Našly se „tajné“ hřbitovy elektromobilů: Co Čína tají a nechce, aby se vědělo? Odhalení pravdy nikoho nepotěší

i Zdroj fotografie: Pexels
                   

Každá mince má dvě strany, tu „elektromobilní“ z toho pochopitelně nevyjímaje. Designový, technický i technologický „zázrak“, jímž se nás Čína několik posledních let a měsíců snaží přesvědčit o dokonalosti svých produktů, za sebou zanechal nemalou spoušť, která už tak lákavá k prezentaci není. Nesvítí na ni rampy světel na autosalonech ani se u ní nepředhání žádní fotografové. Je to přesně naopak. Čína nechce tyhle obrázky ukazovat. Tím spíš se ale na ně pojďme podívat společně.

Strana přikázala: budeme vyrábět elektromobily! I stalo se

A úvodem musím poděkovat kolegům z agentury Bloomberg, z jejíž reportáže čerpáme. Nebýt jejich investigativy, svět se myslím o podobných případech bude dozvídat velmi pomalu. Tohle totiž není opravdu nic, co by bylo určené pro televizní kamery a rozesmáté reportéry, popisující úspěchy čínského automotivu a představující další, v pořadí již 356. nový elektromobil tohoto roku. Tady jsou elektromobily odstavené, jejich baterie (někdy) vyjmuté a celé to směřuje (minimálně) k ekologickému maléru. Jak se to vlastně celé seběhlo?

Hřbitov tisíců elektromobilů na videu ukázal, co chtějí výrobci utajit. Auta jsou nová, ta chyba je jinde

Pro pochopení té situace se musíme vrátit do roku 2010, kdy vláda v Pekingu zesílila svůj tlak na výrobu a užívání elektromobilů pomocí tzv. kreditního systému, který odměňoval výrobce automobilů za výrobu EV, a naopak penalizoval výrobce automobilů se spalovacími motory. A s těmi s vyšší spotřebou speciálně. Klasické stranické řešení, co dodat. Ne že bychom to z našich ještě poměrně nedávných dějin neznali. Na rozdíl od ČSSR však byla reakce v Číně jiná.

Jak „rychle“ udat tisícovky nekvalitních aut? Carsharing se nabízí

Někteří výrobci totiž začali využívat společnosti poskytující sdílené (carsharingové) služby jako snadný způsob, jak od sebe dostat své rostoucí zásoby elektromobilů, které veřejnost nechtěla nakupovat. To má opět poměrně snadné vysvětlení. Stovky výrobců automobilů po celé Číně, etablovaných hráčů i začínajících firem, se totiž zhruba před 10 lety pustily do výroby elektromobilů. Vychrlili obrovské množství „praelektromobilů“, nenáročných vozů, jejichž baterie v některých případech mohly na jedno nabití ujet pouze 100 kilometrů.

V App Store se objevila aplikace, která umožňuje sdílení klasických aut. Ale trochu jinak, než byste chtěli

Nenáročných, ale také nekvalitních. Než totiž přišla Tesla do Číny a začala v roce 2020 vyrábět auta v továrně v Šanghaji, byla většina elektromobilů vyráběných v druhé největší světové ekonomice malých a nekvalitních. Stěží mohly zaujmout spotřebitele, kteří čelili plejádě dobře vypadajících vozů se spalovacím motorem. Co tedy uděláte, pokud jste v této situaci a chcete si sáhnout na státní pobídky, a současně víte, že vaše nepříliš kvalitní auta nikdo nechce?

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Nacpete“ je do chřtánu carsharingovým firmám, které (podobně jako nové automobilky) vznikají jako houby po dešti v domnění, že jsou na prahu mimořádně skvělého byznysu, a pokud právě teď nechytnou „příležitost za pačesy“, tak o ni definitivně přijdou. Jenže, jak už to bývá, všechno dopadlo nakonec jinak. Nekvalitní produkty se projevily v carsharingu možná ještě více než v privátní sféře, firmy krachovaly tak rychle, jak vznikaly a jediné, co po nich zbylo, byly stovky a tisíce nepojízdných, nepotřebných elektromobilů.

Hřbitovy nepotřebných vozů rozesety po celé Číně

Jinými slovy, daň za nynější „elektromobilní zázrak“ Číny. Hřbitovy vozů, na nichž většina skončila, jsou znepokojivým důsledkem tohoto rozvoje. Nejen, že to vypadá jako ekologický zločin na přírodě, on to také ekologický zločin je. Rychlé zbavování se elektromobilů navíc výrazně snižuje jejich přínos pro životní prostředí, protože jejich výroba je náročnější na emise a oproti spalovacím autům přinášejí výhodu až po několika letech.

Pokud se likvidují dřív, není na tom celém provozu vůbec nic ekologického. Každá z použitých baterií EV obsahuje vzácné kovy, jako je nikl, lithium a kobalt, které lze recyklovat. Jenže to by je někdo recyklovat musel začít. V tomto směru mi přijde (proti Číně malé ve všech směrech) Polsko (i se svými uhelnými elektrárnami) docela napřed. Oni se totiž o tu recyklaci baterií umí slušně postarat a začínají v tomto směru být evropskými lídry. Jak to tedy dopadlo v Číně? Velmi neslavně.

Sdílená (a poté nesdílená) kola jde snadno zrecyklovat. Ale elektromobily?

Po celé zemi jsou tak hřbitovy a hřbitůvky nepojízdných, odstavených elektromobilů, které v podstatě zarůstají do země. Což je mimochodem typický model „řešení problému po čínsku“. Jakmile se nám to nehodí a jakmile to negeneruje na denní bázi peníze, tak to někam zahodíme (uklidíme z dohledu) a přestaneme se tomu věnovat. Jdeme se věnovat ihned něčemu jinému, co tu hotovost generovat bude, okamžitě. Brutální kapitalismus? Nenazval bych to jinak. Podobně dopadly mj. i projekty čínských sdílených kol.

Jenže kola (pokud to tedy nejsou elektrokola) jdou ve finále naložit a s nějakým elementárním úsilím „naházet do vysoké pece“, aby z nich bylo něco jiného. To s elektroauty dost dobře nejde. Fotograf Wu Guoyong sídlící v Shenzhenu byl jedním z prvních lidí v Číně, kteří v roce 2018 zdokumentovali tyto šílené skládky kol jakožto výsledek neřízeného rozvoje. V roce 2019 pak natočil záběry tisíců elektromobilů na pozemcích kolem Hangzhou a Nanjing, hlavního města provincie Ťiang-su v Číně.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Sdílená kola a hřbitovy EV jsou výsledkem neomezeného kapitalismu,“ řekl Wu. „Plýtvání zdroji, poškozování životního prostředí, mizející bohatství, to je přirozený důsledek.“ Co dodat? Podepsal bych to, 10x. Jak to vidíte vy? Opravdu tohle chceme i tady?

Co byste řekli na hřbitovy elektromobilů v Evropě?

Zdroj: Bloomberg
Diskuze Vstoupit do diskuze
72 lidí právě čte
Autor článku

Michal Sztolár

Absolvent strojírenské technologie se již od mládí let zajímal o vše, co má čtyři a více kol. Na střední škole uspěl v celostátním kole SOČ s vlastním designem automobilu v systému CAD, od té doby se problematice aut věnuje na denní bázi. S dlouholetou praxí u jednoho z prodejců automobilů mu rukama prošlo nespočet různých typů automobilů, včetně několika opravdových unikátů. Specializuje se na automotive jako výrobní obor, marketing automobilů stejně jako na aktuální přechod k elektromobilitě.

Zobrazit další články