se pochopitelně projevilo v celkových číslech. Jak uvádí britský Guardian, tento nárůst popularity SUV má dnes již patrný přímý dopad na množství skleníkových plynů. I přes celosvětový pokles emisí těchto plynů v průměru o 4,2 % v letech 2010–2022 se totiž soudí, že nebýt SUV, mohl by tento pokles být mnohem větší. A to dokonce až o 30 %. Trend větších a těžších vozidel tak přispívá k udržení vysoké úrovně emisí, které vážně ohrožují globální oteplování. Jinými slovy, mohli bychom být citelně dále, kdyby se mnoho lidí nezhlédlo ve svém „městském teréňáku“.

iZdroj fotografie: iStock

Dostáváme se tak k určitému paradoxu – evropské (a pochopitelně nejen evropské) vlády na jedné straně povzbuzují lidi ke koupi moderních, nových a ekologických aut, plnících nejnovější emisní normy. Nicméně automobilky dělají především byznys, jsou odpovědné svým akcionářům a všemi prostředky se snaží být v zisku. Sami proto vytvořily poptávku po SUV, a v zásadě jim to nikdo nemůže mít za zlé. Líbí se vám SUV? Není problém, my jich budeme vyrábět, kolik budete chtít. I když to ve finále zhorší životní prostředí.

Elektrická SUV jsou nesmyslem – s nimi planetu opravdu nezachráníme

Autoři zprávy GFEI tak vyzývají vlády, aby zavedly limity na velikosti vozidel. Sheila Watson z FIA ​​Foundation poukazuje na to, že větší rozměry vozidel jsou problémem nejen pro ochranu klimatu, ale také pro udržitelnou mobilitu a bezpečnost silničního provozu. Snížení počtu SUV je považováno za klíč ke zdvojnásobení spotřeby paliva do roku 2030. Jinými slovy, kdyby se výrobci vrátili k hatchbackům, malým vozům a kombi se standardní světlou výškou, spotřeba paliv (rovná se emise) by se začaly snižovat. S tím asi nelze nesouhlasit.

Král mezi luxusními SUV představen. Nový Cadillac Escalade je 1 000krát lepší než jakékoliv jiné auto

Nicméně, ten hlavní paradox je teprve tady: pokud bude snaha o snížení emisí a přechod na elektromobilitu reprezentován především velkými a těžkými „elektro-SUV“, tak jsme si ve finále příliš nepomohli. A že už téměř platí „co nový elektromobil, to SUV“ je celkem známá věc, stačí se podívat do katalogů výrobců. Čest světlým výjimkám (malé EV typu Peugeot 208/Opel Corsa, malý elektrický Fiat 500, hatchback MG4 nebo kombi MG5), většina novinek z Evropy i z Číny jsou však zbytečně velká (a zbytečně těžká) SUV.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě.cz

Naším Enyaqem počínaje, přes nabídku německých prémiových značek (opět se světlými výjimkami, v součtu však s velkou převahou SUV) až po čínské modely to všechno jsou vozy, jejichž spotřeba je zbytečně vysoká. A jdoucí na konto zvýšených aerodynamických / valivých odporů a samozřejmě i velké hmotnosti, dané velkými rozměry. V tomto směru fyziku moc ošálit nejde. Potřebujeme ale opravdu do městského provozu (kde elektrická SUV jezdí nejčastěji) dvou a více tunová monstra? Odpověď je zřejmá.

Pokud nemáte zelenou elektřinu, nedávají elektromobily smysl

Dostáváme se tak k dalšímu paradoxu: v zemích, kde není elektřina zdaleka nepochází jen z obnovitelných zdrojů (mezi nimiž vyniká například sousední Polsko, ovšem ani náš energetický mix není zrovna moc „zelený“, ba právě naopak) mají takto těžké elektromobily ve finále větší emise skleníkových plynů, než mají třeba malé, úsporné hatchbacky. Které už před desítkami let uměly bez problémů jezdit se spotřebou kolem pěti litrů. A jejichž reálné emise jsou v součtu nižší, než jsou emise dvoutunových elektrických monster. O faktorech těžby vzácných kovů a likvidace baterií ani nemluvě.

Cesta do pekel bývá dlážděna těmi nejlepšími úmysly

Kam jsme se to tedy‚ ve jménu celé slavné „ekologické revoluce“, vlastně dostali? Dostali jsme se k zajímavému paradoxu, pravda v důsledku ne příliš pozitivnímu ve vztahu k tomu hlavnímu, o co nám původně šlo: o zlepšení klimatu. Necháváme výrobce vyrábět velké/těžké/drahé elektromobily, jejichž reálná spotřeba je výrazně větší, než by pro pouhou mobilitu člověka, a tedy dopravu z bodu A do bodu B musela nezbytně nutně být. A ještě se u toho zašťiťujeme ekologií.

Nejlepší důkaz nesmyslnosti elektromobilů? Prezident za volantem elektrického Hummeru: „To má být náš vzor?“

Pokud dojde na kroky popsané výše a reprezentované Sheilou Watson z FIA ​​Foundation, mohlo by dojít k postupnému omezení výroby takto nesmyslných vozů. A návratu k selskému rozumu: člověku bohatě stačí tunové (i citelně lehčí) vozidlo, aby se v bezpečí dostal tam, kam potřebuje. Stovky kilogramů hmotnosti navíc znamenají stovky kilogramů emisí navíc. Potřebujeme to vlastně? Odpověď necháme na vás. Jak to vidíte, nebyly původní karoserie a modely aut nakonec opravdu rozumnější, než celé SUV? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!