Některé sportovní klasiky dokáží svými výkony i vzhledem nadchnout i dnes, jakoby se u nich zastavil čas. Tato Alpine A 610 Turbo mezi ně patří, v této modré vás navíc uhrane.
Už jen při pohledu na blankytně modrou karoserii tohoto „anděla z Dieppe“ se najde asi málokdo, komu by se toto auto vyloženě nelíbilo. A nemusíte mít ani moc fantazie, abyste si domysleli, co by se stalo, přijet s ním na parkoviště Lidlu v pátek odpoledne. Nebo v podstatě kdykoli. Tolik mobilních (a fotících) telefonů pohromadě by tam asi dlouho neviděli. Vedle stojící Bentley? Mohlo by jen tiše závidět. Zajímavé. Vždyť je to vlastně „Frantík“, francouzské auto, kterými mnozí Češi tak ostentativně opovrhují. Tak se na něj pojďme podívat.
Závist je opravdu nepěkná vlastnost
Úvodem jedna nemilá věc, tak ať to máme rychle za sebou. Již jsme vám oznamovali navázání spolupráce s webem Giełda klasyków, patřící mezi to nejlepší, co je v kategorii yougtimerů momentálně v Evropě k mání. Když jsem se s Adamem, zakladatelem a hlavou celého projektu domlouvali na detailech, shodli jsme se na tom, že kvůli jednoduchosti ohledně autorských práv na fotografie a dalších detailů bude nejlepší, když první, vám představená auta budou přímo ta z majetku Gieldy. Představujeme vám tedy velmi raritní model. Auto jako tohle už nikdy žádná automobilka nevyrobí.
Což jsem třeba u minule představené Alfy 166 chápal naprosto samozřejmě, krásné auto, rozumná cena. Jenže pak jsem hledal dál mezi auty, majícími v popisu onu formulku „v majetku přímo zakladatele Giełdy klasyków“. A udeřila mne do očí tato Alpine. Nejsem již úplně nejmladší, jinými slovy celkem přesně si pamatuji dobu, kdy z továrny v Dieppe právě tato 610tka vyjížděla. S turbo šestiválcem (250 koní) vzadu a opravdu, ale opravdu sebevědomou cenovkou. Tohle věru nebylo auto pro každého.
A když jsem si pak bleskově v hlavě propočítal dnešní cenu, za kterou je tato Alpine k mání, přepadla mne lehká závist. Mít tuhle pomněnkově modrou Alpine v majetku by totiž u mne způsobilo přestěhování z bytu do garáže, malý stůl na práci a jednoduché „kanape“ na spaní. Zbytek nepotřebuji. Stačilo by mi usínat vedle bleděmodrého kupé, vrcholu francouzského sportovního designu i konstruktérství. Jedna z 818 celkem vyrobených, jediná na světě v Alpine Blue. Musím ještě něco dodávat?
Výkony zcela srovnatelné s vozy mladšími o 30 let
Vlastně ano, musím. Už zmíněných 250 koní pochází ze šestiválce s označením PRV, na jehož výrobě se již v roce 1966 domluvil Peugeot, Renault a Volvo. Motor se vyznačuje úhlem sevření válců 90 stupňů (původně to měl být totiž osmiválec, u šestiválců je běžnější úhel 60 stupňů) a prošel si mnoha výkonovými i konstrukčními verzemi. V této konkrétní, druhé nejvýkonnější modifikaci nabízí zmíněných 184 kW / 250 koní / 350 Nm/2 900 ot./min. Na francouzské kupé z 80. let to nejsou špatné hodnoty.
Podpořené lehkou, kompozitovou karoserií nakonec stačily na zrychlení z 0 na 100 km/h za zajímavých 5,7 vteřiny (slovy páně Paroubka: Kdo z vás to má, pánové?) a rychlostní maximum 265 km/h. Chápu, načipovaný Golf GTD se těmto hodnotám přiblíží a trochu upravený Golf GTI je překoná, ale vedle Golfu GTD bych tedy asi v garáži usínat nechtěl, popravdě. Nejsem zrovna přehnaný estét, ale dokážu rozeznat gotiku od baroka a v galeriích se umím celkem rychle nadchnout nad krásným obrazem.
Původní majitel v Japonsku musel mít hodně peněz
A stejně tak jsem se nadchnul nad touto Alpine, když jsem jí uviděl. A poslal na dálku tisíce díků tomu Japonci, kterému stálo za pravděpodobně opravdu velké peníze na ní nanést originální, Alpine Blue nátěr. Zajímavé, že sama továrna to nikdy neudělala, byť se na tom autě vyjímá neuvěřitelně dobře. Japonci jsou ale známí tím, že pokud se jim něco opravdu líbí, jdou peníze na vedlejší kolej. Alpine se pak – již s novým kabátem – vrátila v roce 2015 do Polska, kde je dodnes. Neptal jsem se Adama, za kolik jí sem z toho Japonska dovezl, asi by mi to ani neřekl.
Levné to každopádně být nemohlo, ale když se na ní podíváte, pochopíte. To auto má zkrátka neuvěřitelný feeling, vyzařuje lehkost v kombinaci se silou a elegancí, tedy to, co je vlastní některým generacím Porsche 911 (ne všem). A ty trochu nepovedené sedačky, podobající se těm z Renaultu 5 Turbo bych asi „překousnul“, Renault měl v interiérech vždy něco, co se tak úplně nepovedlo. Tohle auto zkrátka berte jako celek, a jako celek funguje dokonale. Pojďme ale k tomu nejdůležitějšímu: k ceně.
Cena rozhoduje, jako vždy. Zvládnete tuhle sumu?
Gielda Klasykow si tuhle Alpine A610 Turbo cení na v přepočtu něco málo přes milion korun, přesněji jeden milion a padesát tisíc korun. Pravda, to už nejsou malé peníze a někomu to za 31 let starý francouzský youngtimer může připadat hodně. Otázka úhlu pohledu. Není to auto na denní ježdění (byť denní provoz zvládne), ale jako „generátor radosti“ by myslím fungovalo spolehlivě. Rozhodnutí je na vás. Osobně, mít ten milion k dispozici, váhám pět minut.
Ale pak bych se rozhodnul. Kladně. Už jen proto, že ušetřím za nájem. Spal bych totiž v garáži, vedle NÍ. Nádherné Francouzky. A budil se s úsměvem na rtech. Kdo z vás to má? Což, když tak nad tím přemýšlím, stojí za každou korunu. Pokud se rozhodnete podobně kladně, dejte prosím určitě vědět do redakce!