V jakém pořadí auta pojedou, to je oč tu běží: Na první pohled triviální, ale přesto záludná křižovatka ve tvaru T

Průjezd křižovatkou ve tvaru písmene T je někdy pro řidiče obestřen tajemstvím. Zejména ti mladší a méně zkušení řidiči si neví rady a obávají se vjet do křižovatky. Problémem je konflikt pravidla pravé ruky a svislého dopravního značení, které pravidlo popírá. Komplikovanost vzniká v těch místech, kde hlavní silnice není rovně, a navíc jedna ze silnic je výrazně širší než druhá.

Záleží na tom, zda jsou silnice úzké nebo široké? Ne!

Při rovném průběhu hlavní silnice je chování řidičů jednoduché. V podstatě „přirozeně“ ten, kdo přijíždí z kolmé ulice, dává přednost. A přednost je také na protijedoucím řidiči, pokud by chtěl odbočit přes protisměr do vedlejší. V případě, že hlavní ulice zatáčí pod úhlem, může pro některé motoristy nastat problém. Ten je pak navíc znásoben dopravním značením.

Dopravní značení jasně definuje, kdo je na hlavní a kdo na vedlejší. Sporné může být pro začátečníky manévrování při jízdě „rovně.“ Právě proti „přirozenému“ pohybu v rovném směru. Na grafice je znázorněna křižovatka ve tvaru písmene T a na ní tři automobily, modrý, červený a zelený. Být tato situace modelovou otázkou v testu autoškoly, dotaz by zněl pravděpodobně „které auto projede křižovatkou jako první“ anebo „v jakém pořadí projedou auta křižovatkou.“

Podstatný je tvar hlavní silnice, zda je rovně či zatáčí

Takzvaným „chytákem“ by byl právě tvar hlavní silnice do zatáčky. Jako první projede křižovatkou modrý automobil. Podle svislého dopravního značení má přednost v jízdě, jede po hlavní silnici. Samozřejmě i když je řidič modrého auta na hlavní, měl by navázat oční kontakt s řidičem v zeleném autě. Ten musí dát přednost modrému autu. Dále je pak posloupnost jednoduchá a následující.

Křižovatkou projede červené auto. To je sice také na hlavní, ale protože nebliká a pokračuje rovně, dává přednost. Ve skutečnosti počkají řidiči červeného a zeleného auta, až modrý vůz opustí křižovatku a pak projedou najednou. Respektive motorista v zeleném automobilu může vjet do křižovatky ihned za modré auto. Sice najíždí z vedlejší, ale červenému autu tak jako tak nemůže zkřížit cestu.

Teorie platí u hlavní silnice do zatáčky, stejně jako u rovné

Modifikací situace by bylo, kdyby zatáčelo i červené a zelené auto. Pak by současně projel modrý a červený vůz, oba by byly na hlavní se stejnými právy. Teprve pak by do křižovatky vjelo zelené auto. Bez ohledu na to, zda řidič zeleného vozu odbočuje nebo ne, dává přednost. Důležitým poučením z této situace je, že u křižovatky nezáleží na tvaru nebo na tom, která ze silnic je širší či vypadá jako hlavní.

Nejde ani o to, jestli je některá ze silnic či ulic, typicky na velkém parkovišti, delší či směřuje k výjezdu. Jde o to, zda je situace ošetřena dopravním značením, to je pak nadřazené pravidlu pravé ruky. Bez dopravního značení je pak respektování přednosti zprava povinností, i kdyby vzhledově situace napovídala něco jiného.