Policie musí při měření rychlosti splnit jasná pravidla

Měření rychlosti ze strany policie nebývá zrovna oblíbenou kratochvílí nikoho z nás. Existuje však možnost, jak policejním radarům a kamerám uniknout.

i Zdroj fotografie: Policie ČR
                   

Moje nedávná zkušenost s mírným překročením rychlosti mě inspirovala pídit se po tom, jakou technikou dnešní policie vlastně měří rychlost, co všechno u toho může (nebo naopak nemůže) a kam vlastně pokročil „svět měření“ od doby, kdy soudruzi VB leželi za keřem u trojnožky s radarem, jenž na první pohled vypadal, že jej v bezesných nocích stvořili konstruktéři tankového závodu v Čeljabinsku a zapůjčili na testování do spřátelených zemí východního bloku. A leccos jsem zjistil. Pojďme se na to podívat společně.

Rozhovor s Policií ČR v přímém přenosu

Mimochodem, nevím, jestli to byla náhoda, nebo se věci skutečně mění k lepšímu, nicméně měl jsem to štěstí na opravdu extrémně korektní policisty. Já jsem pochopitelně zcela a úplně uznal svoji chybu, bez jakýchkoli vytáček, a oni se na oplátku div že neomlouvali, že tady musí měřit, neb je to zkrátka jejich práce a nějak musí živit rodiny. Příjemně jsme poklábosili, pochopitelně mi to ale po chvíli nedalo a vzhledem k tomu, že neměli v zásadě „přísun dalších hříšníků“, nedalo mi nezeptat se:

iZdroj fotografie: Policie ČR

Co opravdu, ale opravdu nikdy neříkat policistovi při dopravní kontrole. Nemuselo by to dopadnout dobře

„Jak se vlastně dneska měří, tedy krom té kamery, co vidím támhle za oknem?“ A možná ta náklonnost a vzájemná vstřícnost byly oboustranné (a ano, prozradil jsem, že píšu pro AutoŽivě.cz a auta a všechno kolem nich mne živí, což se setkalo s pochvalou našich stránek), neb jeden z policistů se po chvíli vcelku bez problémů rozpovídal: „Měříme různou technikou, pochopitelně, a asi není tajemstvím, že používáme často Ramery, tedy mikrovlnné radary značky Ramer.

„Ostatně, o tom se kdysi psalo úplně všude. V autech pak máme radary PolCam, Soitron nebo Gesig, které snímají údaje z tachometru. Ty lepší umí změřit rychlost s přesností až na kilometr a zjistit z registrační značky všechno o majiteli, včetně pojištění. Nicméně ne vždy se dají použít a ne vždy také měření vyjde tak, aby nebylo napadnutelné.“ Na můj tázavý pohled a očekávatelně doplňující dotaz se však policista už jen usmál s tím, že zbytek je „firemní tajemství“.

„Prozradím leccos, ale všechno po mně nechtějte.“ Chápu

Aha. Tak přece jen všechno říci nemohou a nechtějí. Ale chápal jsem plně, poděkoval jsem i tak pokorně za tyto informace a rozloučili jsme se v dobrém, byť jsem byl o několik bankovek lehčí. Přítelkyně musí prominout, práce si žádá oběti. Neb už v době „mikrorozhovoru“ jsem tušil, že z našeho povídání bude článek. Na doplňující informace ohledně toho, kdy se měření může a nemusí povést, jsem se pak jel zeptat mého kamaráda tady přímo na krajském ředitelství PČR:

iZdroj fotografie: Policie ČR

„To je celkem jednoduché. Ta hlídka, pokud to není úsekové měření, ale měří za jízdy, musí samozřejmě chvilku za tím vozem jet, nebo naopak před ním. Za vteřinu to nejde. A pokud se někdo podívá do zpětného zrcátka nebo z jiného důvodu rychle šlápne na brzdu, případně dokonce zabočí, tak z pokuty zřejmě nic nebude. Pokud to tedy kolegové do té doby nestihli. Jako že občas nestihnou, pochopitelně. Pak se všechno maže, a jak se říká, jede se dál. Příště to vyjde.“

