Tři roky před Volkswagen Golf Syncro přinesl Fiat Pandu 4×4 na trh jako jeden z prvních malých sériových automobilů s příčně uloženým motorem a pohonem všech kol. Malé italské auto, které bylo vybaveno “mohutnou” pohonnou jednotkou o objemu 965 ccm a výkonem 48 koní, nebylo úplně rychlé, ale bylo perfektní, když mělo zvládnout venkovské silnice, zůstat se spotřebou v rozumných mezích a pořizovací hodnotou nezruinovat zájemce.
Italdesign patentoval systém 4×4 a prodal jej Fiatu v roce 1980, ale byla to rakouská společnost Steyr-Puch, která poskytla systém pro všestranné využití. Jak si Panda s pohonem všech tlapek vede, bylo nyní otestováno tím nejneobvyklejším způsobem, když na zasněžené silnici proběhl závod Panda 4×4 proti Ferrari SF90 Stradale. Nejde asi o závod v pravém smyslu smyslu, ale vidět vedle sebe takto nesourodou dvojici stojí za to.
Přestože jen pár položek ze seznamu extra výbavy ve Stradale stálo více než celá Panda 4×4, není to úplně souboj Davida s Goliášem. Fiat je mnohem lehčí, a i když má Ferrari výkon 938 koní a výhodu, kterou poskytuje okamžitý točivý moment elektromotoru, výsledek by si dopředu tipnul málokdo. Co se týče zvuku motoru, zdá se ale, že litrový motorek ve FIATu má se sněhem co dělat, V8 Twin Turbo sotva vrní.
Není to poprvé, co Panda 4×4 čelí automobilu, jaký patří o několik tříd výše, v posledních dnech roku 2020 kdosi postavil roztomilý Fiat proti Porsche Taycan. Tento závod byl ovšem jen pro pobavení, protože kromě systému pohonu všech kol nemá Panda s německým elektromobilem prakticky nic společného.
Pojmenována po Empandě, bohyni lásky v římské mytologii, je Panda teprve ve své třetí generaci, přestože je tu již 40 let. Fiat představil zcela nový model s konceptem Centoventi 2019 před debutem sériového modelu, který se očekává v příštím roce. Bude nabízet čistě elektrickou verzi, zatímco podrobnosti o nové variantě 4×4 jsou v tomto okamžiku zahaleny tajemstvím.