Tradiční rivalové začínají spolupracovat, situace je vážná. Budoucnost pohonu automobilu je evidentně tématem, které dá dohromady i soupeře. Zejména když proti nim stojí Čína.
Že jsou dnešní elektromobily v podstatě „znouzectnost“ z toho, co současné technologie nabízí, zjistíte téměř u každé nabíječky. Když se těch, co už dobíjejí a displej na palubní desce jim ukazuje hodinu a půl do 80 % zeptáte, jestli je to baví, nejsem si jist pozitivní odpovědí. Když se zeptáte těch, co teprve čekají ve frontě na nabíječku, jestli je to baví, jsem si téměř jist negativní odpovědí. Koho by to bavilo. Zkrátka stávající technologie elektromobilů, baterií a jejich dobíjení má k ideálu osobní dopravy pořád dost daleko.
Přechod k elektromobilitě je především změnou myšlení
Toho jsou si pochopitelně nejvíce vědomy samotné automobilky. Přechod ze zdánlivě bezproblémového a desítky let osvědčeného modelu fungování spalovacích motorů (Dochází vám palivo? Za 5 minut natankujete na další stovky kilometrů.) do stávající podoby elektromobility je pro ně těžko uchopitelný. Těžko se také smiřují s tím, že jejich technologie a závody, postavené na produkci automobilů se spalovacími motory se v podstatě stávají zbytečnými, když každý druhý čínský startup je předběhne. Bez historie a velkých závodů, zato se špičkovými programátory.
Proto není divu, že i konkurenti se začínají spojovat a snaží se najít něco, čím by nynější „elektroboom“ dokázali když už ne porazit, tak alespoň nabourat. A ukrojili si tak kus ze zisku i pro sebe. Jak to konkrétně vypadá v praxi u japonských automobilek ukazují Mazda s Toyotou, které se dohodly na spolupráci v (zatím sportovním) nasazení 1,5litrového motoru Skyactiv-D na bionaftu nové generace. Subaru a Toyota budou pro změnu spolupracovať ve japonské vytrvalostní sérii Super Taikyu v roce 2023 s využitím syntetického paliva získaného z biomasy.
Čína je na dohled, krize a ekonomické problémy také
A můžeme pokračovat. Yamaha s Toyotou (ta má s vodíkovým pohonem dlouholeté zkušenosti) začnou ve sportu využívat automobily poháněné vodíkem. A konečně Kawasaki a Yamaha začnou spolupracovat na vývoji vodíkového motoru pro motocykly. Jak to tak vypadá, na japonském polostrově začnou spolupracovat všichni se všemi, jen aby našli způsob, jak z pro ně momentálně nelichotivé situace vybruslit. Když se totiž podívají do Číny a uvidí tam ten neuvěřitelný rozvoj, chápu, že je jim trochu úzko.
Jeden jediný příklad? BYD. Raketově rostoucí automobilka, v ní má už téměř čtvrtinový podíl „investiční mág“ Warren Buffet je současně vyýznamným hráčem na poli baterií. Její revoluční články Blade Battery bez nutnosti použití kobaltu slibují životnost až 1,2 milionu kilometrů a až o polovinu vyšší energetickou hustotu. Mimochodem, BYD je dodává i Tesle. (Opět) revoluční platforma BYD e-Platform 3.0 pak umožňuje umístění článků do celé konstrukce vozu, což je výhodné jak z hlediska pevnosti konstrukce, tak při případné nehodě.
Spalovací motory mohou být zítra mimo hru
To jsou všechny skutečnosti, které nemohou nechat tradiční automobilky v klidu. Je jim totiž jasné, že vlak jim ujíždí už teď, a co víc, ten vlak nezpomaluje. Naopak, nabírá rychlost. A i když Toyota má velmi propracovaný systém hybridů stejně jako dlouholeté zkušenosti s vodíkovým pohonem, nemusí to proti dravcům z Číny zdaleka stačit. A to se bavíme o Toyotě, která je na „bateriovém“ poli z japonských výrobců zřejmě nejdále. Zbývá však nemálo tradičních automobilek, které musí pohled na dynamiku elektromobility děsit.
Chápu tedy jejich snahy o nalezení alternativy. Přesto se, při obecně známých nevýhodách vodíkového pohonu (velká neefektivita a energetická náročnost při jeho získávání spolu s minimální distribuční sítí) a zatím nepřesvědčivých výsledcích na poli syntetických paliv nelze zbavit myšlenky, že budoucnost je opravdu elektrická. Jen není jisté, z jakých baterií budeme všechny ty elektromotory napájet. Ty dnešní to evidentně nebudou. Co nás tedy v tomto směru čeká? Nechme se překvapit.