Nejspolehlivější motory ze země vycházejícího slunce. S těmito „Japončíky“ nelze prodělat ani korunu

Japonští motoráři jsou vyhlášenými mistry svého oboru. Věta, o jejíž platnosti asi není třeba vést dlouhé diskuse. Vzhledem k tomu, jak krátkou mají tradici (oproti evropským nebo americkým výrobcům) je to možná tím spíš obdivuhodný výkon. Vždyť v době, kdy my Češi jsme byli světová extratřída v silničních i terénních motocyklech chodil Soichiro Honda po Itálii s batohem na zádech a sbíral součástky do motocyklových motorů. To je historický fakt. Píšou se šedesátá léta, nic tak dávného. Dnes? České motocykly neexistují, japonské ovládly svět.

Japonské legendy v několika větách

A nejen motocykly. Japonské automobily se staly v mnoha kategoriích pojmem, jejich pohonné jednotky jakbysmet. Několik příkladů? Desetiválec v Lexusu LFA. Dvoulitrový turbo „boxer“ v Subaru Impreza STI. 4,7 litrový osmiválec v Toyota Land Cruiser. A od stejné značky maličký 1,0 VVT z Yarisu. Legenda Hondy – 1,8 VTEC. Poslední SkyActive atmosférické motory (2 a 2,5l) od Mazdy. A mohl bych pokračovat. Co typ, to perla. Pojďme se na některé podívat podrobněji.

Honda 2,4

iZdroj fotografie: Honda

Honda má neskutečně bohaté zkušenosti z motorsportu a dokázala je přenést do stavby agregátů, jenž se vždy vymykaly běžnému průměru. Její variabilní časování ventilů, známé pod zkratkou VTEC dávalo i rodinným sedanům nebo malým hatchbackům možnost zažít sféru otáček a chování motoru, do té doby vyhrazené pouze sportovním vozům. Zmíněná 1,8 VTEC byla jedním z průkopníků, atmosférická 2,4 litrová verze generuje sice průměrných 200 koní, na druhou stranu vyniká spolehlivostí. Při běžné údržbě není půl milionu kilometrů žádný problém.

Toyota 1,0 VVT

iZdroj fotografie: Toyota

Tohle je opravdový klenot mezi malolitrážními motory a zřejmě důvod špatného spaní motorářů (nejen) od VW, kteří se pustili do experimentů s tříválci. A popravdě, některé varianty těchto HTP/TSI tříválců byly co se spolehlivosti úděsné. Jak je tedy možné, že Toyota postaví zcela klasický litrový tříválec, chovající se navíc jako čtyřválec, jenž se následně proslaví extrémní spolehlivostí nejen v „kolínských trojčatech“, ale především v Yarisu? Přesně to se totiž stalo. Napoprvé, a hned úspěšně. Výkonem 68 koní neoslní, ale na běžný provoz postačí. A vydrží věčnost.

Nissan – 3,5 V6

iZdroj fotografie: Nissan

Oproti litrové Toyotě je třiapůllitrový šestiválec od Nissanu zaměřen na poněkud jinou cílovou skupinu. Pochopitelně, poctivé atmosférické železo by se pod kapotu miniaut ani nevešlo. Zato se velmi dobře vyjímalo pod kapotou sportovních „Z“ Nissanů, jak legendární (a revoluční) „třistapadesátky“, tak nástupce 370Z. Našli byste jej i u „spřáteleného“ Renaultu v Laguně nebo VelSatisu (se sníženým objemem na tři litry), stejně jako v SUV luxusní odnože Nissanu Infinity. A také téměř zapomenutém Muranu, což byla v podstatě „zetko“ s vyšší stavbou a pohonem všech kol. Dnes už nic podobného nemá šanci vzniknout… Škoda. Ve špičkových verzích výrazně přes 300 koní, stále ale velmi spolehlivá jednotka.

Toyota – 4,6 V8

iZdroj fotografie: Toyota

A u větších objemů ještě zůstaneme. Respektive u velkých objemů. Nenajezdíte vyloženě desetitisíce kilometrů za rok, potřebujete sebejistý výkon a spotřeba paliva (třeba právě s ohledem na menší nájezdy) není tou hlavní prioritou? Pak je tento osmiválec pro vás. Sametový chod, v každém spektru otáček zcela sebejistý zátah (přes nijak oslnivých 318 koní výkonu) a v kombinaci se šestistupňovým automatem od stejné značky neprůstřelná kvalita a spolehlivost. Tohle železo přežije pět aut, ve kterých bude postupně jezdit. A vás možná nakonec taky. K mání je v Land Cruiseru V8, stejně jako v Lexusech, pochopitelně.

Subaru 2.0 boxer

Legenda legend. A kupodivu i co se spolehlivosti týče. Jeden ze základních stavebních kamenů „symetrického“ pohonu všech kol, jenž se stal hlavní poznávacím znamením Subaru. Koncepce protilehlých válců (neboli „boxer“) zajišťuje nízko uložené těžiště a krom symetričnosti pro zástavbu do čtyřkolky i skvělé jízdní vlastnosti. Chtěli jste „jenom“ dělníka do lesa? Atmosférická verze ve Foresteru s opravdu základním výkonem 125 nebo 150 koní přežije i ten les.

iZdroj fotografie: Subaru

Chtěli jste opačné spektrum výkonů a po stejném lese „létat“ ve stylu Richarda Burnse nebo Petera Solberga? V Impreze STI dosahovala turbo verze stejného motoru téměř tři sta koní a sešlápnutí plynu až na podlahu připomínalo kopanec slona do vašich zad. „Džentlemské“ dohodě japonských výrobců na 206 kW max. výkonu (a tedy 280 koní) nevěřili snad ani ti výrobci. Navíc „poladit“ turbo Imprezu nebylo nijak těžké, a většina milovaných a udržovaných exemplářů má 300 koní zcela spolehlivě.