Když jsem uviděl tohle malé Clio na našem oblíbeném webu se zachovalými vozy staršího data výroby, propadl jsem lehké dávce sentimentu. Ano, tohle bych si klidně koupil já, kdybych sháněl stylové malé přibližovadlo a opravdu se mi nechtělo nechávat absurdní stovky tisíc za cokoli novějšího. Něco do města a okolí, s automatem, abych nemusel v Ječné 100x zařadit, než se doplížím nahoru, a patřičně komfortního, aby se do toho člověk mohl těšit? Značka ideál. Navíc v super stavu a za opravdu diskontní cenu. Pojďme se na toho fešáka podívat společně.

Clio úspěšně navázalo na Renault 5

Clio první generace bylo pokračovatelem malých vozů od Renaultu 5, respektive jeho poslední verze „Super“, nazvané jednoduše po francouzsky „Super Cinqué“. Clio si však od samého počátku stanovilo poněkud vyšší cíle: nabídnout výrazně víc verzí a zaměřit se i na náročnější klientelu, ochotnou připlatit za komfort a výbavu i v malém voze. Stará „pětka“ byla sice nadmíru povedená, ale dědictví z původní pětky nedávalo v interiéru moc prostoru k zlepšení. Pořád bylo zkrátka patrné, že „otec zakladatel“ byl primárně ekonomickou volbou.

Renaultu je ouzko, čelí kauze století. Rychle si zkontrolujte, zda nemáte vadný motor. Nejen Češi podávají trestní oznámení

To mělo Clio změnit. S výrobou od roku 1990 do roku 1998 na to byl dostatek času, a krom například sportovních verzí Williams, inspirovaných tehdejším partnerstvím s F1 týmem Franka Williamse (a vyráběných v typické modré metalíze se zlatými koly) vznikla i řada komfortních verzí, mezi nimiž zcela vyčnívá Baccara. Jež byla mimochodem k mání i ve velkém Renaultu 25. S ohledem na to, že jméno Baccara odkazuje na značku francouzských luxusních karet, je patrné, co bylo primárním cílem konstruktérů.

Luxus v mezích kompaktních možností

Vrcholný luxus. Dobrá, vrcholný reálný luxus. Pořád jste u Clia a pořád na něj musíte dát cenovku, kterou potenciální zákazníci budou schopni akceptovat. Nicméně designové vyladění exteriéru, slušivá litá kola (pouze pro Baccaru), kožený interiér, klimatizace a v tomto případě i automat byly standardní součástí nabídky. Doplněné motorem 1,4 o výkonu 75 koní, k tomu výjimečné barvy jenom pro Baccaru – a máme tu zástupce kategorie, kterou dnes okupují vrcholné verze Mini, Fiatu 500 nebo Lancie Y10. Malé, ale luxusní. A drahé.

Tohle konkrétní Clio má myslím minimálně tolik charisma jako výše popsané modely, dle mého soudu je navíc první generace rozhodně pohlednější než druhá. Je z roku 1993 (a může mít tedy historické značky), má najeto 118 tisíc kilometrů a je dle prodejce v perfektním stavu, bez gramu koroze. Na rozdíl od výše uvedených soudobých rivalů však za toto Clio dáte přesně 100 tisíc korun. Což mi přijde jako vcelku výhodná nabídka. Jak to vidíte vy? Dejte nám vědět do diskuse pod článkem, děkujeme!

Galerie