Pokud se působivý design a moderní technika spojí s nízkou cenou, je na úspěch zaděláno. Evropa se musí vzpamatovat, aby podobným hrozbám nemusela čelit i do budoucna.
Ačkoli poslední statistické údaje (respektive poslední, ke kterým jsem se dostal) hovoří o tom, že leden 2025 byl v evropském automotivu nejlepší od roku 2020 a mohlo by se tedy zdát, že se pomalu, ale jistě začíná blýskat na lepší časy, realita je zřejmě o něco temnější. A smutnější. Tisíce a tisíce neprodaných elektromobilů a mizivá poptávka po nich zůstávají každodenní realitou a připomínkou toho, že ne všechno se dá „nadiktovat seshora“. A že se z nuceného přechodu na elektromobilitu budeme sbírat ještě dlouho. Nebo ne? Pojďme se na to podívat společně.
Evropa si za většinu problémů může sama, Čína je ale výjimkou
Ono totiž opravdu v dnešním autoprůmyslu Evropy není o co stát. A co je možná nejhorší, k nemalým problémům, které výrobcům a prodejcům způsobila drsná pravidla ze strany Evropské unie, se přidala ještě před několika lety netušená konkurence z Číny. Zkrátka v ten stejný okamžik (nebo přibližně stejný), v němž se nakupily problémy uvnitř Evropy, zaklepalo na pomyslné evropské brány hned celé hejno čínských automobilek a zeptalo se, jestli mohou dál. Nikdo je nezval, ale nikdo je také nedokáže poslat zpátky. Žijeme ve svobodném obchodním světě. Nebo snad ne?
Když každou hru začínáte s tím, že ten proti vám má „cinklé“ karty
Nevím, nakolik je svobodný, ale možná není tak úplně férový. Čínští výrobci nemusí dodržovat stohy nařízení, jimiž jsou svazováni výrobci v Evropě. Je jim celkem jedno, jestli bude v roce 2035 konec spalovacích motorů, nebo nebude (nebude, pro ně určitě ne). Naopak umí velmi dobře těžit z toho, že evropská konkurence tyto nesmysly (EU mi laskavě promine) musí řešit na denní bázi. A především, čínští výrobci umí velmi dobře využít státních dotací a subvencí, které jim čínská vláda (strana) poskytuje. Znáte to. Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.
Jak se hraje s čísly: Proč jsou čínská auta papírově tak úsporná
S tímto nemalým bonusem pak výrobci jako BYD, Chery, SAIC nebo Geely zamířili do Evropy. A právě posledně zmíněný Geely i s novinkou pojmenovanou Galaxy Starship 7, tedy poměrně vznešeně „Hvězdná loď 7“. U níž se ještě o kousek navíc využilo benevolence čínských norem. Podle domácí normy CLTP má totiž přes 1,6 tuny vážící SUV zvládnout na jedno dotankování a dobití až 1 420 km. Vůz má přitom baterie o kapacitě 8,05, případně ve větším provedení 19,09 kWh, s nimiž je spojen dojezd čistě na elektřinu 55 či 120 km. Pak je ale dojezd 1 420 km samozřejmě nesmysl.
Zejména proto, že čistě na benzin by v takovém případě Galaxy Starship 7 musel ujet až 1 300 km. Pokud se hovoří o celkovém dojezdu 1 420 km. Jenže. Jenže čínské SUV má nádrž na 51 litrů. Jednoduchou matematikou z toho vychází, že by v takovém případě jezdilo se spotřebou hodně pod 5 litrů na 100 km. Což u docela velkého vozu (4 740 x 1 905 x 1 685 mm) je celkem nereálné, notabene tehdy, pokud k jeho pohonu slouží zcela obyčejná atmosférická „patnáctistovka“ o výkonu 110 koní. Jako plug-in hybrid však disponuje výkonem až 325 koní!
Velká lež automobilového průmyslu: Spotřeba plug-in hybridů je iluze
Čímž se oklikou dostávám k hlavní výhodě a současně hlavnímu problému plug-in hybridů obecně: pokud mají smysluplně fungovat, musí se striktně používat tak, jak to jejich výrobci zamýšleli. A především dobíjet. A denně ideálně najíždět objemy, které dokážete zvládnout čistě na elektřinu. Jen v takovém případě máte reálnou šanci se přiblížit oné často zmiňované průměrné spotřebě kolem jednoho litru/100 km za měsíc. A jen v takovém případě bude plug-in hybrid ekologičtější, než běžné auto se spalovacím motorem.
Pokud jej totiž dobíjet nebudete a naopak s sebou budete zbytečně vozit nemalé kilogramy baterie navíc, jeho výhody se zcela vytratí a naopak budete mít vozidlo s vyšší spotřebou , než bude mít běžný automobil bez celé složité plug-in hybridní technologie. Zajímavý paradox, co říkáte? Možná i proto je na obzoru nejnovější generace plug-in hybridů s kompaktnějšími, avšak výkonnějšími bateriemi, zajišťujícími dojezd přes 200, případně i 300 kilometrů. V tom okamžiku se ovšem zcela změní pravidla hry.
Plug-in hybridy jsou někdy spíše ekologická past. Změní nová generace situaci na trhu?
A z plug-in hybridů se stanou navýsost funkční stroje, beroucí si z obou světů to nejlepší. Což momentálně žel stále neplatí. Jakkoli je třeba popisované Geely Starship 7 opravdu pohledné a povedené auto, a designově mu osobně nemohu vytknout ani to nejmenší. A navíc je levné, i verze s nejvyšší výbavou nestojí v přepočtu více, než naše Fabia. Evropa se tak musí opravdu probudit. Pomyslné hodiny totiž neukazují za pět minut dvanáct, ale spíš pět minut po dvanácté. A výrobci z Číny opravdu nebudou čekat, než se tady vzpamatujeme. Napadá vás mimochodem, jak z té šlamasryky dá dostat? Napište nám do diskuse pod článkem, děkuji moc!