Oktávka z roku 1962 s osmiválcem z BMW je nádherný kus práce!

Tato dvě auta se sešla v garáži polského tunera jménem Grzegorz Mielniczuk a v jeho hlavě se začal rodit ďábelský plán. Vzal tedy zmíněný motor, šestistupňovou automatickou převodovku, hnací hřídel a zadní nápravu z rozbořeného bavoráku a jal se zmíněné orgány transplantovat do výdobytku československého socialistického průmyslu 60. let.

Pokud patříte mezi zájemce o starší Škodu Octavii, možná jste narazili i na tento inzerát. Pravda, není to asi to, co máme na mysli, když se řekne „oktávka“, protože jde o mladoboleslavský model vyráběný od roku 1959 do roku 1964, respektive 1971 v její kombi variantě. Díváme se tedy na vyhledávaného veterána, ale něco tady nehraje… 8V, obsah 4,4? Ano, na prodej je přesně tato šílenost, která v posledních dvou letech vzbudila rozruch na nejen českém a polském internetu.

Karoserii bylo samozřejmě nutné kompletně zrenovovat, zbavit koroze a přidat výztuže. Kvůli použití zadní nápravy musel garážový kutil přikročit k rozšíření o 20 centimetrů. Motor byl uložen dopředu, ale chlazení se už nevešlo a proto se muselo stěhovat dozadu. Přestavba škodovku pochopitelně dost zatížila, z továrních 920 kg se zvýšila na 1 200. Kromě toho dostala oktávka slušivé bílo-černé lakování a ve stejných barvách je vyveden i interiér, včetně sportovních sedaček. Vrcholem úprav jsou pak 18palcová kola se zlatými ráfky. Šílený konstruktér ještě uvažoval o zvýšení výkonu pomocí kompresoru a hlavně instalaci samosvorného diferenciálu, který by pomohl nezatíženému zadku lépe přenášet výkon. Jestli se tato vylepšení realizovala, není úplně jasné.

Nyní je tedy tento bestiální oldtimer na prodej za 14 500 euro. Cenu zvedá i přepracovaný interiér s ochranným rámem a závodními sedačkami. Vzhled vozu je samozřejmě diametrálně odlišný od původního, ale jak dokládá video, vše funguje. Pakliže zatoužíte po bestiálně výkonném veteránovi, který se určitě stane jednou z hvězd jakéhokoliv tunerského srazu, můžete se autorem této bestiality zajet podívat. Svou frankensteinovskou laboratoř má totiž kousek jihozápadním směrem od Krakova, který je pro nás nedaleko.

Jakousi etickou otázkou, která odnepaměti rozděluje fanoušky rychlých kol na dva tábory, je, zda nejsou takové úpravy už za hranou. Většina konzervativních příznivců samozřejmě preferuje kompletní renovaci vozu do stavu co nejvíce se blížícímu tomu, v jakém auto bylo, když vyjelo z fabriky. Druhá skupina se cizorodým prvkům nebrání, naopak jim auta bez úprav připadají mdlá a nezajímavá. Jde tedy o realizaci skvělého nápadu, nebo čiré tuningové buranství?