V souvislosti s koronavirem se aktivně mluví o tom, že bychom měli dbát na zvýšenou hygienu. S tím souvisí nejenom nutnost mýt si pravidelně ruce, ale také čistit a dezinfikovat předměty, se kterými přijde do kontaktu více lidí. Příkladem může být i naše auto, pokud ho nepoužíváme jenom my. A v souvislosti s tím se začíná objevovat řada zajímavých faktů, které ukazují na to, v jaké obrovské špíně jezdíme.
Výzkumy ukazují, že čistota je v interiérech vozidel neznámým pojmem
Pokud své auto denně nepulírujete, ale používáte ho klasicky jako dopravní prostředek, který uklidíte čas od času, patrně spadáte do té kategorie, kterou zmiňuje studie jedné pojišťovací společnosti. Ta uvádí, že v interiéru vozu se může nacházet až 600 bakterií na jeden metr čtverečných. Je to hodně, nebo málo? Porovnejme to se záchodovým prkénkem, kde jich je devatenáctkrát méně.
Vysoké riziko nákazy
A je jedno, zda se jedná o aktuální koronavirus, nebo se jedná o jinou nákazu. Ať už bakteriální, nebo virovou. Představme si, že bychom měli téměř dvacetkrát znečištěnější toaletu, než je teď. A na ní bychom trávili i několik hodin denně. Nic příjemného, že ano? A teď si představte, že v takovém prostředí jste běžně uvnitř vašeho vozu. A ani vám to nepřijde nijak divné a zvláštní. Logicky se zde může celkově zvyšovat riziko možné nákazy. A to jakýchkoliv možných nemocí, které se šíří běžnými způsoby.
Na různých površích
Ať už jde o aktuální riziko, tedy viry nemoci COVID-19, nebo obecné riziko v podobě jiných virů a bakterií, tak nejrizikovější jsou pochopitelně různé tvrdé povrchy. A to hlavně ty, se kterými jsme neustále v kontaktu. Jedná se o volant, řadicí páku, nebo například i kliky. Výzkumy odborníků však ukazují, že různé nežádoucí látky se mohou objevovat také na čalounění, ale třeba i na kůži. V interiéru se jim tedy nevyhneme.
Pravidelná péče je nutností
A teď nejde jenom o koronavirus, který ohrožuje celý svět. Opět je na místě, abychom byli obecnější, jelikož se může jednat o řadu jiných virů, nebo bakterií. V tomto směru by měla být nutností pravidelná péče. Odborníci doporučují používat primárně dezinfekční prostředky, které dokážou dobře eliminovat jak bakterie, tak i viry. Po ošetření jsou následně dané povrchy skutečně dokonale čisté.
Důležitá je samozřejmě i pravidelnost. To že vůz ošetříme jednou znamená, že po dalších kontaktech už se začnou nežádoucí látky na površích znovu objevovat a klidně i množit. Pro udržení stavu bakterií a virů „v normě“ by mělo být na místě pravidelné čištění.
Problém je i ve vzduchu
Problémem v interiérech aut je také vzduch. Řada lidí si pochopitelně myslí, že pokud vše vyčistí, a pokud budou auto používat v rukavicích, tak není možné, aby se na jednotlivé prvky dostaly viry a bakterie. To je samozřejmě velký omyl, jelikož řada částic se nachází také ve vzduchu. A ten se ve voze může částečně i točit. A mohou se k němu přimíchávat také různé nečistoty, třeba z filtrů klimatizace. I po vyčištění a dezinfekci vozu může opět dojít ke znečištění.
Osvědčeným postupem je v tomto případě takzvané čistění ozonem, které zajistí, že se eliminují jak nežádoucí látky na površích, tak i přímo ve vzduchu. Takové auto má potom skutečně dokonale čistý interiér. Ale samozřejmě jenom do té doby, než do něho někdo sedne, nastartuje a začne se dotýkat.
Hygiena je na místě
I když vůz znečišťujeme jenom tím, že v něm sedíme, je na místě myslet na hygienu. Ať už v případě rizika nemoci COVID-19, tak v případě jiných rizik. Čím více se sníží koncentrace rizikových látek na metr čtverečných, tím výrazně pochopitelně klesá také riziko nákazy. Takže péče o auto je stoprocentně na místě.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 8066
Rady
|
PŘEČTENÍ: 9325
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 4036
