Nikdo by asi neřekl, že tvary Fabie II mohou některé sousedy natolik iritovat, že její majitelku vyzvou k parkování jinde a obviní ji z ničení estetiky jejich ulice.
Kdyby to nebyla pravda a nevyšlo to celé jako příběh i s fotografiemi v renomovaném deníku, skoro by se tomu nechtělo věřit. Nebo bychom to mohli pokládat za očerňování značky, snahy o nekalou konkurenci či jakousi klamavou „antireklamu“. Až tak absurdní se ten příběh může jevit. Nicméně, je pravdivý. A hlavní roli v něm hraje malé české auto, o jehož půvabu sice můžeme diskutovat, cenu za design by asi taky nevyhrálo, ale ošklivé, ošklivé rozhodně není. Čtěte dále, tohle vás pobaví.
„Bejrút“ kvůli výrobku z Boleslavi
Jak píše v jednom ze svých květnových čísel britský The Sun, jistá Julia Laursenová, žijící v jednom malebném městečku na pobřeží Anglie našla jednoho rána za stěračem svojí „dvojkové Fabie“ následující vzkaz: „Vaše auto kazí vzhled této ulice, kvůli němu to tady vypadá jako v Bejrútu. Žádáme vás, abyste jej parkovala jinde, případně ten šrot rovnou odvezla na skládku“. To pochopitelně není nic, co by vám po ránu zvedlo náladu. Zejména pokud je vaším vozem zmíněná Fabia II.
Přitom zrovna u Britů by člověk čekal, že budou mít k naší „dvojkové“ Fabii pochopení. Obě podle nás mimořádně povedené reklamy na Fabii II totiž vznikly právě v Británii, a nejen tam sklidily nemalý úspěch. První ukazuje výrobu Fabie jako dortu v životní velikosti, včetně všech cukrářských postupů a fines. Ta druhá si pak z „vyměklých cukrářů“ udělá legraci a předvede „hardcore“ verzi výroby Fabie RS, kde není nouze o drsné muže nebo hadí jed. Ostatně podívejte se sami.
Jak Julia Laursenová sama uvádí, ve čtvrti, kde bydlí žije dle jejích slov mnoho úspěšných lidí. Čistě z „autíčkářského hlediska“ možná dokážeme pochopit, že vedle posledních modelů Range Roveru, Jaguaru nebo dokonce některého z aristokratického dua RR/Bentley nevypadá české vozítko nijak světácky. Pokud tedy budeme patrioty a zůstaneme u ostrovní produkce. Rozhodně ale Fabia II není auto, jež by kohokoli muselo vizuálně, esteticky nebo jakkoli jinak iritovat.
Dvojka nikdy úspěchů jedničky nedosáhla
Navíc druhá Fabia v pořadí měla od samého počátku těžkou úlohu. Proti svojí předchůdkyni, za jejímž nadčasovým designem stál Dirk van Braeckel (a v týmu s ním spolupracoval i slavný Luc Donckerwolke) vypadala úzká, vysoká a zvláštním způsobem „neproporční“. Pamatuji ono ráno, když jsem jí poprvé spatřil v Ústí nad Labem na vlastní oči. Procedil jsem cosi o tom, že „tohle“ nemůže mít úspěch. A jakkoli jsem nerad prorokem špatných zpráv, myslím, že jsem se žel nezmýlil.
Snad za jejími zvláštními tvary stála snaha vymezit se proti hranám „jedničkové“ Fabie, snad se aspoň výškou chtěla popasovat s většími sourozenci. Pravdou zůstane, že kultovního statusu, jakého se mezitím Fabii I dostalo nikdy nedosáhla. A už asi ani nedosáhne. To však nic nemění na faktu, že se stále jedná o standardní, bežné malé auto, jehož si na ulici spíše nevšimnete, než cokoli jiného. Rozhodně byste ale onu ulici nepřirovnali k „Bejrútu“, jak to učinili sousedé Julie Laursenové.
Podpora pro Julii a český výrobek
Ta se ve vzteku a oprávněném rozhořčení svěřila se svým zážitkem sociálním sítím, kde se jí dostalo nečekané podpory. Z nich pak obsah převzala britská média a celá věc začala žít vlastním životem. Propagátorka estetiky podle Feng Shui a členka Strany zelených ve Velké Británii, pro níž je auto zkrátka jen prostředek k přepravě z bodu A do bodu B, a nikoli sociální status tak nakonec získala mohutnou podporu k tomu, aby se na podobné názory neohlížela. A parkovala tam, kde parkovat chce. I s „dvojkovou“ Fabií.