Vypadá jako snadná křižovatka, ale ani zkušení řidiči neví, kdo má přednost a pojede jako první

Za klasickou křižovatku, někdy pro určité řidiče obtížnou, lze považovat křížení dvou ulic, které vytvářejí pomyslné písmeno X. Křižovatka ve tvaru písmene T by tak měla být na průjezd jednodušší, je tam o ulici méně. Řidiči ale velmi často neví, kdo má přednost, zejména pokud chybí dopravní značení. Intuitivně se i zkušení řidiči domnívají, že ten, kdo „jede rovně“ má automaticky přednost.

Tvar křižovatky neříká nic o tom, kdo má přednost

Je to ale chyba. Tvar či vzhled křižovatky nerozhodují o tom, která z ulic je hlavní či vedlejší. Zaleží pouze na tom, co říkají předpisy. Existují pouze dvě možnosti, ta první je, že je situace, respektive křižovatka, označena dopravním značením, a pak je nutné řídit se jím. Anebo že dopravní značení chybí. Pak se musí účastníci provozu řídit takzvaným pravidlem pravé ruky.

Legislativa říká, že nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení daným dopravními značkami, tak „musí dát řidič přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějících zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava.“ Mimochodem to platí nejenom pro silnice, ale i parkoviště. Zejména tam řidiči pravidlo nerespektují a řídí se tím, která ulička vypadá jako větší. O nehody na parkovištích u supermarketů pak není nouze.

Na parkovišti platí pravidlo pravé ruky. Ne šířka uličky

Zmatečně může působit křižovatka, které je vybavena dopravními značkami, ovšem neupravuje přednost jízdy. Zde řidiči chybují, myslí si, že značky automaticky znamenají přednost. To je ale chyba. Na obrázku je křižovatka, do které přijíždějí dvě auta. Zelené přijíždí kolmo na silnici, která by mohla působit jako hlavní, po té se blíží modrý automobil. Kdo dává komu přednost?

Křižovatka je označena dopravními značkami, ty zakazují řidiči modrého auta odbočit doprava, do jednosměrné ulice. Nedefinují ale přednost, takže platí pravidlo pravé ruky. Jakkoli může řidič v modrém autě mít pocit, že jede rovně a že je na hlavní, opak je pravdou. Musí dát přednost řidiči zeleného vozu. Ten projede křižovatkou jako první, teprve za ním projede řidič modrého auta.