Nic nedokáže zkazit hezký den tak, jako pokuta, která vám přistane ve schránce. Chápejme však i druhou stranu, pokuty jsou (někdy žel nezbytným) nástrojem vymáhání dopravních předpisů a je nejspíš dobře, že takový nástroj existuje. Jakkoli pochopitelně nikdo nemá radost, když se octne na tom špatném konci onoho „vymáhácího řetězce“. O to víc, když jde o pokutu naprosto marginální. Pojďme se společně podívat na to, co se dá dělat, pokud jde opravdu o několik málo kilometrů „přes limit“.

Nemám problém zaplatit (smysluplnou) pokutu

A hned ruku na srdce, stalo se to mnohým z nás. Stačí chytit znuděného strážníka, jenž potřebuje do kolonky vykázat činnost, nebo úředníky, kteří chtějí přispět do rozpočtu města, a už vám do schránky létají pokuty za přestupky typu „parkoval o 20 cm blíže ke křižovatce, než směl, překročil povolenou dobu stání o jednu minutu nebo překročil maximální povolenou rychlost o 2 km/h“. Mám za roky vypěstovanou myslím slušnou dávku sebereflexe, a pokud vím, že jsem udělal něco špatně, rád zaplatím. Ale v takovýchto případech opravdu nejásám.

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

„Pes za volantem“ zachránil řidiče před pokutou. Důkazní fotografie z rychlostního radaru pobavila celé Česko

Vezmeme-li si jako příklad již zmíněné překročení rychlosti, tam se nejčastěji jedná o nechvalně známé obecní radary. Kamery na LED panelech, které měří rychlost, pochopitelně ne vždy snímají i vaši RZ. Někdy jsou čistě jen informativní. Pokud ovšem vaši fotografii pošlou dále, dokážou celkem znepříjemnit den. Ne vždycky ale musíte pokutu platit. Jak je to možné? Celkem jednoduše. K tomu, abyste byli uznáni vinnými (byť z něčeho tak triviálního, jako je přestupek ohledně překročení maximální dovolené rychlosti), se musí sejít několik skutečností.

Dikce zákona bere ohled i na míru společenské škodlivosti

Každý právník vám potvrdí, že případná absence tzv. objektivní odpovědnosti je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak klienta „vysekat“ z problémů. Pokud se to dostane do této roviny, nemusíte vy prokazovat nevinu, stát musí prokázat vinu vám. Ostatně metodický pokyn z ministerstva dopravy k objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla v souvislosti s novelou zákona č. 361/2000 Sb. hovoří celkem jasnou řečí:

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Jinými slovy. Jedním z hlavních (tzv. materiálních) znaků přestupku je jeho společenská škodlivost. Aby dané jednání mohlo být posuzováno jako přestupek, musí být naplněna určitá míra škodlivosti pro společnost jako takovou. Společenskou škodlivost můžeme definovat jako porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem. Takže pokud na padesátce pojedete padesát jedna, o přestupek se rozhodně automaticky nejedná. Pokud by to obec i tak chtěla pokutovat, musela by si počkat na správní řízení a tam dokázat, že jízda o jeden kilometr za hodinu navíc je opravdu společensky nebezpečná.

Individuální nastavení radaru dle vlastních potřeb

A tady to začíná být zajímavé. Obce totiž své radary nastavují podle sebe. Třeba na většině území Prahy radary odesílají pokuty, jen pokud překročíte rychlost o 10 km/h. Některé z menších obcí to ale mívají nastavené už na 3 km/h. Abychom si rozuměli, tachometry automobilů jsou ze zákona seřízené tak, aby ukazovaly plus mínus o tři km/h větší hodnotu, než doopravdy jedete. Pokud vám tedy radar naměří 54 km/h, znamená to, že jste jeli 51km/h. A to už pokutují.

Tolerance rychloměrů a radarů. Kdy můžete dostat pokutu a body za překročení rychlosti?

Předání věci do správního řízení by se v tomto případě mělo vyplatit

Pojďme ale dál. Když už vám tedy přijde pokuta, vždy máte nárok na odmítnutí okamžitého zaplacení a posunutí celé věci do správního řízení. Tam se sice vystavujete riziku vyšší pokuty, ale občas se to může vyplatit. Obce totiž takovéto marginální pokuty málokdy vymáhají. Proč?

Obce na pokutách vydělávají jen tehdy, pokud nenastanou žádné problémy

Ony totiž na této činnosti příliš nevydělají. Celé pokutování pro ně dává smysl jen tehdy, pokud je „bez komplikací“. S ohledem na to, že často požadují jen 200 korun, je asi zřejmé, že se jim nebude chtít do jakéhokoli dalšího dopisování nebo vymáhání. Pro ilustraci: náklady na odeslání jedné výzvy k uhrazení pokuty jsou zhruba 115 korun. A pro vaši představu v případě posunu do správního řízení musí následovat další minimálně jedna písemná výzva. A to jen tehdy, když jde vše zcela bez problémů. Jako že často nejde.

Neplatíte pokuty na místě? Nově už od policejní hlídky neodjedete. Auto zůstane na místě a vy půjdete domů pěšky

To znamená, že pokud dotyčný řidič zpochybní zaslanou „pokutu“ za mírné překročení rychlosti, městu se to už nemusí vyplatit. Kromě toho je úřad přetížený, takže je velmi pravděpodobné, že k žádnému správnímu řízení ohledně takto malicherné pokuty vůbec nedojde. Jak popsal například šéf kolínského odboru dopravy Miroslav Babák, pokut s nízkým překročením rychlosti řeší město okolo 9 000 měsíčně, které má na starosti jen několik úřednic.

Nejde o těch 200 korun, jde o princip

A i kdyby se řízení nakonec uskutečnilo, má řidič k dispozici metodický pokyn ministerstva dopravy, který jasně uvádí, že musí být splněna materiální stránka přestupku. Takže je krytý z obou stran. Sice jde jen o dvě stě korun, které by šlo zaplatit a celý problém tím uzavřít. Ale tady jde o princip a šanci ukázat městům a obcím, že řidiči nejsou jen „snadný zdroj příjmů“ a že radary by rozhodně neměly sloužit jako automatický způsob doplňování obecní pokladny. Jak tedy vidíte, není třeba se obávat každého papíru, který o sobě tvrdí, že je pokutou.

Vlastní rozum + osobní odpovědnost každého z nás = nejlepší recept proti pokutám

Rád bych ale na tomto místě apeloval na vaši osobní zodpovědnost. Neb věřím, že naši čtenáři jsou rozumní a zodpovědní lidé. Samozřejmě je nesmysl platit za překročení o 1 kilometr za hodinu, ale také je nutné si uvědomit, že zákony jsou od toho, aby se dodržovaly. A že pokud překročíte povolenou rychlost výrazně více, než je v daném místě vhodné (a dovolené), je v takovém případě pokuta rozhodně namístě. Navíc v takových případech by vám ve správním řízení nepomohl ani ministerský metodický pokyn. Čili: dávat pozor a sledovat značky! Já vám budu držet maximálně palce, ať vám do schránky chodí jen samá příjemná a zamilovaná psaní. A nikoli předražené fotografie.