Indové postavili 75 km dálnice za 120 hodin a jsou v Guinessově knize rekordů. ŘSD ČR by jim mělo zavolat

Málokdy člověka přepadne taková tíseň, pocit zmaru a deprese, jako když čte o partě stavařů, co dokázali výkon popsaný v titulku tohoto článku převést do reality. A protože naši čtenáři jsou převážně čeští (a moravští) motoristé, nemusíme v podstatě ani nic vysvětlovat. Všichni všechno víme. Ano, pochopitelně přátelům z Indie jejich úspěch neuvěřitelně přejeme. Současně máme deprese z toho, že u nás bychom do nadpisu místo 5 dní psali spíše 5 let. A i to bychom ještě byli přehnaní optimisté.

Indie je velmi pestrobarevná

Do úvodu je potřeba předeslat jednu důležitou informaci: Indie je v našich zeměpisných šířkách někdy vnímána jako striktně rozvojová země, plná slumů, chatrčí a mopedů jako vrcholu dopravní techniky. To je ale pravda jenom z části. Indie je především neskutečně rozmanitá a „pestrobarevná“ země, ať už je vaše kritérium výběru jakékoli. Země neuvěřitelných kontrastů, největší bídy a úmorné práce na jedné straně a nepředstavitelného luxusu na straně druhé. A firem, jež jsou ve svém oboru na absolutní špičce.

iZdroj fotografie: Ministerstvo dopravy (Indie)

To možná nebude úplně případ stavařů, jenž se pustili do stavby dálnice NH-53 z města Amravati v časti Maháráštra do města Akola. Přesto se jim podařilo vytvořit nový světový rekord, co se rychlosti výstavby týče. Konkrétně se to týkala jedné poloviny víceproudé dálnice, na kterou byla použita směs asfaltu a betonu. A protože doba je digitální a mediální, na svém facebookovém účtu celý proces stavby dokumentoval i indický ministr dopravy Nitin Gadkari, který natáčel i kontroloval průběh prací současně.

V Čechách bychom ohledně dálnic uspěli v jiné disciplíně

Popravdě si v podobné roli kameramana/stavebního dozoru nedovedeme představit kohokoli z naší vlády, ale to bude možná tím, že u nás stavba dálnice světový rekord rozhodně nepřekoná. Tak možná v navyšování původně zasmluvněné ceny o desítky procent na provádění víceprací, v tom bychom na přední světové příčky mohli tuším aspirovat. Dost však humoru (který navíc ani humorem není), pojďme si jedinečný výkon indických stavařů přiblížit v číslech:

Dosud platný rekord byl z Kataru a patřil společnosti Public Works Authority of Quatar. Vida, v čem všem se dá pořádat světové klání. Tehdy se nedaleko Dauhá podařilo v roce 2019 položit 25,275 kilometrů z téhož materiálu za 10 dní. Indický rekord je tedy podstatným vylepšením. Nám Čechům tak zbývá doufat, že se dožijeme plánovaných úseků z roku 2010 například v roce 2050, 40 let by snad mohlo stačit. Snad. Mimochodem, nemáte někdo na ty kluky indický telefon? Možná by se jim v Čechách líbilo. A nám by se na oplátku velmi líbila jejich šikovnost a pracovitost.