Japonský gigant patří nepochybně k průkopníkům jak off-roadů, tak i SUV. Na jeden z modelů se u nás již málem zapomnělo, novinka se starým jménem by však mohla sklidit zasloužený úspěch.
Je to možná deset dvanáct let, co mi zavolal můj kamarád s tím, že vyměnil svého Jaguara XJ za něco „terénnějšího“. S jeho neskrývaným odstupem k německým značkám a oblibou v rychlosti a ve větších kubaturách jsem chvíli zauvažoval, co asi může mít. Nissan Patrol jsem totiž opravdu netipoval. „Mám šestiválec ze zetka v SUV, přijeď, je to bomba.“ Víc říkat nemusel. A dnes se tato legenda vrací? Vypadá to tak. Jen s troškou více rozumu. Pojďme se na to podívat společně.
Nissan není moje nejsrdečnější záležitost. Ale něco se jim musí nechat
Nissan je vůbec zvláštní značka. Jakkoli mi nikdy k srdci úplně nepřirostla, musím uznat, že speciálně talent na to, postavit mimořádně dobré auto (a k němu pět průměrných), měli tito Japonci zřejmě vždy. Již porevoluční Primery se mi zdály tuctové, dokud jsem se nesvezl v modelu 2.0 GT. A za pět kilometrů nepochopil, proč tohle auto umí potrápit i trojkové BMW. Jakkoli to původně byl šedý, nenápadný sedan, určený jako typicky rodinné auto. Až právě na tenhle model.
A když přišlo úplně první „zetko“ (kupé 350Z se šestiválcem vpředu a pohonem zadních kol), musel jsem uznat, že Nissan boduje. Nikdy jsem ho neměl a jel jsem v něm tuším dvakrát, vždy jako spolujezdec, nicméně i tak mi bylo jasné, že tohle auto bude jednou legenda. Stalo se. Co mě ale nikdy nenapadlo, bylo to, že by někdo v konstrukci Nissanu prohlásil cosi ve smyslu „vyndáme motor ze zetka a narveme ho pod kapotu esúvéčka“. A jak řekli, tak udělali.
Nenápadné SUV s palubkou z chuligánského kupé. A jeho motorem
A vzniklo Murano. Ano, tohle modré si před lety pořídil můj kamarád, a musím uznat, že se bavil přímo královsky. Nenápadné auto, srovnatelné s KIA Sportage, umělo „zavrčet“ na semaforech a následně vypálit vpřed rychlostí, nad kterou žasli všichni přítomní. A já taky, v té době tohle auto nemělo moc přímé konkurence. Co mi přišlo obzvláště vtipné, bylo, jak u Nissanu převzali i stejnou „palubku“ z modelu 350Z, včetně jejího naklápění spolu s volantem. Ostatně, proč ne. Úspory to zřejmě přineslo, efekt také. Kde je problém?
A jakkoli jsem věděl, že Nissan v Muranu se šestiválcem pokračuje, čekal jsem brzký konec celého konceptu. A že postupné „utahování“ kohoutků ze strany EU (nejen EU) tento model definitivně pošle do historie. Jaké bylo tedy moje překvapení, když jsem se dozvěděl o Muranu 2025 – a že to nebude elektromobil. To však nic nemění na tom, že si některé stylingové narážky vypůjčila z elektrického modelu Ariya. Velké LED světlomety a přední maska totiž zcela neomylně připomínají malý elektrický crossover.
Šestiválec se poroučí do muzea, EU diktuje zcela neúprosně
Velké SUV má však světla jasně oddělená velkým plastovým pásem. SUV má také znatelně mohutné zadní oblouky a boční profil je mnohem zajímavější než u Ariya. Největší změna se ale samozřejmě odehrála pod kapotou: stará 3,5litrová V6 skončila na smetišti, místo ní bude pod kapotou Murana pracovat 2litrový přeplňovaný motor se čtyřmi válci. Nový agregát produkuje 241 koní, což je o 19 méně než stará V6. Točivý moment však vzrostl a nyní činí rovných 353 Nm.
Nicméně, pocitově bude pochopitelně nové Murano na hony vzdálené prvnímu Muranu s charakterní V6 pod kapotou. Samozřejmě, s dvoulitrovým čtyřválcem se z Murana stalo běžné, spotřební SUV, jakých Korejci dokáží vyrobit dvanáct do tuctu. O Číňanech nemluvě. Při pohledu na fotografii interiéru (dle mého soudu mimořádně povedeného) to leckoho vlastně ani nemusí mrzet. Na druhou stranu, ten zvuk a pocit, že máte pod kapotou „nämlich“ to stejné jako chuligánské kupé – ten byl možná k nezaplacení. Co se dá dělat. Časy se zkrátka mění.