Francouzi jsou vyhlášeni malými kompakty a SUV do města od Peugeotu nebo Renaultu. Umí však vyrobit i výkonný supersedan se závodním motorem pod kapotou.
Kdo si alespoň trochu orientujete v motorsportu minulých šesti dekád, nemohlo vám uniknout jméno Pescarolo. Celým jménem Henri Jacques William Pescarolo se narodil 25. září 1942 v Paříži, minulý rok mu tedy bylo osmdesát let, z nichž 60 zasvětil všemu, co má volant a čtyři kola. To je úctyhodné a jasně si to říká o malou připomínku jedné velké kariéry. Nakrájejte sobě sýr, připravte bagetu, nalejte burgundské a pojďte se s námi podívat na příběh legendy. A jednoho unikátního Peugeotu, pojmenovaného po této legendě.
3/4 života za volantem. Obdivuhodné
Henri Pescarolo je především nerozlučně spjat se závodem na 24 hodin v Le Mans. Škarohlídi by řekli pochopitelně, neb to „má za rohem“. Možná na tom něco bude, nicméně zajímavější v tomto smyslu budou možná tato čísla: první maraton v Le Mans jel v roce 1965, poslední v roce 2000. 35 let! Potřebuje to komentář? Vynechal pouze v roce 1969, kdy utrpěl v tréninku těžká zranění. Ovšem to, že v roce 2000 jel Le Mans naposledy neznamená, že na ní byl (fyzicky přítomen) naposledy.
Hned téhož roku totiž začíná fungovat jeho vlastní závodní tým Pescarolo Sport (proč to komplikovat, stačí jméno a to, co děláme) a hned také začíná závodit na v Le Mans. A vydrží s tím dalších 13 let. Musíte mít benzín opravdu v tělním i mimotělním oběhu, a současně mít neuvěřitelný drive, abyste tohle všechno dokázali. V roce 2000 navíc Henrimu Pescarolovi bylo 58 let, mohl si koupit L’Humanité, Gitanesky a láhev toho nejlepšího šampaňského, a odebrat se do automobilového důchodu. Zcela zaslouženého důchodu.
Vlastní tým i vlastní vozy
To byl ale nebyl Pescarolo. V roce 2007 nasazuje poprvé svůj vlastní prototyp Pescarolo 01 (pokud byl v týmu nějaký kreativec nebo image maker, neměl asi moc práce), a teď prosím zbystřete: hned při premiéře Pescarola 01 v zahajovacím závodě Le Mans Series dokázal vůz číslo 16 týmu dojet na druhém místě mezi dvěma továrními diesely Peugeot, vůz číslo 17 pak skončil čtvrtý. I další vozy Rollcentre a Kruse dokončily závod na bodovaných pozicích.
Člověk nemusí být specialista na Le Mans, aby z tohoto pochopil, jak fantastická ta auta (a jejich posádky) musely být. A jak celý tým musel pod Pescarolovo vedením dokonale fungovat. Porazit domácí Peugeot na jeho vlastním hřišti, to chce opravdu notnou dávku odvahy a štěstí současně. Šli proti továrnímu týmu, kde peníze byly to úplně poslední a cokoli jste chtěli, dodala obratem továrna. Tady to máte, chlapci, a hlavně vyhrajte, držíme palce. A navíc Peugeot propagoval vlastní dieselové motory HDi, šlo mu tedy opravdu o hodně.
S Peugeotem na okruhu i v poušti
Vklínit se mezi takové „chlapce“ je majstrštyk srovnatelný s výhrou na mistrovství světa ve fotbale. A nic na tom nemění skutečnost, že Peugeot a Pescarolo spolu dlouhé roky spolupracovali, Monsieur Henri měl vždy všechny dveře v Paříži, Sochaux nebo kdekoli jinde, na kterých byl lev ve znaku dokořán otevřené a jeho hlasu vedení Peugeotu pozorně naslouchalo. Ostatně mělo k tomu pádný důvod, kromě mnoha jiných závodů totiž Henri Pescarolo jel i legendární Dakar, a to hned osmkrát!