Detaily rozhodují, ale nebudete na ně mít moc času

O tom nepochybuji. A jak vlastně rozpoznat „měřicí vůz“? Často bývá v tmavším, nenápadném odstínu. Nebo naopak bílý, zcela obyčejný. Nejčastěji Octavie třetí generace s karoserií liftback, případně Superb. Pod maskou jim prosvítají modrá a červená světla, která dokážou tak nepříjemně zkazit den, pokud se rozblikají. Za čelním sklem je patrný objektiv radaru/kamery, která zkrátka nejde skrýt. Starší modely mají i výrazné antény, naopak na novějších se již na toto nelze spolehnout.

BMW 540i jako možná aktuálně nejlepší „kamerové vozy“

Samostatnou kategorií jsou pak nová „pětková“ BMW, kde se naopak jedná o kombi. A kde v civilní barvě a „utajeném“ provedení musíte hodně pátrat, abyste odhalili záznamovou techniku. Zapomeňte na radar pod maskou. Ano, je tam a má značku Soitron MOSY m*SpeedDetV, ale opravdu jej nezahlédnete. Lepším vodítkem jsou LED pásky blikačů umístěné na horním okraji čelního skla pod stínítky. Ty jsou poměrně dobře patrné, jinak do auta jako takového moc vidět není, z pochopitelných důvodů je kompletně „zatemněné“.

iZdroj fotografie: Policie ČR

Radar BMW umí pochopitelně měřit v obou směrech i za jízdy. Stačí tedy, abyste se k neoznačenému BMW přiblížili zezadu vyšší rychlostí, a „mají vás“. Co by vás však mohlo varovat, jsou skrytá modrá světla, která jsou speciálně zezadu k zahlédnutí pod horním okrajem pátých dveří. Pokud se na ta místa zaměříte a uvidíte tam cosi jako dodatečně dodělané „LED lampy“, zpozorněte. Mohlo by vám pomoci, že jsou v nich poměrně patrné bílé kulaté reflektory (je jich dohromady 6 v jednom tělese). Mezi nimi je pak objektiv kamery.

„LED rampa“ pod stínítkem jako poznávací znamení

Zepředu jsou tatáž světla, pod horním okrajem čelního skla. Další světlo je pak na spodním okraji čelního skla, spolu s objektivem další kamery. Přídavná horizontální LED světla na nárazníku (modré a červené), jak je má běžná „přiznaná“ policejní verze, tady chybí, jsou však umístěna svisle vedle úplně krajní lamely masky, vždy jedno po obou stranách. Poznávacím znakem je také chybějící stříbrné lemování černých vzduchových kapes (novější facelift typu G31 bez M paketu a bez chromových prvků v náraznících).

Závěr je poměrně jednoduchý a mohu jej vřele doporučit všem řidičům: my vám sice rádi poskytneme „návod“, jak odhalit utajené měřící vozy Policie ČR, ale ještě výrazně lepší je jezdit tak, aby se na všech displejích kamer a radarů skvěly ve vašem případě jen samé legální hodnoty. V takovém případě vám totiž může být úplně jedno, zdali před vámi nebo za vámi jede civilní verze policejního vozu. Zkrátka vám pokutu nedají – to, co naměří, bude vždy „v normě“. Držím vám při tom všechny palce!

Diskuze Vstoupit do diskuze
53 lidí právě čte
Autor článku

Michal Sztolár

Absolvent strojírenské technologie se již od mládí let zajímal o vše, co má čtyři a více kol. Na střední škole uspěl v celostátním kole SOČ s vlastním designem automobilu v systému CAD, od té doby se problematice aut věnuje na denní bázi. S dlouholetou praxí u jednoho z prodejců automobilů mu rukama prošlo nespočet různých typů automobilů, včetně několika opravdových unikátů. Specializuje se na automotive jako výrobní obor, marketing automobilů stejně jako na aktuální přechod k elektromobilitě.

Zobrazit další články