Policejní radary můžeme rozdělit do několika skupin. Jedny jsou ty, které mají policisté přímo ve svých vozech. Pokud jde o neoznačená policejní auta, mnohdy nevíme kdo je za námi a následně jsme nemile překvapeni tím, že nás toto auto předjede, zastaví a policisté uvnitř nás pokutují.
Dalším druhem jsou přenosné radary k měření rychlosti. Policisté zastaví, vybalí své nádobíčko a začnou měřit. A chytají jednoho hříšníka za druhým. Třetím typem jsou radary stacionární, které jsou vybudovány na určitém místě, kde roky stojí a zaznamenávají hříšníky. A právě tyto, poslední varianta, mohou být nebezpečnější, než si myslíme.
Proč je měření rychlosti problém?
Je pravdou, že stačí policejní hlídka s radarem, stačí stacionární radar a řidiči dají nohu z plynu. Tam, kde rychlost porušují, najednou jedou předpisově. To je klad, který nelze rychlostním radarům upřít. Je tu ale jedno velké negativum. Je třeba říci, že řada řidičů se před nimi začne chovat zcela nesmyslně. Najednou vznikají mnohdy velmi nebezpečné situace, ze kterých může vzejít i dopravní nehoda. A může za ni nástroj, který je primárně určený k tomu, aby k bezpečnosti na silnicích přispíval. Co se před takovým radarem nejčastěji děje?
Neočekávané a prudké brzdění
Začneme hned tím nejrizikovějším manévrem, kterým je neočekávané a prudké brzdění. Řidič, který si příliš neláme hlavu s předpisy, najednou uvidí radar. Zkontroluje svůj tachometr a zjistí, že jede více než by měl. V tu chvíli výrazně sešlápne brzdu, aby místem měření projížděl maximální povolenou rychlostí. Vozidla za ním musí reagovat na neočekávané brzdění a upravovat svou rychlost. Kdo nemá příliš rychlé reakce, nebo nedodržuje bezpečnou vzdálenost, může mít problém, ke kterému by během plynulé jízdy na úseku bez radaru nedošlo.
Zpomalování pod limit
Druhé riziko, tedy druhý problém který může nastat, je opět spojený s brzděním. Tentokrát už ne s tak prudkým, ale může být taktéž nečekané. I když řidiči jedou předpisovou rychlostní, mají strach z toho, zda jejich tachometr ukazuje přesně a zda náhodou přece jenom něco neporušují. A tak sundají nohu z plynu a dají ji na brzdu. Najednou z plynulé jízdy povolenou rychlostí vzniká výrazné zpomalování pod limit. Jenom kvůli určité jistotě skupiny řidičů.
Realita je však taková, že podobné zpomalování je zcela zbytečné. A to ze dvou důvodů. První je ten, že řada tachometrů ukazuje více, než je skutečnost. Pokud na něm máme například padesátku, jedeme reálně o něco méně. K tomu připočtěme i určitou toleranci radarů, která je založena na tom, že pokutu rozhodně nedostane ten, kdy by jel 50,1 kilometrů v hodině.
Jízda pod rychlostním limitem
Tento stav se týká hlavně různých průjezdních radarů. Tedy těch, které neměří rychlost na určitém místě, ale měří to, za jak dlouho projedeme určitým úsekem. Z toho je následně spočítána naše průměrná rychlost. Pokud je vyšší, hrozí nám pokuta. Pokud je v limitu, je vše v pořádku.
A právě u těchto průjezdních radarů se objevuje další častý nešvar. Mnoho řidičů sice nezačne před startem měřeného úseku brzdit, ale dají nohu z plynu a jejich rychlost klesá. I hluboko pod povolený rychlostní limit. V tu chvíli nejenom brzdí provoz, což je na našich silnicích netrestaný přestupek. Také mohou být strůjci dalších nebezpečných situací, jako je riskantní předjíždění, protože se ostatní řidiči budou snažit toto pomalu jedoucí vozidlo předjet.
Problém nejenom u nás
Jistě jste na našich silnicích podobný jev také vypozorovali. Nutno říci, že nejde o nešvar, ke kterému dochází jenom u nás. Ke stejným problémům dochází třeba i v sousedním Polsku. Zde bylo toto chování dokonce dokumentováno za pomoci odborníků z Yanosik. Ti přišli s poměrně šokujícími informacemi. Takovými, že lidé kolem rychlostních radarů jezdí v průměru o 20 kilometrů v hodině pomaleji, než je v daném úseku povoleno. A čím je povolená rychlost vyšší, tím je rozdíl rychlosti výraznější. Například na sedmdesátce jedou i 30 kilometrů v hodině pod limitem.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 10552
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 8708
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 11040
