Nepopulární kontrola tlaku v pneumatikách může přinášet řadu problémů

                   

Požadavky na to, co musí mít povinně nové vozy, se stále stupňují. Když se podíváme na výčet věcí, které požaduje Evropská unie, nemusíme chápat, jaké k tomu má důvody, ani si nedokážeme představit, jaké klady to reálně přinese. Podobně jste jistě hleděli na zavádění novinky, kterou je systém kontroly tlaku v pneumatikách. A právě na ten se zaměříme.

Co je to systém kontroly tlaku v pneumatikách?

Jde opět o jeden z povinných prvků, kterými musí být nějaký ten čas vybaveno každé nové auto. Tento systém hlídá nahuštění pneumatik, a pokud by tlak klesl pod určitou úroveň, je o tom řidič informován. Důvodů pro zavedení tohoto systému bylo několik. Třeba bezpečnost – správně nahuštěná pneumatika lépe drží na silnici, nebo ekologie – dobře nahuštěná pneu se sjíždí rovnoměrně a pozvolna, nebo spotřeba paliva – správné nahuštění na ni má přímý vliv.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

Mnoho řidičů bere systém kontroly tlaku jako nutné zlo. Málokterý ale tuší, že existují hned dvě možné varianty a každý z nich sice má pár kladů, ale také má nevýhody, které mohou přinášet budoucí problémy. A na ty společně mimo jiné zaměříme.

Nepřímý systém kontroly tlaku v pneumatikách

První, můžeme napsat také základní a jednodušší, je takzvaný nepřímý systém kontroly tlaku v pneumatikách. Poměrně často byl k vidění u vozidel z koncernu Volkswagen, a to ať už se jednalo o vozy VW, tak i vozy Audi, stejně jako Seat a pochopitelně i Škoda. Mluvíme samozřejmě o prvních modelech, které byly danými systémy vybaveny. Tento druh systému měření tlaku je založen na monitorování dat ze snímače ABS, popřípadě ESP. Získaná data se porovnávají a na základě nich dochází ke zjištění, zda se kola točí stejně. Pokud ne, je to vyhodnoceno jako problém s tlakem a řidiči se na palubní desce zobrazí příslušná kontrolka.

Výhodou daného systému je sice to, že se nemusíte starat o speciální TPMS ventilky, ani jejich samotnou údržbu. Jsou zde ale i nevýhody. Při přezouvání kol bude nutné myslet na reset daného systému. Také je nevýhodou fakt, že po rozsvícení příslušené kontrolky nevíte, které kolo je podhuštěno, a musíte zkontrolovat všechny. Možným negativem je samozřejmě také určitá nepřesnost a s tím související řada signalizací, které jsou pouze planým poplachem. Navíc je třeba myslet i na to, že při poklesu tlaku je o tom řidič informován až s výraznější prodlevou.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

Přímý systém kontroly tlaku v pneumatikách

O něm můžeme říci, že je v současné době standardem u nových vozidel. Tento systém je založen na používání speciálních TPMS, které jsou součástí každého kola. Dané ventilky neustále monitorují tlak v pneumatice, a pokud dojde k poklesu, vyšlou do řídící jednotky příslušný signál. Výhodou tohoto systému je určitě celková přesnost, u lepších a novějších aut lze přímo z kabiny zjistit tlak v jednotlivých kolech, stejně jako nelze opomenout ani poměrně rychlé reakce na případný pokles tlaku.

A nevýhody? Samozřejmě jsou a rozhodně jich není málo. Předně je třeba počítat s tím, že TPMS stojí stovky i tisíce korun. A ventilek musí být na každé pneumatice, což je při letní a zimní sadě celkem drahý špás. Také pamatujme na to, že některá auta upozorňují na pokles tlaku jenom klasickou kontrolkou a stejně jako u nepřímého systému, tak ani u tohoto přímého nelze zjistit, na jakém konkrétním kole je problém.

iZDROJ FOTOGRAFIE: Pixabay.com

Počítat je třeba i s možnou údržbou ventilků, jelikož baterie v nich umístěná nemá neomezenou energii a dříve nebo později bude třeba počítat s koupí nového kusu. Problémem může být i samotné přezouvání pneumatik, jelikož ne vždy dojde k automatickému spárování s vozem a tak může být nutností zajet do servisu a provést správnou konfiguraci. Ani toto neukazuje, že by tento systém měl řidiči sloužit a starosti a vícenáklady těžko převáží to, že budeme mít o něco nižší spotřebu a pneumatiky vydrží o pár stovek kilometrů déle.

Diskuze Vstoupit do diskuze
89 lidí právě čte
Autor článku

Daniel Hamžík

Zobrazit další články