V roce 1988 seděl v prototypovém Peugeotu 405 T16 GR („Grande Raid“), a přestože kvůli technickým závadám nedojel, nebyla to zdaleka jeho jediná účast za volantem francouzské značky. Mimochodem, ten Dakar jel naposledy (tentokrát ve speciálu Mitsubishi) v roce 2006 – v 64 letech. Pro muže podobného formátu je věk asi opravdu jenom číslo. Krom úspěchů v Le Mans nebo Dakaru jel Henri Pescarolo maratony jako 1000 km Buenos Aires, 1000 km Zeltwegu nebo 24 hodin Daytony. Specialista na „dlouhé štreky“? O tom není diskuse.
Zlaté sportovní časy pro lvy i lvíčata
Zpátky k Peugeotu. Devadesátá léta a přelom tisíciletí byly pro značku se lvem ve znaku, co se sportovních úspěchů týče, velmi plodným obdobím. Odkaz 205 GTI (a její rallye verze 205 T16) nezůstal nevyslyšen, v rallye seriálu WRC dlouhé roky excelovala malá 206 WRC (spolu s větší 307 WRC), v Le Mans ostatním zle zatápěla 908 HDi FPA a další. Peugeot jel na vítězné vlně a není tedy divu, že pošilhával po způsobu, jak sportovní úspěchy dostat i do sériových automobilů.
A co je nejlepší vizitkou každého výrobce? Supervýkonný sedan, který na „první dobrou“ nevypadá, ale na druhou dobrou se s ním královsky pobavíte. Přes týden rodinný dostavník, děti po kroužcích, manželka do Makra a babička na zahradu, o víkendu radost pro tatínka. Co víc si přát. A inspiraci hledali Francouzi rovnou mezi těmi nejlepšími sportovci, kteří v té době sjížděli z linek v Mnichově. Pokud totiž máte za vzor (a pomyslnou budoucí konkurenci současně) BMW E39 M5, znamená to, že míříte opravdu hodně vysoko.
Chceme to nejlepší, vyzveme na souboj toho nejlepšího
V podstatě nejvýš, kam to jde. AMG Mercedesy byly sice také povedené, ale speciálně E39 M5 byla svého času zjevením. Impozantní čtyřlitrový osmiválec dával 400 koní a úchvatně vtipná TV reklama s raketovým automobilem plus minus deklarovala, čeho je tato „čtyřdveřová raketa“ schopna. Pro zájemce o ještě jedno brilantní video doporučuji sérii BMW Films, díl „Star“ s Madonnou v hlavní roli (režíroval její tehdejší manžel Guy Ritchie). Královsky se pobavíte, to vám slibuji. Za volantem M5 je Clive Owen a oboje je dostupné na YouTube.
Jenže, když dva dělají totéž, není to vždy totéž. A chtít udělat „francouzskou M5“ neznamená, že u Peugeotu vezmou podobný, 400koňový motor a dají jej do sedanu, který aktuálně vyrábí. Je totiž velký rozdíl mezi francouzským komfortním sedanem a německým sportovním sedanem. S ohledem na to, že tohle auto nakonec vzniklo v jednom exempláři si toho pravděpodobně byli nakonec vědomi i jeho tvůrci. Zkrátka by to nefungovalo, z jednoho prostého důvodu.
Výkonný motor není zdaleka všechno
400koňový motor totiž zabudovali do pohodlné, „gaučové“ šestsetsedmičky. Toho nejvíc nesportovního francouzského vozu na planetě. A i když motor nebyl žádné „nedochůdče“ (V6 3,2 litru se dvěma kompresory měl původ v okruhovém speciálu LMP1 – Courage C60, ve kterém nabídl dokonce 550 koní), bylo jasné, že tudy cesta nepovede. Mít 400 koní na přední nápravě není nic, co byste chtěli krotit kdekoli na silnici. Focus RS nemá sice o moc méně, ale má poměrně sofistikované řešení přední nápravy.
Kterou 607mička opravdu neměla a nemá. Zůstalo tedy u konceptu, přičemž prototyp na slušivých 19“ kolech, s upravenou přídí a nádherným interiérem v červené kůži pojmenovali Pescarolo. A možná ani jinak ani nemohli, to jméno je legenda samo o sobě, s Peugeotem však ještě o kus víc. A tak nezbývá, než monsieur Henrimu vyseknout za všechny ty roky v motorsportu jednu velkou poklonu, a dodatečně popřát k narozeninám: „Joyeux anniversaire, monsieur Pescarolo, et bien d’autres kilomètres heureux!“