Nevím, jak to máte vy, ale já jsem měl a mám rád v životě určité jistoty. Třeba že ráno vyjde slunce. Večer zapadne. Kočky (alespoň moje) dělají zcela největší „bugr“ kolem čtvrté/páté hodiny ráno. Krát devět kusů, nevyspíte se. Pak se nají a jdou spát. To je také jistota. Další příklady? Cenovky v supermarketech a „slevy“ směřují vždy ke zdražení. To je také jistota. Stejně jako že politici vám před volbami naslibují hory doly, a splní zlomek. Nebo ani ten ne. A jedna z mých jistot, týkajících se řidičáků, právě odešla kamsi v dáli. Pojďme se na to podívat společně.
Zažité konvence a osvěžující jistoty v nejisté době
Dlouhá desetiletí totiž žiju v zaběhlých konvencích, které, alespoň pro mne, byly onou jistotou. Řídíte motocykl? Dostanete řidičský průkaz na motocykl. Řídíte osobní auto? Dostanete řidičský průkaz na osobní auto. Chcete pracovat a živit se jako řidič, nebo zkrátka potřebujete občas něco většího převézt, na co musíte využít nákladní automobil? Pak vám nezbývá, než si připlatit a ono „céčko“ si udělat. A mít řidičské oprávnění na nákladní auta. Taky vám to dává smysl? Mně tedy naprosto. Osvěžující jistota v moři nejistot.
Jenže doba je malinko vymknutá z kloubů. To, co dřív dávalo smysl a zdálo se být jednoduché a funkční, je náhle jinak. A týká se to i tak zdánlivě jednoduché a jasné věci, jakou je určení, co ještě je a co už není nákladní automobil. Jak to rozlišíte nejsnáze? Ložnou plochou? To těžko. Za průměrné SUV si bez problémů připojím opravdu dlouhý vlek s korbou. A když budu (teoreticky) převážet seno, slámu a luční kvítí, budu pořád vahou hluboce pod limitem, který určuje, co je a co není nákladní automobil.
Desítky let byla hmotnost 3 500 kilogramů dostačující. Už není?
A je to i vcelku pochopitelné. S takovou soupravou, jakkoli její řízení bude vyžadovat trochu cviku a šikovnosti, bez problémů může jet i někdo, kdo celý život jezdil v Cinquecentu. Tedy pětistovce Fiatu. Jakkoli takto stylovému Fiatu řeknou jen v Itálii, kde to opravdu znamená 500. A Cinquecento byl na jiných trzích zcela odlišný, samostatný model. Ale na tom nyní nesejde. Důležitější je ten fakt, podle čeho tedy budeme určovat kategorie vozů, speciálně těch nákladních, když ložná plocha to očividně nebude. Zbývá jediné rozumné kritérium: hmotnost soupravy.
Případně samotného vozidla. Která byla dlouhou dobu stanovena na 3 500 kilogramů, s čímž evidentně výrobci neměli problém. Dokázali dokonce velmi úspěšně balancovat i s očividně užitkovými vozy na pomezí této hranice. Čehož důkazem je mnoho velkých, dlouhých a vysokých dodávek, které je stále možné řídit s řidičským průkazem skupiny B, neb jejich celková schválená maximální hmotnost nepřevýší oněch limitních 3 500 kg. Stejně tak robustní a na práci určené pick-upy neměly problém se do této kategorie vejít.
Zkrátka 3,5 tuny je docela dost na to, aby takové vozidlo (jakkoli užitkové) bylo možné zkonstruovat, vyrobit a uvést do provozu. S jednou podmínkou, dodal bych. Že všechna tato auta jezdí na naftu, případně na benzín. A jejich „zásoba energie“ se tedy vejde do nádrže, která i ve zcela extrémním případě nebude mít (po okraj zaplněná) více než nějakých 100, 120 kg. Mimochodem, s krátkou vzpomínkou na legendární Černé barony: „Kontrolní otázka, soudruzi: je litr benzínu lehčí než litr vody, nebo je tomu naopak?“
Pokud chcete velký elektromobil rozjet, budete potřebovat velkou baterii
Schválně, kdo se trefíte na první pokus. Zanechme však kvízů. Jakkoli se totiž zdálo, že 3 500 kilogramů bude vždy dostačovat, nové „ekologické elektromobily“, ponejvíce tedy velká SUV a pick-upy, které tak trochu „stvořila“ svými nařízeními EU, se do této kategorie nevejdou. Pochopitelně. Ono abyste s takovou hmotností vůbec někam dojeli, potřebujete opravdu, ale opravdu masivní baterii. Která bude při těchto rozměrech vážit víc, než váží onen zmíněný Fiat Cinquecento. Respektive bude vážit víc než Fabia.
Jinými slovy, s masivním blokem baterií a tunou a něco v podlaze navíc se do oněch 3,5 tun náhle nevejdete už tak snadno. Výsledek? Velká SUV bez problémů s pohotovostní hmotností přes 4 000 kilogramů. Že takové auto pravděpodobně nebude ekologické ani za mák, je jasné asi každému. Tedy kromě jeho výrobce a tvůrců směrnic a omezení ze strany Evropské komise. Je to elektromobil? Je. Je to ekologické? Je. I když není. Pozoruhodná logika.
Větru dešti poručíme snadno: jedním lejstrem z počítače
Ta stejná logika a směrnice Evropské komise však od 1. 1. mění maximální povolenou hmotnost pro osobní automobil (nebo soupravu) z 3 500 na 4 000 kilogramů. Jinými slovy: nedokážeme změnit princip a fungování, tak změníme aspoň zákony a vyhlášky.
To je totiž násobně jednodušší. Jak to vidíte vy? Dávají vám takovéto úpravy smysl? Nebo si také myslíte, že mnohatunová monstra nemají s ekologií nic společného, jakkoli jsou poháněna bateriemi? Dejte nám vědět do diskuse, děkujeme!