Doba dovolených je v plném proudu, a i když třeba ještě stále setrváváte u klasického pohonu vašeho automobilu a tankujete tedy benzín či naftu (nebo mimořádně výhodné LPG), možná už přemýšlíte nad situací, jak to dopadne, až jednoho dne začnete i vy „pouze dobíjet“. A budete závislí na síti nabíječek i třeba cestou na jih Itálie. Jak to pak celé vlastně „pojede“? Kolik času strávím u nabíječek a jak dlouho je budu hledat? Podobnou otázku si pochopitelně položilo víc lidí a my se na výsledky jedné zajímavé studie podíváme nyní společně.

Nahradit jednu čerpací stanici nabíječkami? Utopie

Nabít elektromobil na čerpací stanici trvá déle než průměrná doba tankování. To odhadne i laik. Německý profesor Michael Bargende, bývalý šéf sekce pro automobilové pohony v Automobilovém institutu ve Stuttgartu, ovšem přišel s konkrétními výpočty. Skutečná čísla jsou šokující a málokdo by takový markantní rozdíl čekal. Nespornou výhodou elektromobilu je možnost nabíjení doma. Tu také většina majitelů využívá. Na dlouhých cestách na dovolenou se ovšem nabíjení po cestě vyhne málokdo.

Elektromobily jsou politický podvod. Za 20 let se probudíme a bude to ještě horší. Německý dokument mluví jasně

Proto se Bargende zaměřil právě na období letní sezóny. Kolik nabíjecích stanic a jaký výkon bychom potřebovali, aby bylo možné dorazit k cíli bez dlouhého čekání na volnou nabíječku? Profesor vycházel z předpokladu, že na průměrné dálniční čerpací stanici v Německu je 12 stojanů. Každý z nich dokáže během jedné minuty do nádrže načerpat přibližně 35 litrů paliva. To představuje 18 MW energie. Veřejné rychlonabíjecí stanice mají výkon od 50 do 350 kW. Účinnost elektromotorů je oproti spalovacím motorům trojnásobná.

Alarmující čísla: tohle by měl vidět Brusel

Pro stejný efekt by tak stačilo jen 6 MW. Při průměrném nabíjecím výkonu 120 kW to ale znamená, že na výměnu jednoho palivového čerpadla by bylo třeba 50 nabíjecích stanic. Vrátíme-li se k typické dálniční čerpací pumpě se 12 stojany, dojdeme k alarmujícímu výsledku. Celkový počet nabíječek na takové stanici by musel být 600! I kdybychom připustili jen 25% aktuální vytíženost této stanice, místo jednoho čerpacího stojanu by muselo být k dispozici alespoň 10 nabíječek.

iZdroj fotografie: iStock

Axel Njesing, který na severu Německa provozuje čerpací stanice, svými výpočty Bargendovy kalkulace potvrzuje. Podle jeho tvrzení si na čerpací stanici natankuje za hodinu průměrně 60 automobilů. U auta s natankovanými 30 litry paliva předpokládejme dojezd 400 km. Elektromobil spotřebuje okolo 20 kWh na 100 km. Auto se stejným dojezdem by se výkonem 150 kWh dalo nabít do půl hodiny. Na nabití 60 vozidel bychom podle Njesinga tedy potřebovali nejméně 30 nabíječek s výkonem 150 kWh, případně 12 nabíječek s výkonem 350 kWh. To odpovídá příkonu 4,5 MW.

400 malých měst – nebo raději nabíječky, prosím?

Šéf sítě E.ON Leonhard Birnbaum zase vypočítal, že 30MW stanice spotřebuje stejné množství energie jako město s přibližně 30 000 obyvateli. Birnbaum přirovnává nárůst nabíjecích stanic na potřebné množství k situaci, kdy by v Německu najednou vyrostlo 400 malých měst. Přesně takovou energetickou náročnost by přineslo vybudování 30MW nabíjecí stanice na každých 60 km dálnic.

iZdroj fotografie: Depositphotos

VW kupuje doly na suroviny do baterií, o budoucnosti je rozhodnuto. Koncern chce být „papežštější než papež“

Pokud by byl záměr Evropské unie plně elektrifikovat dopravu uvnitř států, náročnost by se nedotkla pouze energie. Bylo by zapotřebí mnohem víc prostoru, surovin a materiálů, než kolik spotřebuje infrastruktura současná. Zodpovědně odpovědět na to, zda je v celkovém kontextu ekologičtější elektromotor, nebo motor spalovací, je v současnosti velmi složité. Investice do zcela nové elektrické infrastruktury, s rozlehlými plochami, kilometry kabelů a mnoha transformátory, by se patrně vracela celé dekády.

Uvést jen to, co se mi hodí, není ideální cesta

Navíc CO2 bilance často tyto proměnné při porovnání elektrických aut a spalovacích motorů nezahrnuje. Což je něco, co příznivci elektromobility „taktně“ přecházejí mlčením. Jenže to zřejmě nebude cesta k výsledku, komunikovat jen to, co se mi hodí, a to nepohodlné zamlčovat. Jak to vidíte vy, v kontextu těchto celkem drastických čísel? Nečekají nás s elektromobilitou nakonec výrazně větší patálie, než se nám současní „elektro guruové“ snaží namluvit? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!