Některé nabídky ojetin jsou natolik fantastické, až jeden zauvažuje, jestli právě tohle auto nezbytně nepotřebuje v garáži. A je celkem jedno, že tomu autu chybí dvě kola. A volant.
Někdy se to zkrátka stane. Hledáte původně úplně jiné auto, ale narazíte na fotku, která vás uhrane. Respektive vy především hledáte auto, na oné fotce tomu „autu“ ale chybí dvě kola a volant. Zato přebývají řídítka. Ano, úvodní fotografie našeho článku hovoří dost výmluvně. Je i přes ty roky nádherná, s minimem kilometrů, a navíc za opravdu směšné peníze. V rukou blázna zřejmě jen urychlí cestu na onen svět, nás normální ale může přivést k nirváně. Pojďme se na tu krásku z Japonska podívat společně.
Na půli cesty mezi touringem a supersportem
Super Blackbird. Víc asi netřeba psát. Jeden z kultovních strojů Hondy, záměrně umístěný na půli cesty mezi supersportem a „cesťákem“. Oproti předchůdci CBR 1000 F došlo k zásadnímu přepracování, speciálně pak řetězového rozvodu, který se přesunul ze středu motoru (mezi druhým a třetím válcem) na pravý okraj motoru. Tím se mimo jiné značně zjednodušila údržba rozvodového řetězu. 4 ventily na válec, dva vyvažovací hřídele, vibrací prostý chod a 164 koní z objemu 1 137 cm³. A 124 Nm „krouťáku“.
Při hmotnosti 251 kilogramů to jsou hodnoty, které pošlou ručičku rychloměru hodně rychle doprava: za 2,9 sekundy stovka, za 9 sekund dvě stě. A maximálka 280 km/h. Stačí to? Nepochybně. To vše při nikterak agresivním posedu, sedadlo je ostatně 810 mm nad zemí, na Blackbirdu se tak dá sedět vcelku uvolněně. To je možná jedna z jeho největších předností: ani designem, ani posedem to opravdu není supersport, na hrátky à la Valentino Rossi jsou tady jiné stroje.
Cena více než lákavá
Je to „jen“ dokonale provedená „mašina“ pro všechny, kteří ocení krásu a harmoničnost jejího designu a špičkovou techniku pod kapotáží. Tahle motorka se myslím líbí všem, speciálně v této šedé barvě vypadá opravdu skvěle. A teď to nejlepší, co bylo druhým (a stěžejním) momentem pro napsání několika řádek o této nabídce: rok výroby 1998, najeto 31 000 km a prodejce za ni chce v přepočtu 85 000 korun. A je jak nová, vše funguje, jak má, po čerstvé technické kontrole.
A ještě jedna věc: myslím, že opravdu málokdo uhádne, že téhle mašině táhne na třetí křížek. Nebo řekli byste, že téhle krásce je letos pětadvacet let? Vypadá naprosto soudobě. Youngtimer na dvou kolech? O tom není diskuse. Kdysi vysoce ceněná záležitost pro opravdové nadšence s patřičně saturovaným kontem je nyní k mání za cenu lepšího skútru 125. To je přeci tak absurdní srovnání, že ještě chvíli to budu psát, a prodám poslední objektivy i foťák a pojedu si pro ni. Klidně ať jenom odpočívá v garáži.
Nemám pro ni totiž momentálně využití, výlety na dvou kolech si užívám v lese na MTB, ale osobně bych ji snad chtěl už jen proto, jak vypadá. A jaká to je legenda. Jak to vidíte, necháte se zlákat? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!