Je naivní si myslet, že všichni prodejci aut se budou chovat vzorně a s důrazem na spokojenost klienta. Lhaní s klíči přímo do kamery vás přesto bude šokovat.
Dnešní video z dílny týmu kolem Davida Kubrta je mimořádně zajímavé jednou věcí: nikdo nic nekoupil, nikdo nic neviděl, žádné auto se ani náznakem neprohlídlo. Tedy žádné auto se čtyřmi kruhy na masce, žádné Audi, které si vyhlédnul Davidův zákazník a David s Ondrou se na něj jeli podívat. Podívat, přesně. A tím to také skončilo. Ptáte se, jak je v roce 2023 možné, že ani s balíkem peněz v kapse vám neprodají to, co inzerují? Pojďme se na to podívat společně.
Nebývale odměřený přístup a neochota cokoli udělat
Celé to je nesmírně zajímavé. Nebo spíš možná záhadné, to bude to přesnější slovo. Zrekapitulujme si to: přijedete k jednomu z největších prodejců Audi, na obřím parkovišti stovky a stovky vozů, mnohé s číslem. Máte z inzerátu vyhlédnutý jeden konkrétní vůz, po telefonu jste ujištěn, že je volný. Přijedete, najdete jej, peníze v kapse, žádný problém. Tedy krom toho, že prodejce se od prvního okamžiku chová značně odměřeně, zcela jinak, než by bylo adekvátní obchodu za stovky tisíc korun.
Káva a pozvání na oběd? Příjemné vystupování ve stylu „Odpočiňte si u nás v showroomu, připravíme zatím váš automobil“? Pozornost prodejce v podobě povinné výbavy zdarma? Zkrátka to, s čím se setkáte u lokálního prodejce Dacie při koupi Sandera v akci, úplný základ slušnosti, pokud někde dělám obchod s šestimístnou cenovkou a na začátku zrovna není jednička nebo dvojka. Ne, nic z toho se při nákupu Audi A6 nekonalo. Prodejce totiž „nemohl najít klíče“.
„Nemůžete najít klíče v Audi München?“
Moment, slyšíme dobře? Jsme v Německu, kde je „Alles in Ordnung“ mantrou pro všechny už od základní školy? Prodejce s autoparkem za miliony eur „nemůže-najít-klíče“? To je mají jako někde po šuplících stolů a teď rychle neví, který stůl to byl? Jestli Jürgena, nebo Hanse? Neskutečné. Dost ale ironického humoru na vrub Němců a jejich (ne)smyslu pro pořádek. Tohle totiž pravděpodobně nebude o klíčích. Ani o tom, že si někdo nepamatuje, na který háček je naposledy pověsil.
Možná je za tím něco jiného než klíče
Nebylo to totiž poprvé, co se něco podobného přímo v tomto salonu stalo. David si tak v komentářích neodpustí některé peprnější výrazy a popravdě se mu ani nedivím. Stovky kilometrů na cestě a pak „nemůžeme najít klíče“. Absurdní. Minule se však situaci povedlo zachránit díky jedinému ochotnému a vstřícnému prodejci, který klíče nakonec přinesl. Tento prodejce však měl aktuálně dovolenou – a zbytek týmu zachovává poker face a vcelku nepokrytě říká, že David má odjet.
Slyšíme dobře? Jak přesně zazní v jedné z vět ve videu, s takovým množstvím aut by měli být rádi, kdyby prodávali 20 denně. A ne vyhazovat zákazníky s penězi v kapse. Anebo je to celé ještě trochu jinak. Pokud se trochu orientujete v daňové problematice, víte, že v určité situaci je výhodnější držet zboží na skladě a čekat, jak dopadnou jednání s Finanční správou. Někdy totiž prodej zboží neznamená, že vám bude automaticky vráceno DPH. Pak je lepší čekat, než se podaří dospět k dohodě s úřady.
Nebo jste se dostali do problémů s bankou a ta si pak jako dodatečné zajištění úvěru vezme auta. Pochopitelně je nevyskládá k sobě na dvorek, ale obálky s doklady a klíči od každého vozu budou stačit. Bez jednoho i bez druhého jde o bezcennou hromádku plechu. Nevíme, jaké přesně byly důvody arogance prodejců v tomto případě, ale jednání z jejich strany bylo tedy zoufalé. Stalo se vám někdy něco podobného? Jaké zkušenosti s prodejci (i těmi autorizovanými) máte vy? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!