Některé věci zažijete jenom jednou za život. Pamatujete si je navždy. První pusa, první láska, první auto. A první kombi, jež vás donutí denně se smát. Přesně jako tohle.
Čím dál víc se blížící elektrifikace naší planetární soustavy přináší zajímavé paradoxy a příležitosti. Zatímco kdysi jste s velkým kombi jezdícím na „špatná“ paliva (rozumějte benzín nebo naftu) pozornost opravdu nevzbudil, neb společnost a přátelé vás zařadili do škatulky „praktický otec od rodiny“, za několik let tomu může být zcela jinak. Vaši sousedé se pomalu, ale jistě vybaví wallboxy, těm šťastnějším na střechách přibudou „soláry“. A vy? Vy můžete všem vytřít zrak. S něčím, co už nikdo nikdy nevyrobí. Pojďme se na jedno takové „skorovznášedlo“ podívat.
Klasické sobotní ráno. Nebo ne tak úplně
Jen si to představte. Je sobotní dopoledne, pět náročných dní je konečně za vámi a dva dny relativního nicnedělání naopak čekají. Relativního. Manželka potřebuje do OBI (a vy ostatně taky), dcera musí na kroužek koní odvézt sedlo, syn se domluvil s kamarády na koloběžkovém „matchi“ na U-rampě a na vás je úloha „závozníka“, tedy rozvozu a dovozu všeho a všech na správná místa. Pro velké kombi situace jako stvořená. Posnídáte, vyřídíte několik svých záležitostí a sejdete do garáže.
Kde vaši sousedé řeší v zásadě tatáž zadání. Rodiny nemívají zas tak odlišné požadavky. Jenže zatímco u nich proběhne vyjetí z garáže s jemným zabzučením a cvakáním stykačů, vy usednete do auta s lišáckým úsměvem. Protože víte, co bude následovat. Zasunete klíček do zapalování, otočíte startérem – a svět se zastaví. Minimálně se na vás zastaví všechny pohledy lidí do vzdálenosti 500 metrů od vaší garáže, protože to, co právě uslyšeli, je přimělo otočit hlavu. A nevěřícně zírají.
Zdravice sousedům, co se nikdy neomrzí
Vy zatím pomalu vyjedete z garáže, na první pohled běžné, obyčejné auto, jakých jsou kolem, ponejvíce na naftu, tisíce. Nicméně to vaše už jen po zvuku na naftu opravdu není, leda by se nafta přes noc nějak zázračně akusticky změnila. Vyjedete z garáže, vystoupíte, zavřete dveře, pozdravíte sousedy a s pomalu bublajícím desetiválcem (v naprosto tuctové karoserii, jakých jsou plné bazary) projedete kolem nich. To hlavní ale teprve přijde. U výjezdu na hlavní (z každé garáže se vyjíždí na hlavní) se zastavíte, rozhlédnete – a sešlápnete pedál plynu.
To, co se potom stane, se akusticky i fyzikálně dá přirovnat snad jen k forsáži Grippenu nebo F15. Vaše „rodinné kombi“ zabere všemi čtyřmi, zařve u toho jak lvice před vrcholným aktem, a vyrazí vpřed. Pravda, vaše hlava je v tu chvíli přišpendlena k opěrce a nemáte moc šancí s tím něco dělat. Z 0 na 100 za 4,6 vteřiny. Lepší než kdysi Testarossa. Ručička rychloměru letí jak zběsilá – a vy právě v tom okamžiku sundáte nohu z plynu. Jste přeci ten otec od rodiny, nejste desperát ani nevycválaný mladík, případně puberťák s mokrým řidičákem.
Pořád jste otec od rodiny (co někdy trochu zhřeší)
Nicméně těch několik vteřin stálo za to. Vrchovatě. A i jako spořádaný otec od rodiny máte pusu jak rohlík a víte, že takto bavit se můžete v podstatě desetkrát za den. Zajímavé. Vaši sousedi? Zůstali zírat s otevřenými ústy, a když celý spektákl odezněl, podívali se zpět na své elektrické ID.3, MG4 nebo Teslu Model 3. A v očích přitom měli takový zvláštní, posmutnělý výraz. Ano, i oni se dokázali kdysi podobně bavit. Ale pak jednou přišla ta VELKÁ EUROZMĚNA, a všechna zábava odešla kamsi v dáli. Do ampérhodin a displejů.
Vy už jedete zcela poklidně městem, motor jen nenápadně bublá a plynu stačí dávat opravdu lehounce, auto jede v podstatě samo. Aby ne, když sedíte v Audi RS6, vpředu je desetiválec z Lamba (navíc dopovaný turby) a mezi nápravami quattro. To nezní úplně špatně. Kdysi to byla výkladní skříň Ingolstadtu, auto za minimálně 3,5 milionu (spíše více), vyhrazeno pro horních 10 000. Dnes se dá pořídit za zlomek sumy, na výběr jsou opravdu zachovalé, udržované, servisované exempláře. Našli jsme: Audi RS6 V10 Navi Bose, 2009, 221 000 km, 590 000 Kč.
Jsou poslední na světě, nová už nikdy nebudou
A ano, souhlasíme, 2,5 TDI bude úspornější. A servis je nutno opravdu nešidit, na druhou stranu motor zatím nevykazuje žádné fatální závady, s trochou štěstí je možné s ním žít. Jen těch svíček je 10 a pneumatiky opravdu odcházejí „za pochodu“. A destičky také. Na druhou stranu, každou jízdu se budete bavit. Každé nasednutí je malý svátek a interiér vás vrátí do doby, kdy svět byl ještě v pořádku. Displeje nechte dětem na hraní. A potom – ty pohledy sousedů vás nikdy nepřestanou bavit. Dokud se někdo nezeptá: „Hej sousede, co to máte pod tou kapotou.“ Malý zázrak. Žel nikdo už ho nikdy nevyrobí. Nechali byste se zlákat?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 11809
Rady
|
PŘEČTENÍ: 15152
