Japonci před 36 lety udělali hokus pokus s keramickým motorem. Dieselový hybrid se už tehdy obešel bez chlazení, na čem tedy ztroskotali?

Ekologický motorismus je stále více dominantní téma. Ovšem tyto tendence nejsou nijak nové a mnoho vozů už kvůli lobby z této strany nelze ani objednat. Snaha překonat konvenční mechanismy měla zastoupení i v Japonsku, které dneska známe hlavně skrze Prius z produkce automobilky Toyota. Už v roce 1985 představili ale místní výrobci kompaktní hybridní sedan s keramickým motorem, který však nikdy nedospěl do sériové výroby.

Na první pohled obyčejný kus

Automobilka Isuzu tehdy na Tokyo Motor Show představila model Aska. Vůz pro střední třídu vznikl ve spolupráci s General Motors při projektu globálního automobilu. Důraz na tvar tentokrát ustoupil kvůli hybridnímu pohonu, který doplnily keramické díly. Tato verze se na tehdejší přehlídce stala hitem. Koncept skrýval vznětový motor kryty keramikou a turbodmychadlo s prvními keramickými svíčkami.

iZdroj fotografie: Se souhlasem AllCarIndex

Keramickou izolaci coby možnost snížení teploty tehdy zkoumalo více podniků. Ovšem pouze Isuzu založila výzkumný ústav a rovnou zapojila i keramickou firmu Kyocera. Testování v terénu postupovalo úspěšně a debutem byla právě vyrobená Aska. Dvoulitrový diesel měl 4 válce s glazurou z nitridu křemíku, stejná struktura byla i na pístech a hlavě vznětového agregátu. Teplota údajně dosahovala jen čtvrtiny obvyklých hladin.

Bez sériového chlazení

Komponenty se takto dařilo udržovat studené do té míry, že klasický chladící mechanismus bylo možné odstavit i zcela vyjmout. Absence nutnosti sání vzduchu dovolila odstranit i čelní masku chladiče. Čelo s protáhlými světlomety navodilo Asce zajímavý futuristický vzhled, trochu připomínala raketoplán. Pozitivem keramiky byla i výrazně nižší hlučnost a lepší studený start vozidla, výkon se dostal na 60 kW.

iZdroj fotografie: Se souhlasem AllCarIndex

To doplňovaly také plné disky kol a bodykit kolem vozidla. Uzavřené otvory v karoserii a malý aerodynamický odpor figurují v japonské výrobě dodnes. Tyto vlastnosti jsou vhodné hlavně pro elektromobily, které se staly novou nadějí pro ekologickou jízdu. Keramika se díky své složitosti pro sériovou výrobu ukázala jako poměrně nepravděpodobný směr, kterým by se produkce automobilek měla do budoucna ubírat.

Zdroj: JapaneseNostalgicCar