Jedna z nejikoničtějších automobilek na planetě ohlásila vpravdě kolosální problémy. A pokud se něco nezmění, má před sebou zhruba rok života. Dochází EU, co vše způsobila?
Jakkoli se nám někdy může zdát, že problémy autoprůmyslu se v podstatě omezují jen na Evropu a v ní ještě přesněji pouze na koncern Volkswagen (který si navíc sérií neuvážených kroků a rozhodnutí může do značné míry za stávající problémy sám), realita je zcela jiná. A i takové automobily, do jakých bychom to opravdu neřekli, nyní zápasí o přežití a sčítají ztráty na všech frontách. Pojďme se na jeden z těch nejkřiklavějších případů nyní podívat společně.
Předlouhá a zajímavá historie, aneb první Nissan díky strojům z USA
Je to totiž přesně 114 let, kdy se v Japonsku začala psát historie gigantu jménem Nissan, a sice založením automobilky Kaishinsha Motorcar Works v Tokiu Masujirō Hashimotem v roce 1911, která o tři roky později – v roce 1914 – staví svůj první osobní automobil. A i když k přejmenování na Nissan Motor Co., Ltd. došlo až na valné hromadě v červnu 1934 (poté, co se hlavním akcionářem stala mateřská společnost Nihon Sangyō), lidé kolem Nissanu staví auta již více než sto let.
Zajímavostí je i fakt, že americkému inženýrovi William R. Gorhamovi, který žil v Japonsku a od roku 1921 pracoval v Aikawově firmě, se během cesty po Spojených státech podařilo získat téměř nová, nepoužívaná výrobní zařízení od amerického výrobce automobilů Graham-Paige. Na jejich základě pak byla v květnu 1934 dokončena továrna v Jokohamě s kompletní montážní linkou. Ta byla ve své době považována za největší a nejmodernější svého druhu v Japonsku.
Kombinace více faktorů dokáže zlomit vaz i silným hráčům
Historie „jako víno”, dalo by se říci. Nicméně kdeže loňské sněhy jsou. A to i ty historické. Nissan je totiž nyní v hluboké krizi. V rozhovoru pro Financial Times dva nejmenovaní manažeři Nissanu řekli, že společnost má „12 až 14 měsíců na přežití“. Automobilka prý nyní intenzivně hledá strategického investora. „Může to být fond, banka, nebo dokonce pojišťovací skupina. Diskutuje se ale také o vstupu úhlavního rivala Hondy,“ uvádí německý magazín Automobilwoche.
Co je toho příčinou? Hlavním problémem Nissanu je především zastaralé produktové portfolio, vysoké slevy na mnoha trzích (což je obecně cesta do pekel, jakmile začnete příliš zlevňovat a dobrovolně se připravovat o zisk, roztáčí se spirála, na jejímž konci může být bankrot) a nedostatek hybridních vozidel na nejdůležitějším individuálním trhu, v USA. A pochopitelně: elektromobily. Nissan byl kdysi velkým hráčem s prvním Leafem, ale druhá generace byla spíše zklamáním a nynější Ariya má v konkurenčním prostředí také těžké časy.
Qashqai už zdaleka tak netáhne, jako táhnul kdysi
Automobilka, která si pověst budovala na dostupné střední třídě (kdysi Primera a Sunny, pak Almera) a úspěšných SUV (začalo to X-Trailem), je nyní známá především díky úspěšnému SUV Qashqai. Jenže. Quashqai, kdysi absolutně nejprodávanější SUV v Evropě a zakladatel evropského segmentu crossoverů, se nyní prodává poměrně pomalu: v současnosti je na 19. místě mezi 50 nejprodávanějšími modely v Evropě, daleko za SUV, jako je VW Tiguan a Kia Sportage, Tesla Model Y nebo Dacia Duster.
V návaznosti na „antidieselové nálady“ v Evropě (paní a páni poslanci Evropského parlamentu a členové Evropská komise, vidíte ty dopady?) Nissan zcela opustil pohon, který byl především u Qashqaie vždy první volbou. Tedy spolehlivý, úsporný diesel. Místo toho Japonci vsadili na speciální hybridní koncept, který jakkoli je technicky zajímavý, v praxi opravdu nepřesvědčí a jako hybrid, který není schopen plug-in pohonu, nepožívá ani výhody spojené na mnoha trzích s ekologickou RZ.
Spojení s Mitsubishi dávalo smysl. Dokud nepřišla „elektrokrize“
A je tady ještě jedna zajímavost. Nissan prodal svůj třetinový podíl v Mitsubishi Motors, další japonské automobilce, co na tom není dvakrát dobře (ještě někdo tvrdí, jak se problémy dotýkají jenom Evropy?). Přitom nejnovější SUV Mitsubishi – nový PHEV Outlander je postaven právě na onom poměrně netradičním hybridním podvozku, který sdílí s novým X-Trailem. Otázkou tedy je, jestli to bude pro obě automobilky vzpruha, nebo naopak ještě další posílení už tak dost negativního vývoje.
Generální ředitel Makoto Uchida mj. proto představil plán, podle kterého má být po celém světě propuštěno až 9 000 zaměstnanců. To odpovídá přibližně 6,7 % z celkového počtu 133 580 pracovníků. Sám navíc jde příkladem tím, že si po celé restrukturalizační období sníží plat na polovinu. Jinými slovy: chabé modelové portfolio a nezvládnutý přechod na (vnucenou) elektromobilitu zapříčinily krizi i takových gigantů, jakými ještě nedávno byly Nissan i Mitsubishi. Co tomu říkáte? Neměl by se někdo konečně ozvat do Bruselu, ať celé to elektrošílenství přehodnotí, dokud je čas?