Zlaté devadesátky? Ale kdepak. Rád vzpomínám na dobu mládí, ale že by to byla nějaká zlatá éra, tak to tedy ne. Vše bylo v rozpuku, včetně pofiderních praktik, šedé ekonomiky a podvodů na každém kroku. V devadesátých letech 20. století se naše země potýkala s různými nelegálními praktikami, které měly dalekosáhlý dopad na ekonomiku i společnost. Podvody na miliardové úrovni byly běžnou součástí každodenního života. Podvody byly typické nejen pro velké hráče, ale i „malé ryby“, tedy jednotlivce a menší podniky.

Podvody mechaniků tu byly „za komunistů“ a trvají nadále

I dnes, více než třicet let po sametové revoluci, lze na takové praktiky stále narazit. Minimálně v oblasti, která je mi blízká, tedy u autoservisů. Podvody v automobilových servisech jsou vážně aktuálním problémem. Zákazníci se ocitají v roli obětí, mnohdy platí za služby a materiály, jež by měly být zahrnuty do ceny opravy. Nebo dokonce hradí zbytečné opravy, které nejsou vůbec nezbytné. Mezi oblíbené praktiky patří i účtování materiálů, které by měly být součástí opravy, jako samostatných položek. Proč? No, já mám jasno, protože to je snadný prostředek k navyšování zisku. Dalším problémem je používání levných náhradních dílů místo originálních.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě

Tady musím být opatrný. To není nelegální, pokud o tom zákazník ví a souhlasí s tím. Může to být pro zákazníka přijatelné. Avšak podvodem je, když je zákazník přesvědčován, že obdržel originální díly, zatímco ve skutečnosti jde o levné komponenty pocházející odněkud z pofiderních čínských e-shopů. Je toho víc. Nemám dobré zprávy, ale další problematickou praxí je zbytečné rozšiřování opravy, kdy jsou zákazníkovi nuceny výměny součástek, jež nejsou skutečně potřebné. Jedním z častých příkladů je situace, kdy je zákazníkovi doporučena výměna vstřikovačů nebo jiných komponent, které nevyžadovaly opravu, ale byly argumentovány jako „nezbytná oprava“.

70letý mechanik radí: Přestaňte to prosím dělat se svou převodovkou. Zničí se vám auto

Tento typ podvodu je častý a týká se nejen neautorizovaných, ale i oficiálních servisů. Zažil jsem osobně případy, kdy mechanici využívali auta zákazníků k osobním účelům. Kamarád odvezl své BMW M3 do pražského autorizovaného servisu k výměně čelního skla. Upozorňuji, že měl auto s plnou nádrží. Po víkendu, kdy si auto vyzvedl, zjistil, že najeto bylo několik set kilometrů navíc a nádrž byla úplně prázdná. Takové jednání je pochopitelně neetické. Výměna skla není generálka motoru, kde by bylo potřeba automobil zajíždět.

Do servisu s plnou nádrží a ze servisu svítí minimum paliva

Já zase zažil, když jsem dal auto v Praze do servisu, že jsem na GPS sledoval, jak je na jihu Čech. A jede rychlostí téměř 200 km/h. Zpátky ale k palivu. Stává se, že lidé v servisech kradou palivo z nádrže. Pokud zákazník přiveze auto s plnou nádrží, ale při převzetí je nádrž prázdná, je možné, že někdo v servisu ukradl benzín nebo naftu. Je to relativně častý problém, který ukazuje, jak daleko mohou některé praktiky v servisech zajít. Že je to nesmysl? Tak si vezměte, pět aut po deseti litrech. Zákazníci snad nic nepoznají a mechanik má „plnou“ zadarmo.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě

Aby se zákazník vyhnul takovému poškození, doporučuji vždy sepsat podrobný předávací protokol. Ten by měl obsahovat informace o stavu vozu před opravou, ujetých kilometrech a množství paliva v nádrži. Protokol poskytuje určitou ochranu proti podvodům a zajišťuje, že případné problémy budou lépe prokazatelné v případě sporu. Na druhou stranu, budete se soudit kvůli jedné nádrži benzínu? Nebudete. Ani já bych to neudělal. Ale oznámení na ČOI už za tu námahu stojí.

Dobré je dát na doporučení a příliš nepodlehnout marketingu

Při hledání kvalitního autoservisu si motoristé musí být vědomi, že autorizovaný servis není vždy zárukou kvalitních služeb. Mnozí zákazníci si stěžují na případy, kdy byli po návštěvě servisu nespokojeni s výší účtu. Částky byly často výrazně vyšší než původně uvedená cena. Kalkulace by se od finální faktury neměla lišit o víc jak deset procent. Pokud se rozhodujete hledat nový servis, je důležité být obezřetný již při prvotním nacenění zakázky. Nejasnosti ohledně ceny je třeba vždy řešit okamžitě a jakékoli navýšení nákladů by mělo být s klientem předem konzultováno.

iZdroj fotografie: Filip Rakovan pro AutoŽivě

Další častou praktikou, které by se měli zákazníci vyvarovat, je, že servis si nechává vyměněné staré díly. Tohle mi prozradil jeden mechanik. Díly pak servis použije pro jinou opravu a naúčtuje je jako nové. Pokud si to zákazník přeje, má právo požadovat vrácení starých dílů. Tím zajistí, že skutečně došlo k jejich výměně, a zároveň může staré součástky prodat a snížit tak náklady na opravu. Mimochodem další zkušenost, další pražský autorizovaný servis. Kamarád musel se svou 911 nečekaně do servisu. Tam uvedl, že je divné, že se stala porucha, když mu díl v Praze vyměnili za nový.

„Nein, to není nový díl,“ dozvěděl se od německého servisáka, který to ověřil online v systému podle výrobního čísla. Tehdy mu ale jako nový díl fakturován byl. Co na to říct? Ošidné mohou být jak samotné opravy, tak i kompletní renovace vozů. Jejich cena bývá často předem nejasná. V takových případech je nejlepší přistupovat k renovaci po jednotlivých krocích, kdy se každý díl nebo oprava naceňuje a platí postupně. Jak to dělám já? Věřím na doporučení. Takový přístup snižuje riziko a pomáhá vyhnout se problémům s nepoctivými mechaniky.