Tu a tam se i dnes objeví důkaz, že na onom oblíbeném rčení o zlatých českých ručičkách je stále hodně pravdy. Přeplňovaný desetiválec z deseti Pionýrů je toho jasným důkazem.
Představte si motocykl, která vypadá jako Jawa, zní jako vesmírná loď a jede jako stroj z říše steampunkových snů. Ne, tohle opravdu není klasická „třistapadesátka“. Ani klasický, legendární „Pérák“. Tento stroj nese název Bistella 500 – přičemž to, jak se speciálně v tomto případě dospělo k číslu „500“, vás myslím hodně překvapí. Jakkoli je zcela správné, míněno tím pochopitelně objem v kubických centimetrech. Tohle je mechanická poezie o deseti válcích. A jasný důkaz, co dokáží zlaté české ručičky. Pojďme se na to podívat společně.
JAWA 250 Pérák s „malým“ tuningem motoru
Předloha onoho technického zázraku, Jawa 250 „Pérák“, je přitom legenda sama o sobě. Stylový vzhled, otisk umu svých tvůrců a trocha toho správného českého vlastenectví, na které můžeme být hrdí. Nicméně tato konkrétní motorka, kterou dal dohromady Marek Foltis, má s běžným Pérákem společného asi tolik, co klíč od auta s houslovým klíčem. Rozdíl je, jak už bylo naznačeno, především v motoru. Původní Pérák měl jednoduchý, dvoudobý jednoválec o objemu 249 ccm a výkonu zhruba 9 koní, třírychlostní převodovku, bubnové brzdy a především novinku – zadní odpružení.
To tehdy působilo jako zjevení – proto taky přezdívka „Pérák“. Celé to bylo lehké, jednoduché a maximálně spolehlivé – prostě motorka pro každodenní ježdění i výlety. Žádná divočina, spíš takový „pracant se šarmem“. To však rozhodně není případ jeho novodobé inkarnace. Už jen název „Bistella“ svědčí o lecčems. Pod nádrží se místo klasického dvoudobého jednoválce cosi leskne, rachotí a vyčnívá ven jako vetřelec z jiného světa. A taky že ano – tohle je dvouhvězdicový přeplňovaný desetiválec. Ano, čtete správně. Deset válců.
Deset malých Pionýrů dalo dohromady půllitr
A co je nejvtipnější, deset malých válců. Deset padesátek. Deset padesátek Jawa20/21 Pionýr. Už jen takto napsáno to vypadá šíleně. V reálu ještě 10x tolik. Představte si dva „věnce“ po pěti válcích, nad sebou, s pěticí Rootsových dmychadel foukajících do útrob. Celkový objem? 10 x 50 ccm, tedy 500 cm³. Jako běžná pětistovka, ale s komplikovaností malého reaktoru. Výkon? Zřejmě dostačující. Zvuk? Nepopsatelný. Jakmile se Bistella 500 rozvrčí, zapomenete, jak se jmenujete. Zvuk připomíná něco mezi stíhačkou, orchestrionem a zvířetem, které byste v českém lese radši nepotkali.
Na YouTube kanálu Marka Foltise si můžete poslechnout sami – a my video přikládáme také. Nejlepší na tom celém je ale možná skutečnost, že Bistella nevznikla jen jako „hračka do garáže“. Byť trošku démonická hračka. Nikolivěk. Bistella 500 byla nominována na mezinárodní mistrovství zakázkových motocyklů v Německu. Přičemž dostat se mezi elitu custom scény není vůbec snadné – Bistella má ale šanci zazářit. Marek do ní přitom investoval 2,5 roku života a nepočítaně peněz. Nutno dodat, že na výsledku je to vidět.
Inspirace i pro nás, obyčejné smrtelníky? Na každý pád ujištění, že na onom rčení o zlatých českých ručičkách je stále kus pravdy. A to je vcelku osvěžující pocit, nemyslíte?