Ať už si o bouřce myslíme cokoli, nejlepší je, když jí slyšíme zdálky a nijak nepocítíme její důsledky. A co teprve „osobní kontakt“ s bleskem na střeše.
Zásah bleskem není nic, co bychom chtěli denně zažívat. Respektive, co bychom chtěli vůbec kdy zažít. Pravdou je, že máme co do činění s elektrickým výbojem, jehož rychlost dosahuje milionů až desetimiliónů metrů za sekundu, proud dosahuje desítek kiloampér a teplot kolem 25000 stupňů Celsia. A navíc, velmi nečekaného místa i času úderu, stejně jako četnosti opakování. Nemilé. My se tedy s bleskem určitě potkat nechceme, z obav o holý život. A co naše auto?
Co se stane s autem po zásahu bleskem?
Jak si ještě určitě pamatujeme z fyziky, auto tvoří (naštěstí) Faradayovu klec, po které blesk sklouzne a neohrozí nijak posádku. Pokud tedy je posádka uvnitř vozu a někoho z členů si třeba nenapadne chladit ruku letním deštíkem. Za bouřky opravdu nedobrý nápad. A samozřejmě, pokud nejedeme kabrioletem se staženou střechou. Ale to snad v bouřce neudělá nikdo. S nataženou střechou (i plátěnou) je i kabriolet chráněný kovovými prvky, po kterých blesk sjede.
Osádka je tedy chráněna. Co auto? To máme horší zprávy. U něčeho takového, jako byla stará Octavia z roku 1962 bychom ještě dokázali představit, že to „půjde opravit“. Dnes, kdy drtivá aut na silnicích jsou „pojízdné počítače“ je jeden jediný dotyk s elektrickou energií výše popsaných parametrů navždy likvidační. Přikládáme níže videa, na kterých je patrné, že ta auta se navíc prakticky okamžitě zastaví. Což třeba při předjíždění nemusí být úplně žádoucí.
Jaké je tedy naše doporučení? Nepodceňujte jízdu bouřkou pod dojmem, že jste v naprostém bezpečí. Pokud to jen trochu jde, zastavte někde pod střechou a počkejte, až se ty největší gejzíry blesků přeženou. Těch 15-30 minut za to bezpečí určitě stojí. Neb riskovat přímý úder bleskem znamená riskovat také nepojízdné auto uprostřed silnice a v dešti. Což kromě nepohodlí už nemusí být bez ohrožení vás i okolí. Přejeme tedy po celý rok jen šťastné kilometry bez bouří!