Nissan vždy uměl vyrábět auta se skvělým poměrem výkon/cena, od levných městských vozítek až po výkonná sportovní kupé. Sylphy v této tradici rozhodně pokračuje.
Japonský Nissan má za sebou několik vpravdě turbulentních let, jenž by v knižním nebo filmovém zpracování vydaly pokud ne rovnou na napínavý akční thriller, tak minimálně na slušnou detektivku. Aliance s Renaultem, skvělé plány a výhody sdílení komponentů až po finanční machinace, policejní zátah a jako „zlatý hřeb večera“ úprk obviněného a stíhaného šéfa Carlose Ghosna v bedně od hudebních nástrojů. Kdyby to nebyla pravda, tak napíšu, že to snad ani není možné. Nicméně, auta staví Nissan stále skvělá. Jedno je právě teď a tady.
Když dva dělají totéž, je to (někdy) skoro totéž
Vrátím se ale ještě na chvíli s dovolením na ono zmiňované spojení s Renaultem. Zdánlivě to totiž dávalo smysl a vpadalo to, že vznikne opět jedna aliance, co bude těžit ze synergie obou stran a přežije dlouhé desítky let. Jenže zákazníci to viděli jinak, a nikoho možná při projektování celého toho kolosu nenapadlo ono okřídlené rčení o tom, že protiklady se přitahují. Protiklady. Možná nejenom mně totiž Nissan a Renault v lecčems přijdou velmi podobné, co se charakteru vyráběných aut týče.
Samozřejmě, Renault nemá „Zetko“ (ale má Alpinu, a ještě nedávno měl šestiválcovou Alpinu A610 s motorem uprostřed) a Nissan zase nemá Clio (ale má Micru, nebo Juke). Celkově je však produkce obou automobilek zaměřená na masy. A tak trochu mi jednotlivé modely splývají, japonský Renault nebo francouzský Nissan? Asi bych se neuměl rychle rozhodnout. To však ale neznamená, že by v Japonsku zapomněli stavět auta. A zapomněli, jakou „markou“ ještě nedávno Nissan byl a co všechno má za sebou.
Nissan má legendární modely, a zdaleka nejenom jeden
Krom zmíněného „Zetka“, jenž v podstatě definuje svoji třídu byla třeba veleúspěšná Primera etalonem, co se jízdních vlastností týče, a její dvoulitrové GT verze potrápily bez problémů nejedno BMW. O Skylinu R34 nebo jeho novodobé inkarnaci GT-R ani nemluvě. Patrol pak patřil ke stálicím offroad scény, stejně jako Micra byla oblíbeným doplňkem dam pro cestování po městě. Proto, když jsem onehdá spatřil Sylphy, musel jsem uznale hvízdnout. Preferuji sice soukromě praktičtější karoserie, nežli jsou sedany, ale dokážu ocenit elegantní tvary.
Luxusní interiér z vyšších sfér v kompaktním sedanu
A ty Sylphy (je malinko neznělé, chápu, na americkém trhu Nissan zvolil jméno Sentra) rozhodně má. A nejen ty. Chápu, že do reklamních materiálů se fotí povětšinou ty nejlepší výbavy, musí to zkrátka vypadat. Nicméně interiér, jaký má Sylphy by obstál o kategorii (o dvě) výše, než je kompaktní rodinný sedan. 4,6 metru celkové délky (při rozvoru 2 700 mm) sice není až tak málo, ale do skutečné vyšší střední třídy přeci jen ještě kousek zbývá.
Se skromnou motorizací 1,6 litru o výkonu 100 kW a spotřebě paliva 5,3 l/100 km. K tomu automatická převodovka, celkem slušná výbava a již zmíněný dobrý design. A cenovka, začínající v přepočtu na 350 tisících korunách. Kde je tedy problém? Problém je na našem kontinentě. Tedy v Evropě. S ohledem na chystaný zákaz spalovacích motorů v roce 2035 se mnoha výrobcům podobně levné vozy v Evropě nevyplatí ani vyrábět, pokud musí splnit vše, co jim EU nadiktuje jako nutné podmínky.
Můžeme prodávat kdekoli, kromě Evropy. A taky prodáváme
A tak je prodávají bez problémů v Číně, stejně jako ve zmíněných Spojených státech. Mimochodem, ve zmíněné Číně se Sylphy stal loni druhým nejprodávanějším modelem. Zopakujte si to ještě jednou: druhým-nejprodávanějším-modelem. V gigantické Číně. Něco mi říká, že by se podobně prodával i v Evropě, za rozumnou cenu. Protože „evropské“ modely Nissanu se cenově opravdu nepodbízí, ostatně jako jakékoli evropské modely. Drahá Evropa? Možná spíše drahá Evropská unie.
Na AutoŽivě se tomuto jevu (spíše problému) věnujeme celkem pravidelně, přesto nás fascinuje čím dál více, jak se orgánům Evropské unie povedlo přivést kdysi bez problémů prosperující obor a jednoho z hlavních ekonomických tahounů Evropy – totiž výrobu automobilů – do vážných existenčních problémů. Jak musí evropští výrobci řešit dnes a denně rébus, jenž by šel popsat jako „normy EU/cena vozů/efektivita výroby/konec výroby“. A jak se jim také ne vždy podaří najít řešení. Nissanu v Číně (resp. kdekoli jinde, než v Evropě) je to ale zcela jedno. Sylphy bez problémů vyrábí a lidé ji za férovou cenu kupují. Také vám to přijde postavené na hlavu? Nám také.